Někdo z nás
Kristýna Trpková
Sourozence Herelovy od dětství pojí silné pouto, a přestože už jsou všichni dospělí, nedají na sebe dopustit. Rodinnou idylku jim však jednoho dne naruší hrůzný nález na zahradě matčina domu, jenž spustí lavinu nečekaných událostí. Minulost se probouzí k životu a spolu s ní i mučivé tajemství, které nikdy nemělo spatřit světlo světa. Jak snadné je ztratit důvěru v někoho, koho známe celý život? A opravdu víme, co jsou naši nejbližší vlastně zač?... celý text
Přidat komentář
Když jsem viděla jméno autorky, hned jsem potom sáhla, protože její úvodní trilogie byla úžasná. Tady dávám o hvězdu méně, úplně mě to nechytlo, ale špatné to také nebylo.
Co se týče zápletky, tak i já jsem tak nějak tušila, co se zde stalo, ale vraha jsem tedy neuhádla (vlastně ani nebylo moc jak, ale nebudu spoilerovat).
Detektivky Kristýny Trpkové se řadí mezi mé oblíbené a tak jsem byla hodně zvědavá, jak jí půjde thriller a musím říct, že ani tady mě nezklamala. Zamotané rodinné vztahy, to je moje. Musím říct, že z některých pasáží knihy mi bylo hodně "ouzko" a příběh není pro slabší povahy. Celou zápletku jsem sice dokázala odhalit ještě před závěrem, i tak jsem si ale čtení užila.
Kniha se mi moc líbila, prvních 100 stran se trošku vleky, ale pak to mělo spád. A dokonce se mi líbil i konec i když mi tam jedna část na kterou jsem čekala chyběla :)
Po autorčiných detektivkách, které mi úplně nesedly, jsem zkusila tuto knihu. Rozjezd byl sice pomalejší, ale pak už to bylo psycho a já nemohla přestat číst. Asi jsem čekala více konfrontací mezi jednotlivými členy rodiny, ale i tak jsem spokojená. Zajímavý byl ten kontrast mezi poklidnou první částí a pokračováním, kdy se ten pečlivě stavěný domeček z karet hroutí. Taky se mi líbily verše, které uváděly jednotlivé části, ty byly hodně trefné.
Někdo z nás je thriller, který mě strhl ke čtení, skvěle vtáhl do děje a co oceňuji asi nejvíc je, jak je čtivě a lehce napsaný. Tuto knihu jsem si doslova vychutnávala a na chvíle s ní se moc těšila. Líbilo se mi známé české prostředí, rodina s pěti sourozenci..., ale byla jsem zděšena chováním otce a tajemstvím, které děti musely střežit. Těším se na další knihu této mladé, talentované autorky, Někdo z nás je fakt pecka !!
No to byla jizda. Nemohla jsem odlozit. Kniha je mimoradne ctiva, napinava. Domaci nasili v tak silene mire. Ubohe deti. Bylo mi.jich moc lito. A nejvic nakonec. Jak nakonec zustali vsichni sami, jen s tim hroznym tajemstvim. A podezrenim, ze nekdo z nich je vrah. Podezrenim, ktereho se do smrti nezbavi.
17/2024
Jedno se musí nechat - opravdu jsem těch 350 stran přelouskala i po dost nepříjemné nemoci za jeden večer a jedno odpoledne v posteli. Takže čtivá určitě je. Nepřidám se ale do zástupu obdivovatelů, protože mě to z kecek nevystřelilo ani trochu. Řekla bych, že ani ne v půlce knihy mi bylo tak trochu jasný, co se stalo, takže vyvrcholení pro mě nebylo zas až tak wow, čekala jsem akorát na to, kdo bude nakonec vrah (a tam jsem překvapená teda byla :-D).
Domácí násilí je svinstvo a Herela byl násilníků král a pouto bylo silný do tý doby, dokud tajemství zůstalo tajemstvím. A vlastně mi tady nikdo nebyl úplně sympatickej (ale to mi došlo až po přečtení knihy).
Za mě třeba Vetřelec mnohem lepší, i když je to vlastně jinej žánr (detektivka je tady opravdu okrajová záležitost). Dávám 65 %, jako jednohubka dobrý, ale v knihovně ji nepotřebuju.
Na knihu jsem viděla všude samé kladné ohlasy, mediální masáž dostala velkou, ale je to takové, nemastné neslané. První co mi hrozně nešlo přes pusu, bylo to jejich přijmení, to si tu musim odložit. Prvních 250 stránek je to sonda do života sourozenců, abychom byli obeznameni s jejich příběhy. To co mimochodem předváděla Aneta, to bolelo i číst. No a pak se příběh začne vyostřovat, třesky, plesky, bum bác a je tu zápletka, za kterou by se nemusel stydět ani sám Roubal. Z toho se mi udělalo skoro až fyzicky zle. Pak už na sebe další těcka nenechá čekat. A pak vrah. Na můj vkus moc překombinované, napětí žádné, nevim no. Možná zkusim tu knihu, za kterou autorka získala ocenění, ale jinak to teda není úplně pro mě. 2,5 - 3 hvězdy.
Kdyby tahle kniha byla moje první od paní spisovatelky, tak bych ji na straně 100 zavřela a už nikdy bych se pro tuto spisovatelku nerozhodla.
Já jsem měla pocit, že čtu někoho jinýho. Nejdřív to bylo zdlouhavý roztahaný nic a pak se to zvrhlo v neuvěřitelnou splácaninu. A vrah? Tomu dala korunu..
