eva3992 komentáře u knih

Renata, matka od rodiny, se díky své práci dostane do Rakouska a rozhodne se tam zůstat. A jelikož je právě rok 1984, ovlivní její rozhodnutí celou její rodinu. Manžel je přidělen na horší práci, syn musí přestat studovat medicínu a dcera nese její útěk nejhůř, a navíc se nedostane na svou vysněnou střední školu.

Podle anotace jsem se na tuto knihu velmi těšila, moc ráda čtu příběhy z naší historie, bohužel, kniha mi vůbec, ale vůbec nesedla.

Na začátku bylo fajn, že šla autorka hned k věci, žádné dlouhé řeči kolem. Když se rodina dozvěděla o emigraci matky a manželky, byly v příběhu cítit emoce, prožívala jsem s nimi jejich šok a bolest. Ale to bylo celé, co se mi na příběhu líbilo. Když jsem se dostala zhruba na stranu 50, začala jsem trpět a trpěla bohužel až do konce.

Příběh vidíme z pohledu jednotlivých členů rodiny, je fajn, že vidíme každému do hlavy, co prožíval, ale zároveň čteme stále to samé, jen to má jiného vypravěče. Co mi opravdu hodně vadilo byly otázky. Otázky typu Proč to udělala? Šlo by to změnit? …. Tak takové otázky byly na každé druhé straně. Neustále ty samé, zbytečné, nudné. Příběh se neskutečně táhl, nic moc se v něm nedělo a chyběl tomu i pořádný závěr.

Moc mě to mrzí, ale s autorkou jsme se bohužel vůbec nepotkaly.

2,5*/5*

1 19.05.2024

Příběh robotky Roz, která se jednoho dne ocitne na opuštěném ostrově. Brzy zjistí, že se bude muset přizpůsobit, aby „přežila“. Postupně se spřátelí se zvířaty, kteří na ostrově žijí, vše se zdá v pořádku, dokud ji nezastihne temná minulost.

Mám ráda dětské knihy, ráda si u nich odpočinu, mnohdy pobrečím dojetím a celkově mi je s nimi dobře. Tato je bohužel výjimka, která si mě nezískala.

Autor do příběhu zasadil spoustu vážných témat, na různých příkladech dětem ukázal sílu přátelství, jaké to je být odlišný, krásy přírody, rodinná pouta. V knize jsou nádherné ilustrace, které jsou úplně součástí textu a stránek a skvěle to k sobě pasuje. Tolik asi k tomu, co se mi na knize líbilo…

Co mě opravdu vadilo bylo, že autor na ostrov „nasadil“ zvířata snad z celého světa i ze statku. Prostě taková, která by se tam stoprocentně nevyskytovala a mě to při čtení tak rušilo, jak mi to k sobě nepasovalo. Na jednu stranu chce děti vzdělávat a na druhou jsou v knihách prostě nesmysly. Místy byly v příběhu docela kruté pasáže a díky nim úplně nevím, pro jak staré děti bych knihu doporučila. A to už jen letmo zmíním, že byly v knize i chyby a některé docela nepěkné…

Za mě tedy ne.

2,5*/5*

1 19.05.2024

Hlavní hrdinkou knihy je Eliana Brunová, redaktorka a moderátorka pořadů Rebelové a Kladivo na čarodějnice. Káže v nich o morálních hodnotách a lepším světě. Jejími hosty tak budou opravdu rozličné osoby – homosexuál toužící po dětech, ředitel, který se pokládá za umělce nebo zkrachovalý baron, který „fandí“ větrným elektrárnám.

Autora jsem poznala díky Listování a knize Holčička a cigareta. Z té jsem byla nadšená, tak jsem se rozhodla přečíst si i další jeho dílo. Autorův osobitý styl, který mě neskutečně baví, se projevil i tentokrát.

Ač je kniha napsaná již v roce 2004, je v ní tolik současných, aktuálních témat. Autor v knihách skvěle vystihuje, kam se naše společnost dostává. Kniha Vás bude určitě bavit, je tu velká dávka ironie, ale zároveň vás donutí zamyslet se nad společností, dnešním světem i nad sebou samým.

