Annkag komentáře u knih
Krásná kniha o životě v časech které zanechali Temnou skvrnu na stránkách historie.
Čtivé, příjemné a docela dobře spracované.
Myslím že k této knize se budu ráda vracet.
Děsila jsem se každé další kapitoly. Fakt mi hrůzou vstával vlasy na hlavě. A ani to nemuselo být nasycené litrama krve a hrůzostrašnými duchmy.
V podstatě stačila jedna námesiční slečna, jedna stará indiánská legenda, milující snoubence a minulost která byla tak zapomenutá že ve své podstatě chránila ale i prodlužovala zážitky s prázdnou entitu.
Mne se to moc líbilo a doporučuji.
Úpřimně se přiznám že jsem se bála. Musela jsem odložit knihu a predýchat to.
Ale přečteno a musím říct že to bylo fakt úžasně napsané a jsem zvědavá na pokračování.
Trocha jiná pohádka.
Myslím že s takýmto padouchem se reálně mohla potkat jenom Wendy. A proč? Aby ho napravil, pomohla mu a milovala ho i skrz všechnu tú temnotu která pohlcovala jeho duši.
Bylo to zajímavé, drželo mě to při čtení a bavilo mě to.
Za mě to bylo skvostné. Člověk se místama zatřásl strachy ale v celkovém hledisku to bylo napínavé, čtivé, rýchle to ubíhalo a nemělo to dentenci něco zbytečně natahovat.
Tak nějak jsou duchařské příběhy kulturní složkou nášho života. A tak nějak už víme co máme očekávat a proč se duch úpne na nějakou osobu nebo věc.A přece když o tom čteme nás to kdesi v pozadí naší mysle překvapí.
Dle mého skromného názoru to bylo moc příjemné čtění.
Nemyslím si že by byla otázka rasismu vyřešená(tohle je mezi náma vždy. Visí to v ovzduší jako Damokluv meč)
Rozdílnost dvou lidí je hlavně v názorech a v tom v čem se navzájem podpořují. A někdy nepodpoří.
Autorka se dotýká ve svých knihách hodně citlivých tém a mě se to tak hrozně líbí.
Retrospektivní obrazce mi vlastně dávali větší možnost postupně pochopit postavy.
Koncentrační tábor v Osvětimi jsem osobně před asi 17 lety navštívila a tak když čtu tyhle knihy mám jasnější představu o třídění židovského majetku a selekci která byla Jedným z největších stražáků týchto pracovne-vyhlazovacích táborů.
Jenže jak už to bývá i po téhle etapě na přeživších čekal svět. A hlavně bolestné vzpomínky v jejich hlavách.
A odpuštění? Je možné odpustit takové zverstvá? Je možné se někomu takhle po létech podívat do očí a říct odpouštím?
Tahle kniha je něco jako bible odpuštění a pochopení že každý si nese svůj kříž a ne každý je tým kým se zpočátku zdál být.
Pro mě sice fiktivní ale moc silný příběh.
Pro mě to byla úplně skvostná duchařina s nádychem detektivky.
Postavy byly své a jistým dojmem hmatatelné.
Jemné lechtání na zátylku při některých scénach mě na chvilku donutili knihu odložit ale vzápětí jsem se k ní znova vrátila a četla dlouho do noci.
Rozuzlení bylo úchvatné a když jsem se k němu dostávala blíž a blíž sama jsem začala s mýma teoriemy.
V celkovém ohlédnutí mě kniha překvapila a nadchla.
Úžasné fotky, zajímavé informace a krásné navodení atmosféry.
Je však pravda že je to více méně pro fanoušky tohoto světa.
Musím dát slabý průměr.
Nedokážu si představit že bych práci postavila výš než svou rodinu.
Nudilo mě to.
Bylo to těžké čtení a nebavilo mě to.
Klasické rodinné drama zabalené v hodinách času.
Každé tajemství vyplňuje časem na hladinu a otrávy pitnú vodu samotné existence.
Příběhů z této éry našich dějin bylo napsáno už hodně.
Některé byly lepší, některé ne... Ale žádný nebyl tak zvláštní svou láskou k krásnému jako tenhle.
Nedá mi jinak než hodnotit jako průměr
Chyběl mi tam ten správný děsivý náboj, něco z čeho bych neusnula.
Chyběl mi tam kýbl strachu a tak deci krve.
Četla jsem to opravdu těžko a postupovala hodně pomalu.
Jedným dechem jsem předcházela že slova na slovo.
Dávám tři hvězdičky. Byl to takový průměr.
Musím uznat že bylo děsivé číst takovú šikanu už v tak útlom věku. Ale že celý čas čtu knihu s tím že vím kdo a ono...
Řeknu úpřimně že jsem se v tom mírně strácela a místa a se nudila ke čtení.
Trocha jsem se v té třetí části nudila ale šlo to. Bylo to prostě čtení které neurazí a i něco na oplátku dá.
Pro mě úplný úžas vzbudzoval pocit že s něčím takovým mohl střetnút každý z nás. Jen ten exorcismus už nie je tajemným rituálem.
Příběh dvou kamarádek které si prožili něčím tak démonickým byl hodně dobře napsaný.
Myslím že bylo na čase aby se tohle citlivé téma dostalo do knihy. Autorka to pojala bravúrne a absolutně mě dostala na svou stranu.