eva3992 komentáře u knih

Příběh sourozenců Bena a Saoirsy. Ben se sestřičkou nechce mluvit, protože jejich maminka zmizela v den, kdy se Saoirsa narodila. Vše se změní, když přijdou na to, že dívka je, stejně jako její matka, tulení víla selkie. Díky tomu má moc ochránit pohádkové bytosti, jen se nesmí dostat do spárů zlé čarodějnice Machy.

Nedávno jsem měla možnost přečíst si komiks Vlkochodci, který si mě naprosto získal, proto jsem neváhala a pořídila si i Píseň moře. A byla jsem stejně nadšená.

Úžasné ilustrace nás přenesou do nádherného a dojemného příběhu s nečekaným a nepředvídatelným dějem. I nějaká ta slzička u knihy ukápla. Kniha se líbila i mé desetileté dceři (a právě pro děti od deseti let je kniha určena) a už se moc těším, až se společně podíváme i na film.

Nechte se unést kouzelným příběhem tulení víly i vy.

2 18.02.2024

Když se Olivie nastěhuje do nového bytu, začnou ji trápit noční můry, ve kterých se ji zjevuje cizí muž. Jeho návštěvy se stupňují a život Olivii velice znepříjemňuje. Pak se tu objeví Valerie, dívka, která pomůže s bojem proti cizinci. Olivie postupně odhaluje příběh cizince i Valerie a udělá vše pro to, aby noční můry skončily.

Horory úplně nevyhledávám, ale čas od času si ráda nějaký přečtu a ten čas nastal právě teď. Ač pomalejší a pozvolnější začátek, po pár stránkách vás příběh chytne a nepustí, budete potřebovat vědět víc, kdo je tajemný cizinec, co chce a jak se ho může Olivie zbavit. Nechybí dobré hororové „lekačky“ i nečekaný vývoj situace.

I když je příběh psán jednoduše, je podán poutavě a rozhodně je napínavý. Co mi trošku vadilo, tak hovorová čeština, i když někdy jsem se nad ní pozastavila, někdy mi tam vysloveně pasovala, tak to ani nemůžu označit za nějaký problém, spíš šlo o ty si na to zvyknout. A pak jsem měla malý problém se jmény, neboť se mi Olivie a Valerie pletly a já občas nevěděla, o které zrovna čtu. Ale to je opravdu můj osobní problém.

Jinak si mě příběh získal i tím, že jednu z hlavních „rolí“ tu dostal kocour Tečka a jelikož kočky miluji, tak jsem si Tečku v knížce moc užívala. I když po dočtení musím trochu pozorněji sledovat naše kočky, zda se nechovají občas podivně

2 18.02.2024

Kniha nás zavede do odlehlé holandské vesnice, kde má místní veterinář oči jen pro čtrnáctiletou dceru jednoho z farmářů. Nikdo netuší, co mají všechno společného, ale jejich vztah přeroste v něco nebezpečného, z čehož nikdo nevyvázne bez úhony.

Autorova předchozí kniha, S večerem přichází tíseň, byla dechberoucí. Bylo to jak skvostné dílo, tak i něco brutálního až nechutného. Díky tomu jsem věděla, co mohu zhruba očekávat tentokrát a nespletla jsem se. I tentokrát to bylo skvělé čtení, které však nebylo jednoduché a bylo velmi bolavé.

Celá kniha je monologem hlavního hrdiny, který vás na začátku pohltí a vypustí až na konci. I přesto, že to vypráví jedna postava, vidíte do hlavy i ostatním, poznáte různé souvislosti a jako celek to působí skvěle.

Co od knihy očekávám, jsou emoce. Tady se mi jich dostalo opravdu nepřeberné množství. Byla jsem smutná, dojatá, šokovaná, někdy až zhnusená. Všechno do této knihy patřilo, mělo tam své místo a ač vás to kolikrát rvalo na kusy, chtěli jste vědět víc.

