Na věky věků
Ken Follett
Pilíře země / Kingsbridge série
< 2. díl >
Píše se rok 1327. Život v anglickém městečku Kingsbrigde je nerozlučně spjat s chodem dvou místních klášterů, mužského a ženského, které společně sdílejí péči o slavnou kingsbridgeskou katedrálu. Zatímco však jeptišky, které spravují místní špitál, získávají štědré dary od vděčných uzdravených pacientů, mniši přežívají v chudobě a zaslepené nevědomosti, sžíráni závistí a touhou zmocnit se majetku svých „konkurentek“. Blahobyt prostých kingsbridgeských obyvatel je jinak zcela závislý na obchodních úspěších či neúspěších vlnařského cechu. Někteří z nich – děti místního lapky Gwenda a Philemon, cechmistrova dcera Caris, stavitel Merthin či jeho bratr Ralph – však vezmou osud pevně do svých rukou a pokusí se postavit všem jeho rozmarům, ať s úmysly dobrými a prospěšnými či sobeckými a prospěchářskými. Životní cesty všech však postupně, podstatně a neodvratně zkříží největší tehdejší pohroma seslaná na lidský rod: morová epidemie nemoci známé jako la moria grande, velká smrt... Také ve svém druhém románu s historickým námětem nás Ken Follett zavádí do středověké Anglie; od příběhů lidí zasvětivších svůj život stavbě katedrály, jež vylíčil v Pilířích země (1989), však nechal uplynout zhruba sto padesát let. Místo, kde byl zbudován tento velkolepý svatostánek, se tak opět stalo dějištěm spletitých příběhů několika postav, které tu prožívají své lásky a nenávisti, ovládáni chamtivostí i pýchou, vášněmi, ctižádostí, touhou po poznání, ale i po pomstě....... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2009 , Knižní klubOriginální název:
World Without End, 2007
více info...
Přidat komentář
Tentokrát jsem zvolila audioknihu a musím říci, že předčila očekávání. I tento díl a vlastně všechny historické romány tohoto spisovatele jsou sázka na jistotu. Čtivé ,poutavé, má to švih, vykreslení postav perfektní ................, takže s chutí do dalších románů.
Od toho nešlo odejít. První díl byl dobrý, ale tenhle snad ještě lepší. Líbí se mi příběhy zahrnující dlouhá období, ideálně v nich vidíme život jedné-dvou a více generací a změny, které přináší čas.
Luxusní audiokniha.
Bohatost v ději, v osudech a charakterech postav opět ohromí.
Snad ani zfilmování nechci vidět, určitě by to neobsáhlo všechny ty působivé a spletité zvraty v ději jenž čtenáře nadchnou, nebo zamrazí.
Jaksi mi při vzpomínce asi vytane na mysli citát od Limčovýho Joa : "Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina." A že jich tam bylo jako nasetých, ale jen jeden mi dokázal vyrazit dech.
Bezvadnost, bravo.
Opět velmi napínavé, nutící k obracení stránek, tak jak téměř vždy u knih Ken Folletta. Poutavý, zasvěcený a podrobný pohled na dobu středověku a tehdejší mravy. Současně se v mysli při čtení zjevují výrazné paralely s dobou dnešní - morová epidemie, některé lidské charaktery. Přesto, že kniha má děsivých 923 stran, je úžasným zážitkem ji přečíst. (Závěrem jen malá výtka: trochu vadí třídění většiny postav na hodné a zlé).
Myslím, že moje postřehy nebudou jiné od toho, co už bylo řečeno, přesto si je neodpustím. Pilíře země byly první a do nich jsem se zamilovala (i seriál je výborný, čas od času dostanu chuť se na něj znova podívat), Večer a jitro a teď i Na věky věků jsou takové odvary s hodně podobnými postavami i zápletkou. Místy jsem zvedala obočí nad detailními popisy některých sexuálních scén a nemůžu se ubránit dojmu, že se v nich autor tak trochu vyžívá. Mimo to je to vlastně taková historická pohádka, místy trochu drsnější, ale dobrým koncem si můžeme být jisti.