Ani se k tomu dál nechci vyjadřovat. Strašně jsem se na knížku těšila a jsem strašně zklamaná
(SPOILER)
Knížky od K.T. mě moc baví, ale u téhle jsem se cítila tak nějak rozpolcená. Začalo to příjmením rodiny, u kterého jsem, pokaždé když se objevilo, měla pocit, že je v něm překlep a nešlo mi vůbec přes pusu. A pak to bylo jak na houpačce. Chvílemi se nedělo vůbec nic a čtení bylo zdlouhavé, ale v momentě, kdy jsem knížku chtěla odložit, přišla nějaká zmínka a náznak z minulosti a zase sem byla ve střehu a pokračovala dál. Konec mě docela rozsekal, bylo jasný, že to nemůže skončit happyendem, ale po tom všem, čím si prošli, jsem jim přála aspoň něco dobrýho…
Suma sumárum dobrý, ale víc mi vyhovují knihy, ve kterých je hlavní postavou vyšetřovatel a ne ,,pachatel.
Asi jsem po přečtení komentářů níže měla od knihy velká očekávání, ale mně kniha přišla jako takový lepší průměr. Prvních 100 stran se v knize vlastně nic moc neděje, furt jsem čekala na nějaké to pořádné napětí, které čtenáře nutí číst dál a dál a popravdě jsem se do čtení musela nutit. V polovině knihy už tušíte, jak to celé vlastně bylo a v závěru se to i potvrdí. Co knize přidává je ta závěrečná kapitola, to je překvapivé rozuzlení, ale celkově mě kniha nijak extra zvlášť nenadchla - takové neurazí, nenadchne.
Někdo z nás bylo mé první setkání s tvorbou Kristýny Trpkové.
Její předchozí knihy byly totiž detektivky a to není úplně můj žánr... Její letošní novinka je ale psychothriller! To už mi zvědavost nedala a musela ji zkusit!
5 sourozenců, 1 narozeninová oslava a 1 hrůzné odhalení!
Od Někdo z nás jsem vlastně dostala to, co bych od psychothrilleru očekávala - napětí, neuvěřitelnou čtivost a zvraty!
Tahle rodina vám zkrátka nedá spát, má plno nevyřešených věcí z minulosti a vztahy mezi jejími členy jsou řekněme... ehm, minimálně k zamyšlení (spíše disfunkční až toxické)...
Já se bavila, čtení si užila a byť jsem asi nebyla úplně šokovaná (přeci jen, knih v tomto žánru je už mnoho), tak jako čtivá oddechovka stojí Někdo z nás určitě za přečtení!
Pokud autorka napíše další psychothriller, tak si ho moc ráda přečtu.
Velmi dobré čtení , příběh odsýpá.. za ten konec půl hvězdičky dolů, za mě nevěrohodné
Musím přiznat, že předešlá detektivní trilogie se mi líbila víc. Tento příběh mi moc nesedl. Přišlo mi to hrozně rozvleklé, asi protože se tam střídaly pohledy všech sourozenců a ještě maminky a ani jsem necítila moc napětí a celkové rozuzlení mi tedy přišlo takové divné.
Moje první kniha této autorky, spíš ze zvědavosti, kdy mě nalákala slibná anotace. Musím uznat, že úvod byl velmi zajímavý a doslova mě vcucnul. Těšila jsem se co bude dál a jak se příběh vyvine.. ale ono přišlo poměrně zklamání. Nekonečné dialogy defacto o ničem mě nebavily, nadšení opadalo a do čtení jsem se nutila. Kde je to slibované rodinné tajemství starého domu?? Vydržela jsem, no a pak se to změnilo, asi tak v polovině knihy přišel zlom..
Příběh napínavý, ale tedy velmi smutný, hodně k zamyšlení a místy až těžko uvěřitelný. Kam až se dá zajít, co si kdo nechá líbit a také co je člověk schopen udělat?!?
Poslední stránky jsem doslova hltala, tak kdo vlastně?? Konec byl pro mě nečekaný, ale.. pochopitelný..
Takže ano, za přečtení určitě stojí!
Přiznávám, že tenhle samostatný román mě oslovil víc, než předchozí trilogie s Laurou a Benešem. Příběh jedné rodiny, kde na počátku stojí tyranský manžel a otec. O dvacet pět let později, když se zdá, že všechno je již v naprostém pořádku, však začne na povrch vyplouvat děsivé tajemství, které může nyní šťastnou rodinu zničit.
(SPOILER)
Byla to moje první kniha od autorky, tak jsem očekávala něco více.
Jakým směrem se to bude ubírat jsem poznala ze začátku, při odebírání DNA a zmizení dítěte.
Smutný příběh o domácím násilí a co všechno si lidi nechají líbit.
Konec byl zajímavý, ale se sourozenci a tou sousedkou tam byla spousta nesrovnalostí.
Štítky knihy
česká literatura sourozenci rodinné vztahy alkoholismus domácí násilí
Skrýt reklamy
Bohužel, po fantastické detektivní sérii s Laurou, mě tahle kniha, od Kristýny Trpkové, zklamala. Celé je to dost předvídatelné, postavy jsou sice celkem zajímavě vykreslené, ale dialogy trochu váznou a zápletka je spíš plochá. Dávám tři hvězdičky, Kristýnu stále považuji za svoji oblíbenou spisovatelku a doufám, že si jen vybrala slabší chvilku.