Kromě hlavního tématu knihy – vztahu muže s dívkou, ještě dítětem – najdete v příběhu spoustu závažných témat. Autor je postupně odkrývá a nechává nás nahlédnout do tajemství, která rozhodně nečekáte. Kolikrát je něco závažného řečeno jen tak mimochodem, že by to mohlo nepozornému čtenáři i uniknout. Myslím si, že tuto knihu si přečtu v budoucnu znovu a objevím v ní další drobnosti, které mi tentokrát unikly.

Jak je uvedeno v anotaci, jedná se o reinterpretaci Lolity. Já osobně Lolitu moc nemusím, kniha se mi nečetla dobře a docela jsem se s ní potrápila. Zato tento příběh je napsán skvěle a zcela vás pohltí.

Je mi jasné, že knihy od Lucas Rijnevelda budu i v budoucnu vyhledávat. Ač píše o nepěkných věcech, někdy velice otevřeně až brutálně, jeho styl je skvostný a díky tomu si čtení maximálně užívám.

1 18.02.2024

Hlavní hrdina Viktor se stěhuje do Beskyd za svou vysněnou prací. Kromě ní však na něj čeká všudy přítomný zápach, v práci ho terorizuje důchodce Johan i praštěná brigádnice. Kromě práce by rád i nějakou zábavu, ale ani s tou to není na těchto místech jednoduché.

Upřímně, vůbec jsem nevěděla, co mám od knihy očekávat, jaký příběh na mě čeká. Díky tomu to pro mě bylo příjemné překvapení. Byl to rozhodně zajímavý příběh. Rozličné a osobité postavy, rozhodně zajímavé typy, které vás dokáží pobavit. Celé je to pojato vtipně, ale nechybí tu ani spousta vážných témat, která do vyprávění skvěle zapadla a vás možná donutí popřemýšlet třeba nad ochranou přírody.

Je to milé, oddechové, pohodové, ale i napínavé. Začátek byl pro mě trochu pomalejší, ale čím dál jsem se v příběhu dostala, tím více jsem potřebovala číst, abych věděla, jak to všechno nakonec dopadne.

Co se mi však opravdu moc líbilo, tak to, jak autorka píše. Připadá mi to velmi přirozené, text krásně plyne. Bavilo mě to číst i díky tomu, jak dobře to je napsáno.

Pokud hledáte oddechovku, u které se pobavíte, zamyslíte i budete napnutí, tak vám Opičku na gumě rozhodně můžu doporučit.

2 18.02.2024

Příběh se odehrává během léta a podzimu roku 1944 na severu Finska, kde probíhá laponská válka. Žena, které nikdo neřekl jinak než porodní bába, se bezhlavě zamiluje do německého důstojníka Johannesse. Vydává se proto do zajateckého tábora jako zdravotní sestra, aby mu byla blíž. Tím začíná neskutečný příběh.

Od prvních řádků je jasné, že to bude drsné čtení. Ale je to napsáno krásně až poeticky, i když se píše o drsných věcech. Autorka si rozhodně nebrala servítky, je to podáno velice syrově, naturalisticky a bez zabrán.

V příběhu jsou různé vzpomínky, díky nimž si začneme skládat dohromady celý příběh, který je nejen o lásce dvou hlavních hrdinů, ale hlavně o historii a nelehké situace ve Finsku. Je to však také výborný psychologický román, který nám ukáže povahy různých lidí, to, jak se chovají a proč se tak chovají.

Je to trošku zvláštní kniha. Na jednu stranu naprosto skvělá, na druhou děsivá, místy snad i směšná. Ale bavilo mě to všechno dohromady. O to víc, když jsem si nakonec přečetla, že se jedná o skutečný příběh, který má k autorce blízko.

Zjistila jsem, že je i film, podle této knihy. Těšila jsem se na něj, jak bude zpracován, ale bohužel s knížkou měl společného jen velmi málo a nelíbil se mi natolik, že jsem ho ani nedokoukala. Film tedy za mě ne, knihu vám však můžu doporučit.