Pokud se mi do rukou dostane další autorova kniha, rozhodně nebudu váhat a okamžitě si ji přečtu.

1 19.05.2024

Pojďte se podívat na životy významných českých umělců – spisovatelů – trošku jinak, než jak nás to učili ve škole. Autorka si vzala na paškál ty nejznámější v 19. století a předkládá nám jejich životy se vším všudy, nejen to, co napsali za díla, ale i třeba s kým žili, kdo měl koho rád, či kdo koho vysloveně nesnášel. Prostě nám jejich život ukazuje takový, jaký skutečně byl.

Tuto knihu jsem si pořídila na Listování, kde autorka vystupovala. Rozhodně mě zaujal přístup ke slavným spisovatelům, který obsahoval i různé pikantnosti….

Čím jsem starší, tím více mě zajímá historie naší země a jelikož ve škole mě kdysi naučili jen to nejnutnější, čím dál častěji ráda sahám po knížkách, ve kterých se dozvím více podrobností o naší historii a slavných českých osobnostech. Díky tomu pak při čtení různých historických románů si snáze představím jednotlivé postavy a díky větším znalostem do sebe vše krásně zapadá.

Kniha je i moc pěkně zpracovaná, je to taková moderní a zajímavá učebnice. Autorka navíc přináší tipy na méně známá díla jednotlivých spisovatelů a rozhodně mě navnadila, abych si je přečetla.

Kniha plná zajímavých a nových informací, které Vás rozhodně překvapí.

1 19.05.2024

Přeneste se do padesátých let, kdy tu vládli komunisté a doba pro nás nebyla rozhodně snadná. V příběhu poznáte mladou Židovku Adu, která si myslela, že život po válce pro ni bude snazší. Bohužel však zjistila, že i komunisté mají s jejím původem stejný problém, jako měli nacisté. Do cesty se jí navíc připlete událost, díky níž se bude muset rozhodnout, zda by mohla žít dál i za cenu morálního selhání.

Tato kniha nám přináší pohled do doby, o níž mám pocit, že by se mělo mluvit víc. Je skvělé, že autorka otevírá téma z minulosti (na závěr knihy přiblíží osudy skutečných postav, které v knize zmiňuje) a díky tomu se dozvídáme spousty nového.

V některých situacích je opravdu těžké se rozhodnout, kolikrát musíme volit menší zlo. Na příběhu mě velice zaujalo a bavilo, že nám přináší obě varianty a dvě cesty příběhu, jak by se mohl dál vyvíjet.

Od prvních stránek je cítit bolest. Je to psáno poutavě, vtáhlo mě to do příběhu, žila jsem Adin život, prožívala s ní všechny její pocity a chtěla jsem vědět víc. Knížka na mě dokázala přenést emoce, a to je to, co od příběhů očekávám.

Ač bych našla pár částí, které mě úplně nebavily a trošku mě zklamal konec a jeho samotné rozuzlení, jako celek to prostě bylo skvělé. Toto je kniha, která si určitě zaslouží vaši pozornost.

3 16.05.2024

Hlavní hrdinka knihy, Anna O., už čtyři roky spí. Tělo se zřejmě brání skutečnosti, že je možné, že brutálně zabila dva své přátele. Dokud se neprobudí, není možné zjistit pravdu. Podaří se doktoru Princovi Šípkovou Růženku probudit a dopátrat se pravdy?

Jo, tak tohle mě opravdu moc bavilo! Není to jen klasický thriller, kdy tu máte vraždu a vyšetřování, autor nás zavede na myšlenku, čeho je naše tělo a podvědomí schopno ve spánku. Nenásilně nás seznámí s různými informacemi z psychologie. Ač je to možná díky tomu trošku pomalejší, i tak má kniha spád.

Střídají se tu různí vypravěči, záznamy z deníků, lékařské záznamy. Pořád se tam něco děje, postupně autor přidá nečekaná odhalení, k tomu krátké kapitoly, které končí tak, že knihu prostě nemůžete odložit. Pozvolna odhaluje různé indicie a čtenář si tak může poskládat, co se vlastně stalo. Určitě mě příběh donutil zapnout mozkové závity a přemýšlet jako vyšetřovatel. Ač jsem si ke konci myslela, že vím, jak to celé dopadne, nenechte se zmást, přijde ještě nečekaný zvrat, který s příběhem pěkně zamává….

