anibeni komentáře u knih
Moje vůbec první přečtená klasická detektivka - a naprosto skvělá..!!!
Začátek pro mne nebyl vůbec jednoduchý, přiznám, že mi úplně nesedl. Ale jsem ráda, že jsem knihu neodložila a četla dál, protože to, co se na následujících stránkách rozjelo, bylo nečekaně dobré.. Příběh gradoval v samotném závěru a rozpletl tak nitky všech tří dějových linií a v podstatě i všech účinkujících.. Klobouk dolů, tato kniha se povedla...
Čekala jsem něco jako životopis Toyen, dostala jsem ale celou plejádu umělců srocených kolem Devětsilu. Což by mi nevadilo, plno věcí a lidí jsem neznala.. Tahle kniha by si ale zasloužila výtvarné vsuvky, aby si mohl člověk ihned promítnout přesně ta díla, o kterých čte. Co mi vadilo, byl styl psaní a vsuvky "té druhé".. Každopádně kniha mě úplně vtáhla do centra české avantgardy a sledovat růsty i pády jednotlivých umělců bylo prostě parádní..
"Knížky se vždycky mění spolu s tím, kdo je čte."
To je nádherná myšlenka a podle mě tak pravdivá!!!
Knihovna malých zázraků se mi nečekaně moc líbila.. Vzala jsem si ji ke čtení jako doplňkovou a oddychovou knížku a ona to přitom byla docela silná a emotivní kniha..
Typický King - perfektně propracované "myšlenkové pochody" účastníků pochodu, až z toho mrazí... během čtení jsem si říkala, že tahle kniha může mít jen dva konce - buď Garaty nedojde a v tom případě bude okamžitý konec a nebo dojde, ale .....
Když jsem knihu před lety vzala do ruky poprvé, odložila jsem ji... Teď, po letech, jsem se k ní vrátila a tentokrát jsem ji i dočetla.. Bylo to vtipné čtení, do kterého byly přimíchány pohádky a boj s monstry.. Ale na zadek jsem si z toho teda nesedla..
Tato kniha se mi těžko hodnotí a kdyby to bylo možné, dostane ode mne tři a půl hvězdičky...
Příběh jako takový byl silný.. myslím že mi dlouho zůstane v hlavě... ale zpracování jaksi pokulhávalo... nevím, čím to bylo.. jestli ne úplně povedeným začátkem, nebo naopak zničehonic "šťastným" koncem... každopádně jako ženu a matku mě příběh velmi zasáhl, ale jako vášnivou knihomolku mě asi trochu zklamal..
Možná zbytečně zdlouhavý, ale dobrý thriller.. nejdřív nenávidíte Nicka, pak nenávidíte Amy a pak se divíte, jak to všechno končí...
Po "dopisech" jsem se začetla i do této knihy a opět musím konstatovat, že i tady jsou hlavní hrdinové uvěřitelní.. Byť si každý prochází vlastní životní krizí, tak spolu je jim prostě fajn..
Není to kniha, která by mě uchvátila od prvních stránek.. Naopak - až po jejím přečtení mi teprve dochází některé detaily a činy jednotlivých postav.. a to je asi to, co se mi na té knize líbí úplně nejvíc..
Vlastně ani nevím, proč jsem se této knize tak dlouho bránila... snad proto, že jsem měla pocit, že ten příběh vlastně znám a ničím mě nepřekvapí.. nebo proto, že mě vlastně knihy z mafiánského prostředí neberou.. a nebo asi proto, že ráda čtu něco nového a neznámého a příběh kmotra zná každý... jak jsem se mýlila.. skvělý, místy strohý styl Maria Puza dala knize základ a příběh dona Corleoneho a jeho "famiglie" dala příběh, od kterého nešlo odejít..
Hotýlek na Islandu mě nadchnul stejně tak jako první díl (Kavárna v Kodani) této docela povedené knižní série.. Bylo zde přesně to, co jsem od knihy očekávala - nové neznámé prostředí, seznámení s místními lidmi a jejich kulturou, románek procházející celým příběhem a happy end... Skvěle jsem si u knihy odpočinula..
Pohádka? Úchvatné vyprávění vynikajícího Oty Pavla o vynikajícím Jiřím Raškovi...
Knihu jsem přečetla téměř na jeden zátah. Nešlo od ní odejít, potřebovala jsem vědět, co, kdo a proč. Překvapilo mě to, jednak drsný a brutální příběh i drsné zacházení od spoluvězňů... druhak pak nechutná zápletka, která celý ten příběh ukončila.. Byla to síla...
Na začátku se zdálo, že je vše jasné.... ale postupem času, kdy člověk zjistí, že každý skrývá své tajemství, nevěříte už skoro nikomu....
Skvělá kniha, čtivá, napínavá...
No, to byla síla... přiznám, že až konec ukázal, proč se dotčené osoby chovaly tak jak se chovaly... konec jsem nepředvídala, měla jsem jeden dva tipy, ale byla jsem vedle...
Výborná knížka, která je celá psaná formou dopisů ve dvou časových rovinách... Paráda, byla jsem napnutá, jak se celý příběh bude vyvíjet , nedokázala jsem knihu odložit a četla jsem až na úplný konec, který jsem přes slzy téměř neviděla...
Nějak nevím, co napsat.. Kniha byla svým způsobem výborná, zdrcující a smutná zároveň.. Když se blížil konec, přes slzy jsem neviděla.. Ještě dlouho budu mít tuhle knihu v povědomí..
Komentáře k této knize tady hovoří za vše - kniha je prostě skvělá... Nicméně - mám-li být opravdu upřímná, tak Skála, což je první díl, se mi líbil o něco víc.... Při čtení Skály jsem ani nedutala a jen čekala, co nového mi autor odkryje, co nového mi ostrov poskytne... tady jsem víceméně předem vytušila, jak se bude příběh vyvíjet dál a také tomu tak vždy bylo... Což ale nemění nic na tom, že kniha je prostě skvělá...
Tahle kniha byla jak na houpačce - jednou byla na ránu Julie, podruhé Agnes... Jednou jsem chápala rozhodnutí matky, abych posléze naopak chápala postoj dcery... děj se tak nějak prolínal a plynul a já doufala, že to nějak dopadne.. konec byl jaký byl, mohl být lepší....