3 11.02.2024

V příběhu se ocitáme v letech 1945 a 2005. V první části se Gita Lauschmanová vrací domů z koncentračního tábora, ale zjišťuje, že už nemá žádný domov. V roce 2005 Gita bojuje za spravedlnost a prožívá tak svůj život celý znovu.

K této knize jsem se dostala díky společnému čtení a ptám se, proč jsem ještě od autorky nic nečetla? Budu to muset co nejdříve napravit, neboť mě její styl naprosto okouzlil. Je velice osobitý, používá nádherný jazyk, je to doslova oslava češtiny a já si čtení neskutečně užívala, i když samotný příběh je nepředstavitelný.

Historie je tu ukázána taková, jaká byla. Není to nic pro slabé povahy. Je to surové, drsné, kruté. Od prvních stránek však emočně neskutečně silné. Chtělo se mi křičet, chtělo se mi brečet, běhal mi mráz po zádech.

Ač mě některé pasáže až tak úplně neoslovily, tak i přesto hodnotím pěti hvězdičkami, neboť je to napsáno tak skvěle, že mě to jako celek opravdu zasáhlo.

9 11.02.2024

Autorka prošla terapii tmou, kdy se rozhodla zpracovat smrt matky, svůj vztah s otcem i s dcerou. Přináší nám směs vzpomínek, úvah, myšlenek a autentických zážitků ze tmy.

Tato kniha byla velice osobní, intimní a místy jsem měla pocit, že slídím v soukromí až tam, kde bych vůbec neměla být. Bylo to tak silné. Úplně mě to rozložilo, emoce pracovaly na plno, velmi se mě to dotklo. Ač jsem se místy musela smát, častěji jsem však potřebovala kapesníčky, neboť jsem brečela a prožívala společně s autorkou její život.

I přesto, jak je to hodně o emocích, je to zároveň i skvěle napsané, čtení jsem si tak moc užívala, některé myšlenky jsou dokonalé a je mi už teď jasné, že se ke knize někdy v budoucnu vrátím.

Kniha mě nejen dojala a „rozložila“, ale zároveň i namotivovala žít život takový, jaký chci.

Děkuji.

2 11.02.2024

V tomto příběhu sledujeme dění v Koreji od roku 1917 až do roku 1964. Čeká nás tu boj za nezávislost na Japonsku i druhá světová válka. Ale hlavně pak lidské osudy. Hlavní hrdinkou je mladá dívka Jade, která je prodána svou rodinou do školy pro kurtizány. Když se setká s osiřelým chlapcem Džung Ho, vznikne silné přátelství. Džung Ho se zapojuje do bojů za nezávislost a Jade se stává vyhledávanou umělkyní. Přetrvá jejich přátelství i přes zcela rozdílné životy?

Tato kniha mě nalákala svým názvem, nádhernou obálkou i anotací. Dozvídáme se mnohé o historii Koreje, je zde cítit síla vlastenectví, občas je příběh proložen až filozofickými myšlenkami a úvahami o světě a o životě.

Ze začátku poznáme vcelku dost postav, než se zaměříme na ty pro nás důležitější, jejichž osudy se začnou proplétat. Ač by se, díky dějinám této země, dalo očekávat, že bude kniha plná akce a napětí, bylo to spíše poklidné vyprávění, a i když se v knize stále něco děje, je to celkově pomalejší.

Možná, že i díky mému vysokému očekávání jsem z knihy nebyla úplně nadšená. Bohužel jsem si nedokázala vytvořit vztah k žádné z postav. Ty mi byly nesympatické a bylo mě tak nějak jedno, co s nimi bude dál. Většina z nich navíc byla tak dobrá, že to prostě nebylo uvěřitelné a místy to na mě působilo spíše jako pohádka než historický román.

Byl to hlavně romantický příběh na pozadí dějin, ty tam jen tak klouzaly po povrchu, nebyly rozebrány více do hloubky a některá důležitá fakta nás v příběhu úplně minula. Poslední část knihy mi přišla, jako kdyby ji napsal někdo úplně jiný a měla být i v jiné knize.