Celá kniha na mě zapůsobila tak, že se mi dokonce o ní v noci zdálo. Je pravděpodobné, že si po dočtení položíte otázku, zda jste skutečně celou noc strávili jen v posteli….

1 15.05.2024

Příběh šlechtického sirotka odehrávající se ve středověku, jehož život je nalinkovaný, on však touží po něčem jiném. Po čem? To sám ještě pořádně neví. Možná po mladíkovi se šedýma očima.
V současnosti přijíždí novinář do laponských lesů, aby zde napsal životopisnou knihu o úspěšné autorce. Ona je však úplně jiná, než si představoval a jejich vztah se mění na jiný než na pracovní.

Od autorky jsem četla knihu Počkej na moře, která se pro mě stala tou nejlepší za rok 2022. Od Písně L. jsem tak měla velká očekávání a ty se mnohdy nenaplní. Naštěstí se tomu tak tentokrát nestalo. Kniha si mě získala a já si v ní užila každé písmenko, každou stránku a na celý příběh budu myslet ještě dlouho po dočtení.

Autorka dokáže kouzlit se slovy! Od prvních řádků mi text přijde jako báseň, jako obraz. Tak poetické, kouzelné, nádherné. Já se v něm doslova ztrácím, byla jsem ponořená do příběhu a vychutnávala si každičké slovo.

Kniha je o samotě, o lese, o hledání sama sebe. Je tu příroda, láska i poznání. Když jsme v příběhu poprvé přešli z historie do současnosti, tak jsem si nejdřív říkala proč? Jak tohle spolu může souviset? A pak to uvidíte a ucítíte. Ty jednotlivé spojitosti a podrobnosti a já nakonec chtěla víc, chtěla jsem, aby ani jeden z příběhů nikdy neskončil.

Miluji Laurence! Miluji ho jako syna. V příběhu jsem s ním chtěla být a chránit ho, a ještě několik dní po dočtení knížky jsem na něj často myslela a říkala si, co asi právě teď dělá…

Kniha mi dala přesně to, co od knih očekávám. Nejen, že to byl krásný příběh, ale byly v něm emoce. Tolik emocí! Které se na mě přenesly a já žila s postavami každý den, prožívala jejich životy, až mě z toho mnohdy bolelo u srdce.

Nádherná kniha, která mě zasáhla. Myslím, že ani slovy nedokážu vyjádřit to, jak moc mě oslovila. Rozhodně bude figurovat v mých TOP 10 za letošní rok. Běžte na chvíli od lesa, prožijte v něm chvíli ticha, buďte tam jen vy a vaše myšlenky….

3 12.05.2024

Autor, úspěšný pianista, přišel v roce 1939 úplně o vše – o rodinu, o práci i o domov. Co mu však naštěstí zůstalo, byl jeho život a on se tak hned v roce 1945 rozhodl sepsat své zážitky z války o tom, jak se mu podařilo přežít.

Tato kniha přináší autentické vzpomínky autora, je psána jednoduše, ale tím, jak je psána brzy po skončení války, je hodně osobní, o pocitech, o tom, co prožil, co se mu honilo hlavou,…

Ač to jsou stále stejné hrůzy, tím, že se na ně podíváme očima někoho jiného a navíc někoho, kdo si jimi skutečně prošel, přináší nám nový pohled, třeba na varšavské ghetto.

V knize najdeme i fotografie, jak ze života pan Szpilmana, tak i ze stejnojmenného filmu. Na konci knihy najdete i úryvky z deníku německého vojáka, který byl výjimkou mezi nacisti a snažil se pomáhat, pokud mohl.

Určitě další zajímavá životopisná kniha z nelehkého období naší historie.

