V pasti
Lenka Dostálová
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/289456/bmid_v-pasti-vkP-289456.jpg
4
169
169
Projekt Alfa série
1. díl >
Vždycky jsem si myslela, že vím, kdo jsem. Ještě nikdy jsem se tolik nemýlila… Layla celkem klidně proplouvá životem. Studuje taneční školu a jediné problémy, které řeší, jsou úkoly a otravná spolužačka. Jednoho dne však zkolabuje. Sama a zmatená se ocitne v nemocnici. Doktoři netuší, proč skoro zemřela a co se jí vlastně stalo. Rychle se zotavuje, její smysly se však nepřirozeně zostřují. Když je rozrušená, začínají se kolem ní dít podivné věci. Když se ji z nemocnice pokusí odvést neznámy muž, její svět se obrátí vzhůru nohama. Je vržena do víru událostí, které od základů změní její život. Co se děje s jejím tělem? Proč se musí skrývat a bát se o svůj život?... celý text
Přidat komentář
Mělo to své mouchy, ale četla jsem mnohem horší prvotiny. A další díly to dobře vyvážili, takže jsem ráda, že jsem knize dala šanci. Je to rychlé čtení.
Tak to byla hrůza. Obálka a to že je to od české autorky, mě nalákalo, ale už asi od 50 strany jsem četla z vynucení. Děj byl sám o sobě nudný a nepomáhaly tomu ani chyby. Např. Vyloučena ze školy učitelkou, polštářová bitva s nehty co se asi minutu před tím nalakovaly, či to jak měla batoh na zádech, jiná postava ji dala svůj batoh a přesto v další scéně má jeden. Chování hlavní postavy bylo hrozně nereálné, je mi sedmnáct, což nějak tak má být hlavní hrdince Layle a rozhodně bych se nechovala takhle.
(SPOILER)
Začnu tím pozitivním – což je rozhodně obálka, která se u obou dílů povedla a leckoho by mohla nalákat na knihu. Ani příběh nebyl špatný. Příběh vypráví o Layle, která si žije klidný život až do chvíle, kdy zkolabuje a málem umřela. Nikdo nemá tušení, proč málem umřela. Laylu se pokusí z nemocnice unést neznámí muž a ona zjišťuje, že není tak obyčejná, jak se na první pohled zdá. Je vržena do víru událostí, které změní její život. Co se děje s jejím tělem? Měla by se bát o svůj život?
Teď to negativní - Layla. Hlavní hrdinka, která mi pila krev už od samého začátku. Nesedla mi, ale to přisuzuji tomu, že já si nepotrpím moc na humor, který je velkou součástí Layly. Ono ty její ironické poznámky to mnohdy spíše kazily, než tomu napomáhaly. Ze začátku jsem s ní nebyl schopen vůbec soucítit a kdyby se jí něco stalo, tak by mi to snad ani nevadilo. Od půlky příběhu se toho moc nezměnilo. Jen příběh nabral trošku více směr, ale Layla byla stále – mně – nepříjemná, nesympatická postava. Mně to přijde jako škoda, jelikož příběh sám o sobě nebyl vůbec špatný, i když měl chybky, nebyl vůbec špatný.
Ke konci knihy mě příběh chytnul asi nejvíce, jelikož konec byl přímo nabitý na další díl, na který jsem se vrhnul vzápětí. Už jen z důvodu, že jsem doufal, že druhý díl bude lepší.
Co se mi na knize líbilo byl příběh, který rychle plynul a přišel mi to jako dobrý nápad, protože já příběhy tohoto tipu mám velmi ráda.
Nelíbil se mi hlavně začátek knihy, u kterého jsem neměla ráda ani hlavní hrdinku ani styl psaní. Na začátku mi to přišlo takové kostrbaté a až potom se to nějak rozjelo.
U hlavní hrdinky mi trvalo, než jsem si zvykla na její humor, zezačátku jsem s ní vůbec nesoucítila a říkala jsem si, bože to je, ale rozmazlený spratek. Také mi neseděl její smysl pro humor, ale jak říkam ke konci jsem si už na něj zvykla a hlavní hrdinku brala takovou, jaká je.