Za mě tedy průměrné čtení, zajímavé prostředí, ale bohužel kniha ve mně nedokázala vyvolat žádné emoce, a to já od příběhů hlavně očekávám.

4 11.02.2024

Příběh o autorově rodině i lidech kolem ní. Jak už název napovídá, hlavním hrdinou je děda, zemědělec, který v rámci kolektivizace přišel o vše. Je tu ukázána historie padesátých let 20. století, život na venkově i na malém městě.

Jednotlivé kapitoly jsou různé útržky, příběhy a vzpomínky, která dávají dohromady rodinnou historii, ale i sousedské vztahy. Zabrousíme i do větší hloubky v rodině, podíváme se do dědova dětství a je tu i trochu naznačena budoucnost.

Kniha je skvěle napsaná. Užívala jsem si každou větu, každou stránku. Autor nádherně kouzlí s textem. Najdete tu životní pravdy i krásné myšlenky. Je to zčásti vyprávěno dětskýma očima, ale zároveň i s určitým dospěláckým nadhledem.

Vidíme tu porovnání mládí a stáří, ale i ženy a muže a celkově vidíme, jak to, hlavně na vesnici, kdysi chodilo.

Ač se ze začátku zdálo, že to bude takové poklidné vyprávění, tak nakonec v příběhu byly nečekané situace, chvílemi jsem četla se zatajeným dechem a chtěla jsem vědět, jak to bude dál.

Výborná knížka rozhodně si od autora přečtu i něco dalšího.

4 01.02.2024

Příběh hobita Bilba Pytlíka, který se společně s trpaslíky vydává na dobrodružnou výpravu za drakem Šmakem a uloupeným pokladem. Je třeba k tomuto příběhu říkat více? Myslím, že každý o něm alespoň někdy slyšel.

Pro mě toto bylo první setkání s Tolkienem vůbec. Nikdy mě jeho knihy nelákaly, znám pouze filmové zpracování Pána prstenů. Díky skupině Klasikomilů, kde čteme klasická literární díla, se naštěstí dostanu i k takovým knihám, které bych jinak nikdy nevzala do ruky. Jsem moc ráda, že se tak seznámím s příběhy, pro mě zatím neobjevenými.

Tentokrát jsem se však utvrdila v tom, že autorovy knihy nejsou pro mě. Nevyhledávám ani dobrodružné ani fantasy knihy, takže mě čtení jednoduše nebavilo, ale rozhodně to nebyla vina knížky ani autora. Na to, že je kniha napsána už v roce 1937, čte se velice dobře, až současně. Celkový text a „mluva“ je skvěle srozumitelný a myslím, že ho dobře vezme i dnešní mládež.

Je to prostě výborná kniha pro všechny, kteří mají tento žánr rádi.

9 01.02.2024

Malá rukověť k trilogii J.R.R. Tolkiena Hobit – Pán prstenů – Silmarillion a k (ne)pohádkám. Kniha pro všechny, kteří si prošli Tolkienovou trilogií i těm, kdo se na ni teprve chystají.

Tuto knihu jsem dostala od kamaráda a jelikož neznám Tolkienovu tvorbu, respektive jsem od něho nic nečetla, pouze jsem viděla filmy Pán prstenů, ale právě se chystám číst Hobita, rozhodla jsem se, že si nejprve přečtu tuto rukověť. Musím však upřímně říct, že mi tato kniha nic nepředala, a zřejmě jsem ji neporozuměla tak, jak bych měla. Nevadí, však jak autor sám píše v úvodu: Nevadí, vytrvejte. Třeba se poštěstí jindy. Tak třeba až se ponořím do knih pana Tolkiena, k této se vrátím a dá mi více porozumění.

1 28.01.2024

Kdo by neznal císařovnu Sisi. Rozhodně nebylo lehké k ní proniknout. Od koho jiného bychom se mohli dozvědět více než od její věrné kadeřnice. Od ženy, která s ní trávila každý den, mohla se dotýkat jejich vlasů i jejich myšlenek.