5 12.05.2024

Hlavní hrdina, Paul Blick, obyčejný Francouz, který vyrůstal ve stínu svého zemřelého bratra. Sledujeme jeho život od dětství, přes bouřlivé mládí, až po dospělost. Přemýšlí nad svým osudem i nad osudem své země. Tragikomické události od éry de Gaulla až po Chiraka.

Po dlouhé době jsem zase sáhla po Odeonce a jako obvykle jsem moc spokojená. Příběh jednoho života podán chytře i vtipně, a to vše na pozadí světové a francouzské historie. Je to psáno tak poutavě a důvěryhodně, až bych uvěřila, že čtu o skutečném životě skutečného Paula Blicka.

Je tu hodně informací o francouzské historii a politice, je fajn, když o ní máte alespoň nějaké povědomí, ale na druhou stranu se dozvíte spoustu nového, a to mám u knížek ráda, když se u nich můžu i vzdělávat. Kromě toho je to zajímavý rodinný příběh, spousta lidských osudů a nechybí tu ani moudré a krásné myšlenky.

Tato kniha vás rozesměje, zhnusí, dojme i vzdělá. Je tu od každého něco. Autorův styl mě moc bavil, někdy dokázal popsat banální situace až teatrálně na několik stran, třeba takovou návštěvu u zubaře.

Celý příběh zrál jako francouzské víno. Ze začátku mě úplně nenadchl, ale čím dál jsem se „propíjela“, tím více lahodil mým chuťovým pohárkům.

2 12.05.2024

Extrémní výkony i nejrozmanitější způsoby pohybu zvířat. Možnosti přesunu z místa na místo patří k tomu nejúžasnějšímu, co se v přírodě odehrává. Je v nich ještě mnoho tajemství. Autor nám přináší fakta a vysvětlení, nad kterými zůstává rozum stát.

Wau! Tak tohle bylo rozhodně hodně zajímavé čtení! Kniha, ve které je tolik pro mě nových informací, že si ji v budoucnu rozhodně přečtu znovu.

Je to psáno odborně, ale neskutečně poutavě. Nebudete se moci od knížky odtrhnout. Každých pár řádků jsem jen „vyvalila oči“ a pomyslela si: opravdu? Takhle to u zvířat funguje? Neskutečné! Je to kniha, do které můžete nahlédnout znovu a znovu a vždy objevíte něco nového (nebo něco, co už jste zapomněli).

Toto je přesně ta kniha, kterou potřebujete mít ve své knihovně. Je určena všem. Pokud máte doma školáka/studenta, který se zajímá o přírodu, tak je to jednoduše nutnost tuto knihu pořídit. Po dočtení určitě potřebuji i autorovu předchozí knihu Desatero smyslů. Už teď je mi jasné, že to bude naprosto stejně fascinující čtení.

Kniha obsahuje i spoustu fotografií, nákresů a popisů. Je až neskutečné, když si představím, jakou práci muselo dát všechno dohromady. Kolik informací musel autor sesbírat, a hlavně tomu dát nějaký tvar, který má hlavu a patu a zaujme čtenáře. A to se této knize opravdu podařilo.

Přečtěte si knihu, která vás přenese do říše zvířat, a která vás od začátku až do konce nepřestane udivovat.

5 05.05.2024

Josef Lewkowicz byl odveden nacisty v šestnácti letech, prošel šesti koncentračními tábory a přežil. Po válce se přidal k vojenské policii, aby mohl identifikovat vůdce SS. Jeho příběh ještě nebyl vyprávěn a nyní se rozhodl, že ho chce zaznamenat pro další generace.

Neuvěřitelné, neuvěřitelné, neuvěřitelné! Tak přesně tato slova jsem si napsala do mých poznámek při čtení této knihy. Mohu říct, že už mám docela načteny knihy právě z období druhé světové války, ale to, co přináší pan Josef… Jeho vyprávění je hodně drsné a může nám otevřít oči, co všechno se vlastně tenkrát bohužel dělo.

Bylo to neskutečně bolavé a kruté, při čtení mi bylo smutno a úzko a nejednou jsem si i pobrečela. Občas mám problém u knih, které píší přeživší holocaustu, že se mi nelíbí stylisticky, tady je vidět, že byl ke psaní přizván zkušený spisovatel a díky tomu je kniha i velmi dobře napsaná. Přes všechny ty hrůzy, které se v ní odehrávají, tu najdete i spoustu krásných myšlenek.