Co se týče romantické linky, tak ta byla divná, protože nejdřív si spolu řekli pár věcí, u kterých jsem si ani nemyslela, že spolu budou a pak se do sebe zamilovali.
Poté zde bylo také pár nepřesností, které nedávali smysl. Část, kterou musím vyzdvyhnout, a kterou bych chtěla vidět víc je trénink, který mě nevím proč ve všech knihách velmi zajímá. Jak trénují, kdy, proč a tak. Prostě takové to, že si svou cestu museli vydobít. Tak toho zde sice tolik nebylo, ale i tak to bylo pozitivum.
Určitě se pustím do druhého dílu, protože mi přišlo, že na konci se autorka rozepsala a tak by ta dvojka mohla být lepší.
Tuhle knížku čtu už po druhé, je to super knížka.
Děj ubíhá vážně skvělé, a knížka je mega čtivá. Jediný co mi trochu vadí je chování Layly, což je problém, protože je to hlavní postava. Ale jinak je to super čtení. ❤️ Nejvíc jsem si tam oblíbila Layly nejlepší kamarádku. Ta je boží.
Knížku doporučuji spíž mladším čtenářům, kteří nemají tak načteno, protože pro starší už je to dost nudné.
Skvělá knížka ❤️
Četla jsem podruhé a i když bych nyní knihu hodnotila asi přísněji, bylo to stále super čtení. Má to své mouchy, která kniha ne? Ale pokud k ní budu přistupovat jako ke knize pro věkovou skupinu, jíž je určena, tak bych jí méně, jak čtyři hvězdičky nedala ani teď, i když už jsem trochu mimo cílovku. :-) Někde jsem četla, že se autorka přiznala, že jí romantické pasáže nejdou... no nejdou:-D Zas tu alespoň není romantika na úkor děje nebo nedej bože milostný trojúhelník! Děj pěkně odsýpá a jde z jedné akce do druhé. Super kniha, když už máte sáhodlouhých sérií o 500 stránkách na díl plné zuby.
Možná drobné spoilery.
Kniha Projekt alfa mě zaujala hlavně tím, že to napsala česká autorka. V plno recenzích jsem navíc četla, že to je „nejlepší česká kniha, jakou jsem kdy četl(a)”. Tak to jsem si říkala, že jooo, že to bude super, ale takhle šeredně jsem se asi mýlila poprvé (co se knih týče). Hned po prvních 10 stránkách jsem věděla, že to bude hovadina, ale pořad jsem tak nějak doufala, že se to zlepší. A nezlepšilo. Hlavní hrdinka, Layla, je rozmazlený, nafoukaný fracek, který se za každou cenu snaží být vtipný, ale mě její „sarkasmus” a „ironické poznámky” přišly dost drzé a knihu spíš kazily. Vlastně žádná postava nebyla dobrá, ani jsem si nikoho neoblíbila. Romantická linka byla dost divná, až neuvěřitelná, protože to vypadalo asi tak, že Layla a ten kluk se potkali, párkrát si spolu něco řekli a najednou se do sebe zamilovali. Co se příběhu týče, tak to bylo někdy strašně předvídatelné a jindy naopak absolutně nečekané, ale ne tím způsobem, že si řeknete: tyyyyjo, tak tohle bylo super!, ale spíš si řeknete: panebože, co to je za kravinu!?? Pak se tu taky objevovaly dost nereálné věci, a ano, vím, že to je fantasy, ale to neznamená, že to nemá dávat smysl. Tak například: Layla se pokoušela utéct z baráku, kde vypadávala elektřina, za pomoci výtahu. Já teda nejsem žádný odborník na výtahy, ale nepotřebuje výtah elektřinu k tomu aby jezdil? Nebo to, že sedmnáctiletou holku, která studuje taneční školu nedokáže chytit banda šílenců s hromadou zbraní, kteří na to mají dokonce výcvik? Není to pro Laylu až podezřele jednoduché? A asi nejvíce mě překvapilo, že celý příběh trval půl roku, protože mě přišlo, že to trvalo tak tři dny (ano, styl vyprávění byl hodně špatný). No, knihu nedoporučuji a teď mě omluvte, jdu se léčit.