Císařovna Alžběta Rakouská, alias Sisi, si velice zakládala na svých vlasech. Pečlivě kontrolovala každý vlas, který vypadl, chtěla vlasy zdravé i náležitě upravené. Během divadelního představení si všimla nádherného účesu hlavní herečky a vyžádala si setkání s její kadeřnicí. Mladá Fanny se tak stala osobní kadeřnicí císařovny a díky jejím bystrým úvahám byla možná i něčím víc.

Miluji zbeletrizované životopisy a již od mládí mám ráda císařovnu Sisi. Filmy s Romy Shneider jsem viděla několikrát a přečetla jsem i jiné knihy o Sisi. Když jsem dočetla tento příběh, úplně mě nalákal, abych se podívala i na některý z filmů o krásné císařovně.

Celý příběh je psán svižně, lehce, mile i poutavě. Nutí vás číst dál, chcete se dozvědět víc a stále nemáte dost. Abyste nebyli zklamaní, je to kniha spíše o kadeřnici Fanny. Celý příběh nám vypráví ona, čteme tak o jejích myšlenkách a pocitech a Sisi pouze pozorujeme. Ale i tak, nebo možná právě proto, mě to moc bavilo. Fanny i Sisi si rozhodně zamilujete. Jsou to dvě silné a chytré ženy.

V knize se také dozvíte spoustu nového. Třeba to, jak se žilo v Rakousku kolem roku 1860 a to jak u císařského dvora, tak u těch nejchudších lidí. Velice mě například zaujalo, jaké sňatky byly povoleny a jaké ne, kdo o tom vůbec rozhodoval, jak se to kontrolovalo a dodržovalo. Rozhodně bylo vidět, jakou práci si autorka dala, něž zjistila všechna historická fakta.

Při čtení jsem si dohledávala obrázky a fotografie jak Sisi, tak i Fanny a zaměřila jsem se hlavně na krásné účesy, o kterých je v knize hodně psáno.

Kniha je pro všechny milovníky historie, životopisných knih, ale i pro ty, kdo mají rádi romantické příběhy.

2 28.01.2024

Do Oseka má zavítat na návštěvu důležitá osoba. Ve městě se tak sejde spousta lidí, které by měl tento okamžik spojit, ale vypadá to, že nakonec bude každý sám.

Když se mi zalíbí nějaká kniha, ráda vyhledávám i další knihy autora. Stejně tomu je u Evy Střihavkové. Její kniha Dýchej za mě mě naprosto okouzlila a já se rozhodla si přečíst i její další knihy. Začala jsem touto nenápadnou útlou novelkou a to, co jsem od příběhu dostala, předčilo má očekávání.

Od prvních řádků jsem se ponořila do vyprávění, postavy mi ožívaly před očima. Příběh má spád. Jsou tu skvěle propletené jednotlivé osoby a jejich osudy a postupně odhalujeme, kdo jaký je, co ho trápí a co by rád udělal.

Není to jen tak obyčejný příběh, je to příběh ze života a najdete tu tolik vážných témat, u kterých se zamyslíte a mohou ve vás ještě nějaký čas doznívat.

Na konci knihy jsem měla pocit, že potřebuji víc, nechtěla jsem, aby to skončilo, a ještě bych ráda se všemi zůstala. Přišlo mi až neskutečné, jak na všechno autorka přišla, propojila a skvěle sepsala.

1 28.01.2024

Angie je 37 let, žije v Londýně a ráda by poznala rodinou historii, ale její matka se o ní odmítá bavit. Jednoho dne se rozhodne, že se vydá na prosluněnou Krétu za svou rodinou a chystá se odhalit všechna tajemství. Dozví se tak, jak probíhala druhá světová válka na Krétě a pozná i silnou lásku v její rodině.

Uf, tato kniha mi dala zabrat. Podle anotace jsem se těšila na takový příběh, jaký mám ráda. Rodinná tajemství, historie, krásy ostrova, ale bohužel jsem dostala příběh, který jsem protrpěla.