Ve druhé třetině jsem se dozvěděla spoustu nového, co se dělo v Polsku po válce, ale třeba i v Jižní Americe. Ke konci knihy jsem však s příběhem měla trochu problém. To, že se Josefův život stal skoro až pohádkový, to bych ještě zvládla, byl houževnatý a pilný, tak se vypracoval. Ale co mi skutečně vadilo je, jak se v příběhu řešily peníze, kolik si vydělal a jaké jmění by to bylo dnes. To se mi prostě do takovéto knihy vůbec nehodilo.

Každopádně, hlavně první polovina knihy, je vážně skvělá a pokud máte rádi skutečné příběhy z tohoto období, rozhodně vám knihu můžu doporučit.

2 05.05.2024

Je tomu už tisíc let, co se tento příběh mohl odehrát. Ocitáme se v šumavských kopcích, které ještě nebyly Šumavou. Původní lovci museli začít čelit nově příchozí civilizaci zemědělců a pastevců. Je tu láska, příroda, války, ale i naděje.

To byla nádhera! Jelikož miluji snad vše, co vychází v edici Tvář u Vyšehradu, tak nějak jsem tušila, že by se mi i tato kniha mohla líbit a nespletla jsem se. Moje první setkání s autorem Jiřím Březinou dopadlo prostě na výbornou.

Čeká vás (alespoň pro mě) nezvyklé a originální téma. Málokdy čtu o době mezolitu, popravdě jsem se o ni ani nikdy nezajímala, ale to pro příběh vůbec nevadí, i tak si jeho čtení moc užijete. Už jen díky tomu, jak je krásně napsán, užívala jsem si každou větu, příběh mě od začátku pohltil. Krátké věty jen umocňují jakousi naléhavost. Nesmím zapomenout zmínit nádherné ilustrace, které příběh krásně doplňují.

Tím, že je to útlá knížka, jsem si myslela, že ji budu mít za chvilku přečtenou, ale nakonec jsem s ní strávila delší dobu a bylo to jen dobře. Vychutnejte si ji a prožijte celý příběh společně s lovcem a labutí.

Příběh je to krásný i bolavý a mě si naprosto získal. Důkazem bylo i to, že jsem na něj ještě dlouho po dočtení musela myslet, a to je u mě známka toho, jak moc mě kniha zasáhla.

5 05.05.2024

Být manažerkou rockové kapely znamená nemít nouzi o zábavné historky. Zábavné vlastně jak pro koho. Když musíte řešit eskapády členů třeba i s ruskou mafií, tak vám do smíchu kolikrát není.

Tak toto je rozhodně jiná knížka, než na jaké jsme od autorky zvyklí, ale pokud vás zajímá, jak můžou žít rockové hvězdy, rozhodně by vám neměla ujít. Hned na začátku na vás čeká playlist, který si při čtení určitě pusťte. Naladí vás na tu správnou notu.

Ač humorné knihy nevyhledávám, udělala jsem ráda výjimku a když jsem se poprvé nahlas smála již na straně 12, bylo mi jasné, že jsem tentokrát nešlápla vedle. Ač to jsou kolikrát brutální zážitky, možná vás lehce (nebo i více) šokují, stejně se jim nakonec zasmějete a prodloužíte si díky nim život smíchem.

Tím, že to jsou krátké příběhy, můžete si je dávkovat postupně, abyste to najednou nepřehnali :-D

Některé hlášky byly naprosto skvostné a já si čtení užila od začátku do konce.

6 28.04.2024

Románová kronika jedné rodiny. Po druhé světové válce sledujeme Tomáše a Anežku, jak se snaží uprchnout z Československa. V listopadu 1989 tu je vysokoškolák Pavel, který nám přibližuje události revolučních dní, a navíc se dozvídá, že je adoptovaný a rozhodne se pátrat po svých kořenech.