První třetina plynula svižně a byla i dost zábavná. Musím vyzdvihnout Laylin smysl pro humor a sarkasmus, který dodával celému příběhu šťávu. Bohužel druhá polovina se neskutečně táhla. Z drsné Layly se stala lusknutím prstu poslušná ovečka bez jakýchkoliv hodnot a v poslední třetině se opět vrátila ke své původní povaze. Chápu, že změna chování měla být následkem traumatického zážitku, ale nebylo to moc uvěřitelné. V podstatě celý vývoj hlavní postavy vůbec nedával smysl. A akce a situací, ze kterých Layla jako zázrakem vyvázla bylo tolik, že by si nezavdala s Black Widow.
Svoje hodnocení ale připisuji převážně svému věku. Nejsem už cílová skupina. Být mi 14 nejspíš knihu hltám slovo od slova.
IG: @hanybooks
Tak tentokrát jsem při výběru knihy sáhla hodně vedle. Kdybych ji četla ve věku mých dětí, tak hodnotím asi jinak, ale já sama za sebe dávám dvě hvězdy, a to ještě s přivřenýma očima.
Kolikrát dokázala Layla svým pronásledovatelům utéct, to už jsem časem přestala počítat, ale na závěrečný útěk s želízky na rukou z jedoucího auta, přičemž přemohla dva chlapy, na ten už má představivost nestačila.
A taky už jsem alergická na sloveso "mumlat". Na každé stránce někdo něco zamumlal, prakticky po celou dobu všichni mumlali.
Tuto knihu čtu podruhé, takže je to vlastně rereading a stále mě to strašně baví.
Podle mě by kniha měla být spíše zaměřená pro mladší čtenáře, ale i u starších si najde své obdivovatele.
Do děje jsem se začetla a nemohla přestat číst.
Děj je velmi originální, postavy jsou velmi sympatické (hlavně Leo, toho si musí zamilovat každý), zase až na nějaké výjimky, které bych nejraději svlékla z kůže.
To co se událo na konci, jsem opravdu nečekala.
Skvělá akční kniha pro náctileté.
Bavila jsem se u ní (hlavně smála)
Hlavní hrdinka má skvělý humor.
Postavy i příběh mě bavili moc.
Kniha se čte úplně sama.
Rozhodně doporučuji.
5/5*
Doporučuji, já se do knihy ponořila, bavila mě a prožívala jsem spolu s hrdinkou její dobrodružství. Trochu mě to připomínalo Harryho Pottera (kterého jsem přečetla všechny díly jedním dechcem), ale v sukni :)
Těším se na pokračování.
P.S. a autorka by věkem mohla být mojí dcerou.
Skvělá kniha. Taková rychlá oddechová jednohubka, kde se pořád něco děje, takže najednou jste na konci, aniž byste si to uvědomili! Ráda se k ní vrátím.
(SPOILER)
Řekla jsem si, že dám šanci české beletrii. Vybrala jsem si na to bohužel špatnou knihu... Možná by se mi líbila víc, kdybych ji četla jako mladší. Teď to ale bylo velké zklamání.
Drobné SPOILERY!
Kniha byla velmi předvídatelná, v některých chvílích nesmyslná (Jak můžete utéct výtahem pronásledovateli, když nefunguje elektřina? A nikde nebylo psané, že by to nebyl klasický výtah). Vážně mi tam chyběl popis jak místa, tak postav. Téměř nikdy jsem neměla plnou představu o tom, jak to na určitém místě vypadá. Také mě pobavilo, jak se příhodně najednou objevila věc, co by Layle mohla pomoct. K většině postav jsem si nedokázala vytvořit vztah a ani jsem nevěděla, jak přesně vypadají.