Ze začátku je kniha psána hodně jednoduše jakoby až dětsky. Po chvíli přijde historická linka, která nás zavede do období druhé světové války, ta je naopak hodně drsná a nelítostná a v závěru si čteme v podstatě romantický příběh. Měla jsem pocit, jako kdyby knihu napsalo několik různých spisovatelů.

Někdy je na škodu více linií vyprávění. Kdyby se autorka zaměřila pouze na tu historickou část, více jí rozvedla, více propracovala, bylo by to skvělé. Takto mi přišlo, že chtěla dát do příběhu co nejvíce zápletek, až se do toho zamotala a celé to překombinovala.

Celé to pro mě bylo neuvěřitelné, při čtení jsem často kroutila hlavou a jen jsem si říkal: Tak takto tedy ne. Už jen to, že hlavní hrdince bylo 37 let, ale neustále se chovala jako malé dítě. Pak také tajemství, které rodina měla, tak si ho během jednoho odpoledne vysvětlili a celá čtyřicetiletá historie byla najednou zapomenuta.

Díky tomu, že knihy neodkládám, jsem se prokousala příběhem až na konec, ale bohužel, za mě tedy ne. To nejlepší na knize je ta nádherná obálka, která však s příběhem vůbec nesouvisí.

Už jsem viděla i nadšené reakce na knihu, je mi jasné, že každá kniha má svého čtenáře, i tato si najde své příznivce, ale já se tentokrát s autorkou bohužel vůbec nepotkala.

1 28.01.2024

Stasia je Holanďanka a část roku tráví u prarodičů ve Francii. Během druhé světové války přijde o všechno. Je přesvědčená, že dobro musí zvítězit nad zlem, a proto se přidá k odboji. Dopracuje se až tak daleko, že je jedním z nejhledanějších agentů.
V současnosti se seznámíme se sestrami Isabelle a Emilií, které se pouští do rekonstrukce starého zámku a u toho odhalují legendu o Šípkové Růžence.

Tuto knihu jsem málem přehlédla, a to by byla škoda. Nezaujal mě ani název, obálka mě spíše odradila a až když jsem si všimla autorky a spojila jsem si ji s knihou Byt nad Seinou, která se mi moc líbila, tak jsem zbystřila. Anotace také zněla, že by se mi mohla líbit, tak jsem si ji nakonec nutně potřebovala přečíst.

Střídá se tu současnost i minulost, jsou tu různí vypravěči. Poznáváme, jak zasáhla druhá světová válka Holandsko a Francii, autorka i v závěru vysvětlí, jaké skutečné historické momenty do knihy zasadila a kde se inspirovala.

Kniha je napínavá, má to spád, stále se něco děje a nenechá nás vydechnout. Ač to místy působí hodně jako pohádka, kdy dobro vítězí nad zlem, tak ač mě toto v podobných knihách často vadí, tady jsem to dokázala autorce odpustit, a to především díky tomu, jak mě příběh pohltil a já knihu vůbec nemohla odložit.

Příběh je zároveň předvídatelný, zároveň však nečekaný. Moc mě bavila hlavně historická linka.

Knihu můžu doporučit všem, kdo mají rádi příběhy z druhé světové války a příběhy o silných ženách s nádechem romantiky.

