Zahrada

Zahrada
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499054/bmid_zahrada-QKZ-499054.jpeg 4 1866 1866

Jak žít, když člověk dostane do vínku danajský dar? Dlouho neobývaná stará vila se zanedbanou zahradou. A jedna velká životní prohra navrch. Pětatřicetiletý Jaroslav Havlát se vrací do domu svého dětství ve chvíli vážného životního zlomu. Po zpackané „církevní kariéře“ hodlá začít nový život, poprvé konečně sám za sebe. Snad také s trochou naděje, ale především s nákladem vyhoření, samoty, s pocitem odcizení vůči všem a všemu. Jedinou laskavou náručí se mu stává zanedbaná zahrada a práce v ní. V odloučení mezi stromy, keři a květinami se pokouší znovu najít sám sebe a dát životu ještě nějaký smysl. Postupně se seznamuje se sousedy a stále víc začíná svému zvláštnímu odcizení přicházet na kloub. A s tím se dostavují i tísnivé konflikty, protože poznání sebe sama je děsivější, než dřív mohl snad jen tušit. Kudy vede hranice mezi odmítnutím a přijetím nepřijatelného? Najde se aspoň někdo, kdo mu porozumí a podá ruku? Existuje z této temné noci cesta ven?... celý text

Přidat komentář

Čmelík
28.10.2024 5 z 5

(SPOILER) Absolutně nečekané dějství. První polovina knihy nám odkrývá taje hlavní postavy, která bojuje se sebou samým v podobě odchodu z církve a útočiště najde v polorozpadlém domku se zahradou po prarodičích. A druhá půlka je naprosto strhující a celou dobu si čtenář říká: "Ne, prosím, tohle ne." VŠE je naprosto děsivé, ale zároveň skvělé napsané.

tabaluga
23.10.2024 5 z 5

Přečteno téměř jedním dechem. Ze začátku jsem měla jasno, člověk, který ztratil svou cestu asi nějaký syndrom vyhoření. Nedokázal si najít opravdové přátele. Jedinou útěchou mu je zahrada po jeho prarodičích. Chápu, čím si musel procházet, když vlastně zjistil, proč se cítí tak vykořeněný, ale je on natolik morálně pevný, aby to skutečně neskončilo katastrofou? Od poloviny knihy jsem ve svých pocitech rozpolcená, tolik bych mu přála hledaný klid (málem jeho boj se sebou samým dopadl katastrofálně), ale zároveň se na to dívám pohledem matky dvou malých dětí a tam veškeré pochopení a soucit mizí...možná kdyby se rozhodl pro nějakou léčbu, věřila bych,že to dokáže ustát...


kika 13
17.10.2024 5 z 5

Dlouho to budu vstřebávat Četla jsem bez dechu......Stačí uvěřit nějakému názoru na druhého člověka....a on má že života peklo,i když chápu i druhou stranu.Paní spisovatelka umí...

rufino
13.10.2024 5 z 5

Neuvěřitelné, jak Petra Dvořáková dokáže v tak velmi útlé knížce zpracovat tak těžké téma, že i dlouho po dočteni knihy to nelze dostat z hlavy. Postavy dokáže skvělé vykreslit jak po fyzické stránce, tak i psychologické. Čekalo by se, že čtenář bude k hlavní postavě cítit odpor, já cítila lítost. Paní Dvořákovou si řadím mezi mé oblíbené spisovatele, četla jsem výbornou knížku Vrány, kterou z hlavy také jen tak nedostanu, další dvě čekají v mé knihovně na přečtení.

VílaElvíra
07.10.2024 4 z 5

Těžké téma. Ale pohled z druhé strany je zajímavý. Člověk, který nemůže za své démony a tak moc by chtěl žít normálně.

PavelSáblík
07.10.2024 5 z 5

Posloucháno na cestě a jedním dechem.Téma odporné,leč podané s citem.Hrdinu jsem napřed nenáviděl,posléze pochopoval a nakonec litoval.A objasnění záhady růžového míče v posledním odstavci bylo super.Děkuji

vladimir5170
05.10.2024 4 z 5

Upřednostňuji přímočařejší sdělení skutečností, zde jsem měl chvílemi pocit až zbytečně dalekého tance od horké kaše, ale příběh silný.

huhuhu
27.09.2024 4 z 5

P. Dvořáková umí psát příběhy, které jsou plné emocí a na které musíte ještě dlouho po dočtení myslet. Tohle je jeden z nich. Dopředu jsem nevěděla, o čem bude, což bylo skvělé, protože autorka téma hezky krůček po krůčku odhaluje. Taky se mi líbilo, že daná problematika není nahlížena černobíle, můžeme vše vidět pohledem Jarka, ale zkusit se vžít i do pocitů a obav jeho sousedů... Naopak pohled autorky na církev je velmi jednostranný, všichni věřící jsou v knize zobrazováni buď jako fanatici, nebo veskrze negativní postavy, popř. jsou aspoň nějak "divní". Zatímco tedy autorka v jedné oblasti různé předsudky a stereotypní představy kritizuje a odsuzuje, v jiné je naopak přejímá a podporuje.

Peace
16.09.2024 5 z 5

"Až když jsem se všeho vzdal, dostal jsem úplně všechno."

Velká nálož emocí, která ve mně bude ještě nějakou dobu doznívat. Petra Dvořáková prostě umí!