Tato kniha je všude velmi chválená, i mně byla doporučena, že je to čtení přesně pro mě a rovnou mi ji známá i půjčila, ať si ji přečtu. Bohužel, půjdu proti proudu tolika skvělých ohlasů, já jsem tak nadšená nebyla.

Co se mi líbilo, tak popsané listopadové události, takto den po dni jsem o nich často nečetla, navíc z pohledu studentů. Číst o lidských osudech v těch dlouhých nelehkých letech, kdy tu vládli komunisté, je pro mě vždycky zajímavé. A nejvíce musím ocenit části o Baťovi. O tom, jak řídil podniky a jak se staral o své zaměstnance. Byly to pro mě nové informace, a to se mi líbilo moc.

I první řádky byly nadějné, byly akční, vtáhly mě do děje, ale po pár stránkách můj zájem opadl. Nebavilo mě to velké množství náhod, které tu byly tak časté, některé pasáže bych úplně vynechala, pro mě zbytečné odbíhání od tématu. Co nemám v příbězích ráda, tak to, když čtenář ví více než hlavní hrdina. Tím to pro mě je málo napínavé a nemám potřebu číst dál, když vím, jak to celé dopadne. A co je pro mě hlavním kritériem, zda si mě kniha získá? Emoce! Potřebuji prožívat příběh spolu s hlavními hrdiny. Tady se to bohužel nepovedlo, nic se na mě nepřeneslo, všechny postavy mi byly tak nějak jedno, žádná z nich mi nepřirostla k srdci.

Za mě rozhodně zajímavý příběh, ale bohužel jsme se nepotkali s autorem a jeho styl mi nesedl.

4 28.04.2024

Zastavte se v dnešním uspěchaném čase a přeneste se na chvíli do doby, kdy čas běžel tak nějak pomaleji. Do doby našich babiček a prababiček, dědečků a pradědečků. Do doby, kdy nebyla ani televize, ani internet, ale pracovalo i povídalo se společně a trávil se čas ve společnosti blízkých lidí a sousedů.

Jelikož miluji různá moudra našich babiček, tradice, pranostiky a vyprávění, byla jsem nadšená, když se mi tato kniha dostala do rukou. Ráda se dozvídám, jak se žilo dříve, hlavně v chaloupkách na venkově. V knize vás čeká milé a poklidné vyprávění a opravdu hromada receptů našich babiček.

Celá kniha je rozdělena na každý týden v roce, nemusíte ji tak číst od začátku do konce, ale jednoduše otevřít právě v tom období, kde se zrovna nacházíme a podívat se, jaké tradice v tomto týdnu naši předci dodržovali. I recepty jsou uzpůsobeny tak, aby zrovna v té době byly k dispozici a třeba dozrávaly suroviny, které jsou k jednotlivým dobrotám potřeba.

Některé kapitoly mě oslovily více, jiné méně. U některých týdnů mi připadalo, že jsou více o dnešní době, já však preferovala ty z historie. Rozhodně mě potěšily i milé ilustrace, která nás provází celou knihou.

Měla jsem však jeden, pro mě velký, problém. Z autorky bylo mnohdy cítit, jak je „otrávená“ z dnešní doby, nejednou ji kritizovala, to, jak žijeme, jak se chováme, jak vyrůstají naše děti. Ano, měla mnohdy pravdu, ale do takovéto knihy se tolik negativních vět a pocitů prostě nehodilo. Bohužel to zkazilo můj celkový dojem z jinak milého vyprávění.

Moc mě to mrzí, protože ty části z historie mě opravdu zahřály u srdíčka.

1 20.04.2024

Luisa je chudá a nudná žena, ale jen do chvíle, než pozná Lavin. Ta Luisu vezme do společnosti, kde alkohol teče proudem, drogy jsou na každém rohu a o probdělé noci není nouze. Jak dlouho takový vztah a život může vydržet?

Uf, tak to jsem se zase jednou netrefila do mého vkusu. Knihu jsem vzala z dlouho nepřečtených knih z mé knihovničky a jsem ráda, že po dočtení ji pošlu někam dál.