4 28.01.2024

Alice Sun je studentkou na prestižní mezinárodní škole. Jako jediná má stipendium, a tak úplně nezapadá mezi bohaté spolužáky. Jednou zjistí, že dokáže být neviditelná a když jí rodiče oznámí, že už nemají peníze na to, aby na škole studovala, Alice se rozhodne, že svou neviditelnost využije jako prostředek k získání peněz.
Tato kniha se dá zařadit mezi young adult a do žánru fantasy. Ani jedno ze zmíněných úplně nevyhledávám (navíc ze žánru young adult jsem již značně odrostla ), ale jednou za čas si ráda přečtu něco pro mě nového, a navíc když je to chytré, má to hlavu a patu, tak si to i náramně užiju. Stejně, jako u této knihy.
Chtěla jsem něco odpočinkového, nic náročného a dostala jsem skvělý příběh. Ten se odehrává v méně obvyklé destinaci, podíváme se do Pekingu a poznáváme jak studenty, tak i město samotné.
Alice mi byla od prvních řádků sympatická, v některých ohledech a pocitech jsem se v ní i našla. Je tu i hate-to-love linka, kterou obecně moc nemusím, ale v tomto příběhu je příjemná, není nijak „agresivní“.
Je to čtivý příběh, který jde rovnou k věci, žádné dlouhé zdržování. Má to spád, místy je to detektivní. Je tu napětí, zároveň se pobavíte. Celkově to působí mile, a i když se v příběhu kolikrát dějí akční věci, je to celé příjemné a odpočinkové.
Pro mě překvapivá kniha a rozhodně ji za rok, za dva, doporučím i mé dceři.

3 28.01.2024

Kniha nás zavede do Ameriky v roce 1865. Na konci občanské války Severu proti Jihu, kdy je zrušeno otroctví, hledají dva černošští bratři, Prentiss a Landry, nové místo k životu. Zatím zůstanou a pracují na farmě u George Walkera, který se svou ženou Isabelle oplakává ztrátu jediného syna.
Zároveň sledujeme zakázaný románek dvou vojáků, kdy jejich odhalení vede až k brutální vraždě.

Tato kniha byla neskutečná! A je nesmírná škoda, že není více vidět. Po dočtení ji budu doporučovat všude a všem.

Číst tuto kniho bylo pro mě zážitkem. Je skvěle napsaná (samozřejmě velké díky patří i Kateřině Klabanové za výborný překlad), nádherné věty, úžasné myšlenky, životní moudra.

Je to kniha o svobodě v různých podobách, o odvaze a síle, ale i o slabosti i zbabělosti. Poznáváme jednotlivé postavy, jejich chování i myšlenkové pochody. Tím, že se tu střídají vypravěči, vidíme jim tak do hlavy a víme co si myslí a proč dělají to, co dělají.

Co mě však nejvíce zaujalo a zasáhlo, tak bylo to, jak příběh uměl probudit emoce. Celou knihu jsem velmi prožívala, při čtení mi bylo smutno, chtělo se mi brečet nad bezmocí a nespravedlností. Každou stránku jsem soucítila s Prentissem i s ostatními. Prožívala jsem jejich bolesti i zklamání.

Celý příběh mi celou dobu běžel před očima jako film a nedivila bych se, kdyby se někdo ujal filmového zpracování.

Tato kniha mi připomínala Pět Číňanů oběšených v Idahu, tak pokud se vám líbila, rozhodně si přečtěte i Svěžest vody.

Je neskutečné, že je toto autorova prvotina. Už teď se velmi těším na jeho budoucí knihy.

5 21.01.2024

Ženy různého věku, povolání i zájmů, ale jedno mají společné – žijí bez dětí. Jejich důvody jsou různé – děti mít nemohly, nechtěly, žijí se ženou nebo jim děti prostě nic neříkají. Martina Hynková Vrbová je během dvou let citlivě vyzpovídala a vznikla z toho velmi důležitá kniha.

Knihy rozhovorů mám moc ráda a pokud je navíc o ženách a se ženami, o vážném tématu, které může někomu pomoci, jinému třeba otevře oči, aby se díval na někoho ve svém okolí jinak, tak je to kniha, kterou si prostě potřebuji přečíst. O bezdětnosti se ve společnosti moc nemluví, tato kniha přináší otevřený pohled na to, jaké to je být žena bez dětí, jak se cítí, proč se tak rozhodla a jaké má díky tomu vztahy se svými nejbližšími.

Tím, že mají ženy různé důvody pro to, žít bez dětí, každý rozhovor vám tak přinese něco jiného. Do jedné z žen se budete třeba moci vcítit, u jiné pochopíte pro vás dříve nepochopitelné.