Pechule
16.09.2024 4 z 5

Další mistrovské čtení od paní Dvořákové. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout, těch pocitů, co ve mně vyvolala bylo mnoho. Nemá cenu se tu rozepisovat, jen bych opakovala, co už tu bylo napsáno. Prostě si knihu přečtěte, stojí za to.

mamamia144
13.09.2024 5 z 5

Knihu mám rozečtenou, a už od prvních stránek se mi moc líbí. Autorka umí vyvolat emoce a pocity tak věrně, jako kdyby viděla postavám do hlavy. Hodnocení po dočtení bude určitě vysoké.

michaelaIQFK
08.09.2024 5 z 5

Moc hezká sonda do lidské duše. Hledání svého já a smyslu života. Při tom jeho odhalení ve mě trochu zatrnulo... Ale pak jsem si uvědomila, že bych také měla hned tendenci toho člověka odsoudit, aniž by něco provedl. Život pro takové lidi musí být peklo a přitom za to nemůžou. Na druhou stranu je spousta těch, kteří nemají takovou morálku a pak se dějí zlé věci. Je to člověk jako každý z nás a má stejné právo na život jako my.

Drnkla
05.09.2024 4 z 5

Ačkoliv je kniha krátká, nabízí velmi intenzivní prožitek, obrovskou tíhu, lítost, hněv, beznaděj, zoufalství... a mnoho dalších emocí, které v tomto příběhu pohltí čtenáře a rezonují ještě nějakou dobu... perfektní psychologická sonda do duše jednoho ne/obyčejného muže, se kterým se život nemazlil.

Nika.
30.08.2024 3 z 5

(SPOILER) Skvěle napsaná knížka - koneckonců - Petra Dvořáková píše jenom dobré knihy...
Ale děj byl pro mě až příliš těžký, depresivní. Hlavní postava neměla na růžích ustláno, nicméně se stále snažil "žít normálně/žít dobře".
O tématu spjatém s pedofilií jsem četla každopádně poprvé a na dlouhou dobu asi i "naposledy"...

Becca_books
28.08.2024

Protože nám přijely nové knížky do knihovny a ve čtvrtek odlétám, vybrala jsem si tu nejtenčí. A přečetla jsem ji za den a půl To se tak dobře četlo. Jak jistě víme, život není vždycky fér. Téma je velmi zajímavě pojato. Upřímně jako někomu kdo nežije v ČR přišly některé věci, že jsou fakt jen v ČR - předsudky, odsouzení předem apod. - okna, voliera, nápis.
Už se moc těším na autorčinu další knihu. Mám doma ještě Dědinu, Pláňata a Vrány

SirenKa
21.08.2024 5 z 5

Moje první setkání s autorkou, skvěle napsáno, brzy sáhnu po další knize.
Velmi emocionální, místy až lyrický příběh jedné zbloudilé lidské duše. Ne, nepocítila jsem žádné nesympatie vůči tomuto nešťastnému muži, kterému osud takto naložil.
Kniha je o hledání sebe a své osobní svobody. Zpracovává dvě tabu, hrdinův osobní problém a jeho svědectví o fungování církve, obě by jistě vydaly na samostatnou knihu. Pro mě mohlo být v knize více té zahrady, to bylo krásné doplnění.
"Žádná lidskost mne nepřiměje k tomu, abych ji pochopil. Ne proto, že to nedokážu. Ale proto, že nechci."

Stanislava27
19.08.2024

Autorka sa pri písaní tejto knihy rozhodla pre veľmi citlivú tému a priznam sa že ju obdivujem za to...

Nebudem pisat radšej akú, aby kniha nestratila svoje čaro, keď sa do nej pustíte, aj keď si myslím, že už asi pri prvých stránkach zistíte aká téma by to mohla byť ...

Tridsaťpäťročný Jaroslav Havlát sa rozhodol, že ukončí svoju "kariéru" kňaza a chce začať nový život...

Príde bývať do dlho neobývaneho domu aj so záhradou, ktorá je síce zanedbaná ale časom sa mu ju podarí dať krásne do poriadku...

Dom zdedil po svojich starých rodičoch...

Musím napísať, že pri písaní som mala miestami rozporuplné pocity, nevedela som či mi má byť Jaroslava ľúto alebo nie...

Síce to ako sa správal ku kocúrikovi, ktorý sa objavil u neho na záhrade sa mi vonkoncom nepáčil...

Páčili sa mi opisy, ktoré autorka používala pri opise záhradky, mikujem prácu v záhrade, človek si tam dokáže krásne oddýchnuť...

#stafeta #ceskyautor #petradvorakova #zahrada #hostbrno #recenzia #milujemeknihy2 #bookstagram #ilovebooks

Zuzunda
13.08.2024 5 z 5

Moje třetí knížka od autorky a opět velmi silný příběh. Krásně vykreslené postavy, atmosféra, emoce... Určitě si chci přečíst další knihy od autorky.

Faither
08.08.2024 5 z 5

Velmi nepříjemné čtení (poslech) svědčící o tom, že to je napsané velmi dobře. (Audiokniha)

Patane
05.08.2024 3 z 5

(SPOILER) Váhala jsem mezi 3 a 4 hvězdičkami. Tři jsou za, pro mě, slabý zacatek. Vadil mi jazyk postav. Kdo dnes říká věty typu - To je nestastnice! Ve druhé půli se příběh rozjel. Bylo mi jasné celkem brzy, jaký bude mít Jaroslav problém, a stejně jako někteří další komentujici, nebyla mi ta postava příliš sympatická. Hlavně svým postojem, kdy odmítal návštěvu psychologa a všechno si chtěl vyřešit sám. Bylo mi ale lito, ze přestože nic neudělal, vysloužil si rozbitá okna, volieru a hanlivy napis. Konec je smirlivy.
Petru Dvořákovou čtu moc ráda. Je to jedna z mých nejoblíbenějších autorek.