U strážnýho anděla
Jerzy Pilch
https://www.databazeknih.cz/img/books/69_/69893/bmid_u-straznyho-andela-4CS-69893.jpg
4
18
18
Jerzy Pilch je bezesporu fenoménem současné polské literatury. Svým způsobem by se dal přirovnat k našemu o několik kategorií lepšímu Vieweghovi, neboť ho čtou jak prostí, obyčejní a v literatuře nezainteresovaní lidé, tak i odborníci a intelektuálové. Největší komerční úspěch měla právě kniha U anděla spásy. „Pod mocnym aniołem“ je název konkrétní hospody, kterou autorovo alter ego navštěvuje, mnohem víc by tu však sedlo ono londonovské „Démon alkohol“. Přestože chvílemi vyznívá jako strojená a dobře narafičená fikce na čtenáře, kterého nezajímají filozofická moudra, ale který chce slyšet především šokující výpověď bohéma-pijáka, z koketérie s upřímností vychází nakonec ona „druhá dáma“ vítězně. Pilchovi nechybí sebekritický odstup ani vtip a teplo lidské nedokonalosti, stejně jako vědomí vlastních proher a chyb (a v mlhavé dálce jakási šance na „nápravu“). Sebestředností a sebelítostí, která je typická snad pro každou fyzickou, ale i psychosomatickou závislost, je propojeno celých 250 stran jeho prózy. Stejně jako anděly, ďábly, přízrakem mladé dívky ve žlutých šatech a zároveň osudy dalších lidí, kteří určitým způsobem dráhy autorovy potěmkinovské reality alkoholika na nějakou dobu zkříží. Kniha dostala nejprestižnější polskou cenu NIKE a dočkala se devíti dotisků.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2007 , Fra (Agite/Fra)Originální název:
Pod mocnym aniołem , 2000
více info...
Přidat komentář
Prvních padesát stran jsem z toho byl vyloženě na větvi, pak to začalo drobet chátrat, i tak je přirovnání k Vieweghovi na obálce dosti vzdálené; tahle kniha je totiž velmi rafinovaně strukturovaná.
V různorodých kapitolách se kříží vzpomínky, dopisy, citáty od slavných literátů i úvahové pasáže, téma pro mě už tak úchvatné není – další intelektuál (zřejmě do jisté míry Pilchovo alter ego), který takzvaně "propil všechny pračky světa". (s. 58) Problematika alkoholu je zde zásadní otázkou, řeší se ze všech různých stran, ale v protikladu k tomu máme zas takové to knihomolství a literátství. Vypravěč povídá o zážitcích z alkoholové léčebny a seznamuje nás s různými zvláštními postavičkami rázu svérázného.
Stylisticky je to paráda, obzvlášť různé stupňování a opakování větných konstrukcí působí naléhavě. Naopak v pasážích, kde se popisy podléhají imaginaci a dostávají nereálných rozměrů, naléhavost kvůli odklonění přece jenom upadá.
Ale drajv to má! A hlavně, co nechápu: v Polsku devět dotisků? Halo? Poláci jsou asi silně intelektuální, nebo nevím, nicméně takto si masovou literaturu rozhodně nepředstavuji. Pěkný!
Nastoupila jsem do výtahu a stiskla všech dvanáct tlačítek, bydlíme totiž ve dvanáctém patře. Díky tomu se výtah každou chvíli zastavoval a já během té dlouhé cesty přerušované častými zastávkami popíjela šampáňo.
(s. 26)
Upřímná zpověď bohéma a pijáka. Autor bývá nazýván českým Vieweghem. Dobře naosané, ale točí se v kruhu. Příliš mě nezaujalo.
Závislosti a jiné slabosti člověka jsou nevyčerpatelným zdrojem, ale tak jako tenhle "polský Jerofejev" to nikdo jiný už nejspíš nenapíše (možná se jen srovnatelně ožere).
Rozsáhlejší poznámky ke knize tady:
http://maydayberry.blogspot.cz/2015/06/jerzy-pilch-podruhe.html
Kniha z rodu "alkoholických", pouť a léčení polského opilce-intelektuála. Rozhodně zajímavé, kdo s touto závislostí přišel třeba v rodině do styku, najde mnoho známých momentů a situací.
Dobře napsaná knížka, na kterou ale asi brzo zapomenu. Texty, v nichž jednu z hlavních rolí hraje alkohol, na alkoholu závislý hrdina nebo absinent, mě příliš nezajímají. V případě Pilchova románu jsem na tom byl podobně a váhal jsem, zda v četbě vůbec pokračovat. Nakonec jsem se ale s knížkou docela pobavil. Ne tedy, že by byla kdovíjak vtipná, spíše než jednotlivé nadhozené situace za to mohly autorovy literární nápady.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2009 |  Moje první sebevražda |
| 2007 | U strážnýho anděla |
| 2018 | Nenávratně ztracené leváctví |
Autor vie písať, to je jasné. Ďalšie je potom, či sa strafí do vášho vkusu, čo sa v mojom prípade asi ani veľmi nestalo, ale to nič. Prelúskal som to a z všetkého toho alkoholu mi bolo takmer zle. Určite úprimná a pôsobivá spoveď. Som rád, že skončila pozitívne. Alkohol je dobrý sluha, no zlý pán, na to nikdy nezabúdajme, hm.... Česť práci, Polska ješte nezgynjela!!!