Z rozhovorů je cítit, že autorka ví, o čem mluví, neboť sama si prošla nelehkým životním obdobím. Je znát, jak zpovídané ženy chápe a rozumí jim.

Určitě musím zmínit i krásné ilustrace, které skvěle doplňují jednotlivé rozhovory.

Život si s námi někdy zahrává, jednotlivé osudy jsou nesmírně zajímavé. Každý příběh je jiný a jedinečný a přinese vám nový pohled na důležité téma.

14 21.01.2024

Příběh paní doktorky Vlasty Kálalové-diLotti, která se v roce 1924 rozhodla vybudovat českou nemocnici na Blízkém východě. Sledujeme tak její cestu od jejích studií až do jejího stáří. Osud ji nadělil nelehký život, ona se však vždy zvedla a pokračovala ve své cestě.

Tato kniha je pokladem z knihobudky. Nikdy dřív jsem o ní neslyšela a jsem neskutečně překvapená, jak výborná je to kniha. Jelikož mám ráda knihy podle skutečných událostí a ráda čtu o zajímavých a silných lidech, zejména pak ženách, ráda čtu příběhy z lékařského prostředí, tak se není čemu divit, že mě tato kniha naprosto pohltila.

Je zde skvěle ukázáno postavení žen ve společnost kolem roku 1925 a to nejen u nás, ale i v jiných zemích. Při čtení jsem si na mapě dohledávala, kam všude se paní Vlasta vypravila. Osud se s ní opravdu nemazlil a to, čím vším si prošla je neskutečné a nepředstavitelné. Hlavně pak to, že jí to nesrazilo na kolena, ale dokázala v sobě najít sílu jít dál.

Kniha je plná krásných a moudrých myšlenek. Ač je kniha poprvé vydána už v roce 1978 je psána čtivě, kolikrát až nadčasově. Naprosto vás pohltí a nejde odložit.

Rozhodně doporučuji všem, kdo rádi prostřednictvím knih poznáváte zajímavé a silné ženy.

12 21.01.2024

Ve Stockholmu zmizel přímo ze školky malý chlapec, policie zjišťuje, že to nebyl „obyčejný“ únos, ale pachatel rozehrává vyšší hru. Proto vyšetřovatelka Mina opět povolá na pomoc mentalistu Vincenta, aby pomohl pátrat po někom, kdo po sobě zanechává podivné indicie.

Toto je druhý díl série Mentalista. Ten první, Iluze, byl naprosto skvělý. Bavilo mě, jak umí Vincent odhadnout lidi, jejich další chování, jak je dokáže prokouknout. „Úchylky“ obou hlavních hrdinů byly zvláštní, každopádně mě moc bavily.

V knize Kult vás hned zaujme první kapitola. Je to noční můra všech rodičů, kdy zmizí dítě ze školky, jako by se po něm slehla zem. V tu chvíli chcete číst dál, jak to bude pokračovat a jak se to celé vyřeší, ale najednou tu byl problém. V příběhu se věnujeme vzpomínkám Vincenta a Miny, jak spolu spolupracovali minule a ke zmizelému chlapci se dostaneme až docela za dlouho. Tím chci říct, že to na mě bylo zdlouhavé a pomalé. Na to, že má kniha 600 stran je zbytečně vyplněna řečmi, které se navíc opakují. Já bych škrtala a ve výsledku si myslím, že 400 stran by bylo skvělých.

Navíc je příběh vyprávěn pohledem spousty postav, kolikrát jsem tak na začátku kapitoly nevěděla, kde se zrovna ocitáme a kdo jej zrovna vypráví.

Konec byl každopádně napínavý, odhalení vraha nebylo až tak překvapivé, ale důvod, proč to všechno dělal, byl nečekaný.

Je mi líto, že po nadšení z prvního dílu mi Kult přinesl zklamání, možná, že kdybych oba díly četla dříve po sobě, bylo by to lepší.

5 14.01.2024