Follet je extrémně poutavý vypravěč, byť jeho romány jsou od Egypťana Sinuheta nebo Quo Vadis kvalitou vzdálené (je ale fér je srovnávat?). Konce mu nicméně moc nejdou - honem honem doplést nitky, na posledních několika stranách z devíti set popsat, jak jsou vsichni (čti: ti dobří) spokojení a budou už tak nějak žít šťastně až do smrti. Sečteno a podtrženo, zatímco Pilíře země mají čestné místo v mé knihovně, Večer a jitro i Na věky věků pošlu dál - byť nová vydání od Knižního klubu jsou krásná, nejsem velký fanda přechovávání knih, které nemám v úmyslu číst znova. Na Ohnivý sloup budu pár let zase sbírat síly.
Samozřejmě i tato kniha pana Folletta byla úžasně čtivá a dobře napsaná, trochu mi ale přišlo, že po Večeru a jitru a Pilířích země se vzorec příběhu dost opakoval. Velmi mě bavila hlavně pasáž o moru.
Samozrejme , aj toto follettovské pokračovanie ma veľmi bavilo a držalo v napätí. tak ako v prvej knihe kingbridskej série. Nádherne opísané postavy a ich životné osudy, ktoré sa preplietali so skutočnými historickými udalosťami, i ked niekedy veľmi krutými. Láska je závislá na vytrvalosti a neutíchajúcej túžbe, ktorá prekonáva prekážky a veky!!
Historické romány Kena Folletta jsou sázka na jistotu. Na věky věků se odehrává o necelé dvě století později než Pilíře země, ale typy hlavní postav šablona příběhu jsou velmi podobné. Příběh je opět zasazen do skutečných historických kulis - stoletá válka, morová epidemie, atd. Kniha je i přes svoji délku velmi čtivá, jednotlivé linky vyprávění jsou úzce propojené, ale i přesto jsou osudy a tajemství jednotlivých hlavních aktérů napínavé až do konce.
Jelikož další knihy v této volné sérii mám již přečtené, tak doufám, že se dočkáme i dalšího pokračování.
U této bichličky jsem opět zvolila audioknihu a neskutečně mě to bavilo. Je sice pravda, že je příběh podobný předešlému dílu, ale postavy jsou vykresleny tak detailně, že mi přišli velmi realistické. S hrdiny jsem strávila přes 2 měsíce a vždy jsem se těšila na pokračování. Ocenila jsem i možnost nahlédnout do zdravotnictví a zvládání moru v dobách středověku a to bylo nesmírně zajímavé. Na další díl si nicméně počkám na audioknihu.
Když jsem si přečetla jak jsem okomentovala knihu: Pilíře země, přišlo mi neuvěřitelné, že od prvního do posledního slova, platí úplně to samé také o této knize. Kopírovat sem tento text nebudu, ovšem nemá cenu, abych psala něco jiného.
Tak jenom pro úplnost. Tentokrát příběh ztratil tempo vyprávění v ten moment, kdy ze scény odejde převor Godwin.
Zdánlivě nikam nevedoucí odbočky příběhu, se stávají zcela jasným vodítkem k ději budoucímu.
Audioknihu načetl stejný narátor a také zde platí stejná slova.
To, že autor píše skvěle, bylo jasné po přečtení prvního dílu. Nicméně nečekala jsem, že i druhý díl bude stejně skvělý. Ze začátku mi chyběli hrdinové prvního dílu, ale i zde se postupně objevili postavy, které jsem si musela zamilovat a opět se mi těžko opouští. S knihou jsem strávila hromadu času, ale nelituji jediné minuty.
Follett je záruka kvality a nezklame nikdy. Tohle je skvělá kniha a i přes ohromnou délku se čte rychle a skvěle.
Když tak o tom přemýšlím, nepřestává mě překvapovat, kolik podob propleteného zla dokáže autor vymyslet... :-)
Pilíře se mi moc líbily a doporučovala jsem je k přečtení. Totéž platí i pro tuto knihu... ovšem v případě, že jste nečetli Pilíře. Takže kdybych hodnotila knihu samostatně, dostane 5* + doporučuji. Extrémně čtivé, nemá to hluchá místa.