Byl to jednoduchý příběh, sesbíraný z těch, co už tu byly tolikrát – jak chudá holka ke štěstí přišla anebo snad k neštěstí? Bylo to bláznivé, pubertální, naivní. Bylo to absolutně neuvěřitelné. Postavy byly nereálné a nesympatické. Zdlouhavé a často ty samé řeči o ničem. Autorka toho chtěla dát do příběhu spoustu, ale jako celek to vyznělo prázdně.

Snad díky překladu se to alespoň četlo dobře, stránky mizely a dočetla jsem to jen díky tomu, že rozečtené knihy prostě neumím odkládat.

Ani po dočtení vlastně nevím, zda to celé mělo být vtipné nebo děsivé… :-D

1 20.04.2024

V domě na břehu Vltavy žije Markéta, která by se ráda stala zpěvačkou. Také Amélie, která má stejné přání, ale jí se nesplní, protože je duch. Kromě toho nás však čeká příběh plný napětí. Bude tu spousta duchů a možná se budeme i bát.

Toto je třetí, závěrečný díl ze série. Sáhla jsem po něm v naší knihovně, aniž bych znala předchozí díly, a to je škoda. Původně si knihu půjčila dcera, já si ji přečetla první a rozhodla jsem se, že pro dceru nejprve seženu první dva díly (u nás v knihovně je bohužel nelogicky nemají), aby si sérii mohla přečíst pěkně popořádku, protože za to rozhodně stojí (a nejen díky tomu, že moje dcera a hlavní hrdinka mají stejné jméno )

Byl to krásný příběh. Byl napínavý, trošku strašidelný, trošku ze života. Přišla rozhodně nečekaná rozuzlení a musím říci, že i když je to dětská kniha, na konci jsem byla dojatá, a i nějaká ta slzička ukápla.

Nádherné ilustrace skvěle umocňují atmosféru. Byl to krásný příběh a já rozhodně potřebuji dva předchozí díly i pro sebe, nejen pro dceru. Kniha je doporučována pro čtenáře od osmi let, ale rozhodně si ji užijí i starší, zejména dívky.

1 20.04.2024

Jméno Bedřich Smetana zná asi každý z nás, ale víte třeba, v kolika letech začal mluvit česky a proč? Jaké byly jeho manželky? Proč žil ve Švédsku? Pokud ne, nahlédněte do této knihy a dozvíte se vše podstatné z mistrova života.

Jeden z našich nejznámějších hudebních skladatelů. Prodanou nevěstu i Mou vlast zná snad celý svět. Ale jaký skutečně byl Bedřich Smetana? Autorka nám ho představí od narození až po jeho smrt. Ukáže nám, jaký byl člověk, jak komponoval, jaké bylo jeho soukromí. Kromě toho přiblíží dobu, kdy žil. Dobu, pro nás Čechy, tak důležitou – národní obrození.

Ač jsme se o Smetanovi ve škole rozhodně učili, moc si toho nepamatuji. Naučila jsem se jen to, co jsem musela a více mě nezajímalo. Čím jsem však starší, tím více mě baví číst o naší historii, poznávat naše osobnosti, ať už ty více, či méně známé. Tato kniha mi přinesla rozhodně spoustu nového. Mnoho z událostí, které jsou zde popsány, se mi propojily s dalšími knihami, všechno si to k sobě sedlo, pasovalo a mé mezery ve vzdělání se krásně zaplňují.

Tato kniha je, jak sama Milena Štráfeldová nazvala, dokuromán. Jsou tu jak skutečné zápisky z deníků a dopisů, známá historická fakta i kapitoly, kdy autorka popustila uzdu fantazii a přinesla nám románově zpracované části umělcova života. Skvěle to k sobě pasuje, nejsou to jen holá fakta, ale je to psáno poutavě a text rozhodně zaujme.

Kromě samotného života Bedřicha Smetany tu poznáváme dobu národního obrození, co se u nás dělo a autorka představí i důležité osobnosti z tohoto období. Přiblíží nám život třeba i Karla Havlíčka Borovského, Josefa Kajetána Tyla, Jana Nerudy a mnoha dalších. Také je tu skvěle ukázáno, jak se tito umělci se Smetanou potkali nebo potkat mohli.

