Na věky věků
Ken Follett
Pilíře země / Kingsbridge série
< 2. díl >
Píše se rok 1327. Život v anglickém městečku Kingsbrigde je nerozlučně spjat s chodem dvou místních klášterů, mužského a ženského, které společně sdílejí péči o slavnou kingsbridgeskou katedrálu. Zatímco však jeptišky, které spravují místní špitál, získávají štědré dary od vděčných uzdravených pacientů, mniši přežívají v chudobě a zaslepené nevědomosti, sžíráni závistí a touhou zmocnit se majetku svých „konkurentek“. Blahobyt prostých kingsbridgeských obyvatel je jinak zcela závislý na obchodních úspěších či neúspěších vlnařského cechu. Někteří z nich – děti místního lapky Gwenda a Philemon, cechmistrova dcera Caris, stavitel Merthin či jeho bratr Ralph – však vezmou osud pevně do svých rukou a pokusí se postavit všem jeho rozmarům, ať s úmysly dobrými a prospěšnými či sobeckými a prospěchářskými. Životní cesty všech však postupně, podstatně a neodvratně zkříží největší tehdejší pohroma seslaná na lidský rod: morová epidemie nemoci známé jako la moria grande, velká smrt... Také ve svém druhém románu s historickým námětem nás Ken Follett zavádí do středověké Anglie; od příběhů lidí zasvětivších svůj život stavbě katedrály, jež vylíčil v Pilířích země (1989), však nechal uplynout zhruba sto padesát let. Místo, kde byl zbudován tento velkolepý svatostánek, se tak opět stalo dějištěm spletitých příběhů několika postav, které tu prožívají své lásky a nenávisti, ovládáni chamtivostí i pýchou, vášněmi, ctižádostí, touhou po poznání, ale i po pomstě....... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2009 , Knižní klubOriginální název:
World Without End, 2007
více info...
Přidat komentář
Monumentální historický velkoromán, skoro by se chtělo napsat s hudbou a ruchy. Volné pokračování románu Pilíře Země, ovšem tak volné, že se bez jeho znalosti naprosto obejdete. Je to škoda a jen nerad jsem se loučil se "starými známými" z Pilířů; ta "nová parta" postav mě až tak neoslovila. Také ono hlavní pojící téma budování katedrály v Pilířů bylo mnohem silnější než v pokračování, kde je témat rozehráno více a nemají takovou sílu...
Mé vzlyky jsou však spíše doplňkového charakteru a nemění nic na skutečnosti, že jde o skvěle napsanou knihu pro dlouhé zimní večery, plnou atmosféry dávné doby, která již, na věčné časy, skončila.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Četba mě stejně jako u Pilířů Země okamžitě pohltila. Téměř tisíc stran jsem přelouskal během týdne. Bylo velmi zábavné a napínavé sledovat osudy mnohých barvitě vykreslených postav (např. Gwendy, dcery místního lapky).
Myslím, že se jedná o velmi kvalitní knihu.
Abych to zkrátila - kdo četl Pilíře Země, nejspíš se mu některé pasáže i momenty budou zdát známé a již jednou čtené. Stejně jako u Pilířů, některé charaktery mohou být nesympatické, s jinými se sžijete. Kdo ale zkušenosti s předchozím dílem nemá, bude uchvácen.
Je to poutavé, důvěryhodné, je to promyšlené a plné zvratů. Přesto musím říct, že Pilíře mě přece jen bavily víc.
Na tuhle knížku jsem se těšila, protože Pilíře země se mi moc líbily. A rozhodně jsem nebyla zklamaná, dokonce bych řekla, že tato byla ještě lepší. Velice poutavé a promyšlené.
Druhý, volně návazný díl na knihu "Pilíře země". I tento druhý díl zaujme především nepolevujícím a poutavým dějem. I zde nemá možnost čtenáž na chvili odložit knihu jen proto, že by ho děj neustále nehnal ve čtení dál a dál. Vřele doporučuji oba díly všem, kdo se rád přenáší duchem do středověku a prožívá životní úspěchy či zklamání jednotlivých postav dávno zašlých dob.
Štítky knihy
Anglie mor středověk 14. století kláštery, opatství epidemie historické romány zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2013 | Zima světa |
2015 | Hranice věčnosti |
2021 | Večer a jitro |
2021 | Pilíře země |
2018 | Pád titánů |
Velká láska, chamtivost, věčný boj o moc, budování významných staveb a jedno velké politické tajemství... Tyto a mnohé další jsou motivy jednoznačně zkopírované z Pilířů země. Jelikož ale autor kopíruje sám sebe, nemám mu to vůbec za zlé. Byl to vynikající čtenářský zážitek a během těch 5 týdnů a více než 900 stran mi mnohé postavy přirostly k srdci natolik, že se teď s nimi budu jen těžko loučit. Četla jsem pomalu, knížku jsem si pěkně vychutnávala a už na konci čtvrté části jsem bulela jak želva... Konec byl trošičku uspěchaný a v důsledku toho mi zakončení příběhu Gwendy a také Lolly přišlo lehce nedůvěryhodné, ale jinak nemám výhrady. Opravdu senzační čtení na dlouhé zimní večery.