Kdybyste nečetli popořadě, tak tento díl je ještě lepší než Pilíře, jestli číst jen jednu z knih, tak raději Na věky věků než Pilíře.
Jenomže já jsem ji četla až jako druhou.
Půlka knihy je stejná jako Pilíře, jen změněná jména postav, druhá půlka červená knihovna a pohádka. Opět dost černobílé postavy.
Skoro se stydím, že mě to zase tak bavilo. Jen Caris mi v druhé polovině už lezla čím dál tím víc na nervy a posledními větami mi tuto postavu autor dočista znechutil.
Od Folleta si ráda přečtu ještě něco jiného, jen bych chtěla, aby to bylo opravdu jiné.
Krásné historické dílo Kena Folleta, toho utrpení, odhodlání jednotlivých postav, Caris, Merthin, Wulfrik, Ralph, Thomas, Gwenda, Godwyn v dění kolem kláštera a stavbě mostu. Po přečtení knihy jsem ještě shlédla filmové zpracování. Kniha zůstává v mé knihovně.
To je taková nádhera. Opět jsem četla v každou možnou volnou chvíli. Nešlo jinak.
Tento volně navazující díl na Pilíře země, který se pro mě stal opět neodložitelným (alespoň ne na dlouho), je napsán tak poutavě a pro mě tak perfektním stylem jedinečného Kena Folleta.
Kniha vás přenese do dob středověku a doslova se stáváte její součástí. Barvitě a věrohodně popsaný děj a postavy. Caris, Merthin, Gwenda, Wulfrik, Ralph, Thomas, Godwyn a další... Jako bych je všechny poznala osobně.
Příběh plný zvratů a jednotlivých osudů. Vřele doporučuji.
Značná tloušťka knihy způsobila, že jsem její čtení pořád odkládala :-) Teď jsem ráda, že jsem se do ní konečně pustila. Je výborná a četla jsem jí s chutí a zvědavostí, jak to bude dál. Postavy mi připadaly většinou realistické - někdy jsem jim fandila, někdy mě štvaly. Bylo pro mě zajímavé sledovat, jak se ve středověku řešily některé věci - třeba barvení látek, konkurence církve a měšťanů, rozvoj obchodu, samozřejmě stavitelství... Jelikož děj trvá dostatečně dlouho, bylo možné sledovat vývoj. Občas mě trochu rušilo množství sexu a trošku šablonovitý přístup mladých dívek, ale to je jen drobnost.
V tomto krásném románu se příběh odehrával kolem stavby mostu intrikovalo se kolem dění kláštera a samozřejmě církvevního postavení. S osudy postav si taky život ve středověku nehrál.Obvzlášť v době moru,který udeřil prakticky v celé Evropě.Díky panu Folletovi za zmínku o našem králi Janu Lucemburském v bitvě u Kresčaku.Je mě líto,že jsem se musela rozloučit z hrdiny jako byla Gwenda která tvrdě vzala život do svých rukou a nebo Caris převorka kláštera.Sympatie si u mě získal i Merthin stavitel svojí nezlomnou vůlí a bezmeznou láskou ke Caris. Bez záporných prospěchářů Ralpha či převora Godwin a jiných by se tento dokonalý román ani neobešel.Milovníci erotična si taky přijdou na své, pubického ochlupení různého zbarvení a odstínů zde bylo take dost.
Štítky knihy
Anglie mor středověk 14. století kláštery, opatství epidemie historické romány zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2013 | Zima světa |
2015 | Hranice věčnosti |
2021 | Večer a jitro |
2021 | Pilíře země |
2018 | Pád titánů |
Začala jsem číst hned po dočtení 1. dílu série. Chyběly mi postavy z 1. dílu, hlavně převor Philip, začalo mě to doopravdy bavit až tak v druhé polovině knihy. Motivy se dost opakují, nechybí osudová láska a souboj dobra se zlem, těch explicitních sexuálních scén tam bylo tentokrát skoro až příliš, ale nakonec jsem četla s napětím až do konce. Budu se opakovat (viz. moje hodnocení knihy Večer a jitro, kterou jsem četla jako první), ale mám prostě problém s překladem Trávníčkových, Pilíře země byly přeložené mnohem lépe.