A další, pro mě nepochopitelná, věc - jak se dokázala tak rychle zamilovat do Lea, když se s ním nebavila půl roku a po pár větách bez sebe nemohou žít..?
To jsou zkrátka věci, co mně vadily nebo nešly do hlavy. Myslím, že v mladším věku by mě to bavilo, nyní to ale bylo pouhým zklamáním a knihu jsem dočetla jenom kvůli čtenářské výzvě. Na druhou stranu ale oceňuji zajímavý nápad.
Přiznám se, že jsem od knihy moc neočekávala (to teď dělám taky celkem často), ale byla jsem příjemně překvapená. Příběh byl velmi čtivý, svižný a napínavý. Hlavní postava Layla mi přišla vtipná a obdivovala jsem její odvahu a odhodláni. I když mi moc nesedlo to, jak s nejlepší kamarádkou dokázaly ve svém věku tak skvěle ovládat motorku. Trochu mě mrzelo, že se děj neodehrává v Česku. I tak si však myslím, že je to příjemný začátek velmi zajímavé série a já se už těším až se pustím do druhého dílu.
Úvodní seznámení možná ne až tolik zajímavé, ale děj prakticky ihned přechází v jednu akci za druhou, takže těch pár stránek na začátku jsem autorce snadno odpustila:-D Layla je tak trochu... no svá. Kniha strašně rychle utíká, prakticky ji máte hned přečtenou.
Bohužel končím u nedočteno :-/ Celkem jsem se těšila ale knížka má strašně táhlý začátek a nic moc se tam upřímně neděje. Jelikož je autorka z česka tak jsem tomu chtěla dát šanci ale bohužel :-/ i tak věřím, že si najde své fanoušky :-)
Štítky knihy
útěk sci-fi pro děti pronásledování pro mládež výcvik superschopnosti pro dospívající mládež (young adult) genetické experimenty sci-fi
Autorovy další knížky
| 2016 |  Démon stínů |
| 2016 | V pasti |
| 2018 |  Na útěku |
| 2017 | Labyrint osudu |
| 2019 | Koruna ze světla |
(SPOILER) *hluboký povzdech*
Nevím, co si o tom mám myslet. Je na tom hrozně vidět, že to je prvotina. Styl psaní byl ze začátku hrozně divný(což se dalo čekat) ale pak jsem si na něj buď nějakým způsobem zvykla, nebo se autorka zlepšila. Teď něco málo k hlavní hrdince. Ta má hrozně divný rádoby smysl pro humor, až někdy působí hrozně otravně. I když, některé její hlášky jsou super, to musím uznat. Štvalo mě, že ona vlastně hned potom co zkolabuje a probere se v nemocnici, tak asi třikrát za sebou zdrhne speciálním jednotkám, které se ji snaží chytit. Podotýkám, že jí je 17. A prostě to nevypadalo uveřitelně. Dobře, má superschopnosti, ale zjistila to asi před deseti minutama, sakra. Po honičce jako prase má ta holka pak chvilku klídek a hned jde zase do akce. Konkrétně se úspěšně dostane do nějaký zabezpečený budovy a někoho tam pokosí, i když vůbec netrénovala. A ten závěrečný útěk v autě s poutama na rukách asi ani nebudu komentovat. (V té době už za sebou měla nějaký výcvik, takže to aspoň dávalo smysl trochu víc)
Celou dobu jsem měla pocit, že čtu nějakou fanfikci z Wattpadu. Vemte si ten nejvíc klišé akční film co vás napadne, zkombinujte to se Stranger Things, dejte tomu úroveň wattpadové fanfikce a voilà máte tady Projekt Alfa. A romantická linka byla taky divná. Prostě si něco řekli, pak že spolu zdrhnou z tý laborky a pak najednou že se milujou, no to jsem fakt moc nevěřila.(Prostě je to prvotina, njn) Nápad ale fajn a obálka taky. Další díly si asi přečtu, protože mě zajímá jak bude pokačovat příběh a jak se autorka zlepší ve psaní atd. Krásné dvě hvězdičky