Tato kniha je rozhodně dobrá volba i pro (povinnou) školní četbu. Studenti se tak seznámí se vším důležitým formou, díky níž by je poznávání mohlo i bavit.

Mám však i drobné připomínky. Některé situace se dost opakovaly, třeba nám je vyprávěli různí lidé, ale několikrát jsme četli to samé a místy mi to přišlo už trošku zdlouhavé. Co mi však hodně vadilo, tak chyby a překlepy v textu. Bohužel třeba i v letopočtu, což by se u takovéto knihy rozhodně stávat nemělo.

Pokud máte rádi životopisné knihy a chcete se dozvědět více z naší historie, rozhodně tuto knihu vyzkoušejte.

2 20.04.2024

Pokud se rozhodnete přečíst tuto knihu, a já vám ji rozhodně doporučuji, vemte ji do ruky až ve chvíli, kdy víte, že budete mít pár hodin volno. Jakmile ji totiž otevřete, neodložíte ji dřív, dokud nepřečtete poslední stránku.

Rodinná pohoda je nadevše, tak to vnímají i sourozenci Herelovy, kteří k sobě mají silné pouto. Jejich idylu však naruší hrůzný nález na zahradě. To probudí k životu tajemství, které mělo zůstat navždy skryto. Na povrch vyplouvá minulost, která ovlivní důvěru a sourozenecké vztahy.

Autorčina předchozí detektivní série – Stvůra, Vesnice a Vetřelec – byla naprosto fenomenální a po jejím dočtení mi bylo jasné, že si i v budoucnu přečtu vše, co autorka napíše. Kniha Někdo z nás tak pro mě byla velmi očekávaná novinka, ze které jsem nadšená.

Ze začátku vás čeká příjemný rodinný příběh, poznáváme jednotlivé členy velké rodiny, kdo jaký je, jak žije. Je vám v příběhu dobře, zašli byste k nim na oslavu a pobavili se v jejich milé společnosti. Díky prologu však víte, že má přijít něco temného, tak s napětím očekáváte, kdy se příběh začne ubírat jiným směrem. Dočkáte se ve druhé části, kdy se rozjede dokonalý psychothriller, kdy nebudete vědět, komu můžete věřit a budete chtít víc a víc. Nakonec vás čeká šokující odhalení a já bych nikdy nevěřila, že budu u thrilleru brečet, ale ano, autorka dokázala zpracovat mé emoce až k slzám.

Mám moc ráda styl Kristýny Trpkové. Při čtení jejich knih jsem tak ponořená do příběhu, že absolutně nevnímám okolí, jsem součástí stránek a písmenek. Vždy je skvěle vykreslena atmosféra, která vás pohltí a její knihy prostě nejdou odložit, dokud je nepřečtete celé.

Pokud čtete jen zahraniční thrillery a u českých si myslíte, že nemohou dosáhnout jejich kvality, rozhodně zkuste Někdo z vás. Věřím, že vás kniha překvapí.

5 14.04.2024

Příběh o panence, kterou holčička zapomene na pláži. Panenka nám pak popisuje hrůzy, které v noci zažila, ale bude tu naděje, že za denního světla bude zase lépe.

Tuto knihu jsem potkala v naší knihovně, dcera si ji půjčit nechtěla, tak jsem si ji vzala pro sebe. Elena Ferrante běžně píše pro dospělé, tak jsem byla zvědavá na její tvorbu pro děti, a navíc mě nalákaly opravdu nádherné ilustrace.

Je to útlá knížečka, v podstatě jen pár řádků textu, ale na můj vkus je zvláštní a úplně nevím, co si o ní myslet. Řekla bych, že pro děti je to dost děsivý příběh, navíc i ty metafory, které jsou v příběhu použity, asi úplně nejsou pro „mrňata“. Na konci sice příběh vykouzlil úsměv na mé tváři, ale jinak jsem ráda, že jsem měla knihu jen půjčenou. Nevím, jestli bych se k ní ještě někdy vrátila. Je možné, že kdybych k ní nepřistupovala jako ke knize pro děti, možná by na mě hned zapůsobila jinak nevím.

3,5*/5*

1 14.04.2024