JohnnyBane komentáře u knih

Opravdu výborná práce. Věřím že to byla velká dřina dohledávat ve všemožných pramenech a studiích jiných historiků. Zamrzí především nepokrytí celého života Záviše. Na to že se o Závišovi nedochovalo tolik listin oproti třeba králi Přemyslu Otakaru II. Studie končí smrtí královny Kunhuty a víceméně zakončuje Závišův vzestup. Kniha je hodnotná ať už se zajímáte o osobu Záviše či nikoli protože díky přeloženým listinám nahlédnete do tehdejší doby z trochu jiného "právního" úhlu. Jsem zvědavý kdy vyjde druhá část o Záviši a o celkové shrnutí které snad bude v doslovu druhé části.

2 11.07.2017

Nádhera. První povídka Kunhuta je rozdělena do tří kapitol. V té první zastihneme sedmnáctiletou princeznu na cestě do Prešpruku na svou svatbu s Přemyslem Otakarem II. Během mrazivé cesty se retrospektivně vrací do svého mladí a postupně nám odhaluje svou minulost. Tempo téhle kapitoly je tak příjemně pomalé a věty tak krásně košaté, proto jsem žasl nad krátkostí celé povídky která má nějakých 40 stran a první kapitola končící svatební noci má stran 22. Nebudu prozrazovat pointu celé povídky, protože je dost povedená a zaslouží si vaší pozornost. Další dvě kapitoly jsou komornější a časově daleko od sebe Kunhuta se v nich opět vrací do minulosti a zpytuje svá životní rozhodnutí. Ve druhé klečí v chrudimském kostele před katafalkem svého mrtvého manžela Přemysla a v poslední leží na smrtelném loži na pražském hradě a zbývají jí už jen minuty. Potěšilo mě autorovo rozhodnutí popsat čistě jen vztah Kunhuty ke svým dvěma manželům. Čistě její pohled, bez, v tomto případě zbytečného popisu historických události, které se mezi tím staly mimo zorné pole Kunhuty. Jsou to prosté lásky královské.

2 25.06.2017

Šternberský purkrabí Tomáš s pomocníky lazebnicí Hatavou a mnichem Tibertiusem se pouští do vyšetřování vraždy posledního Přemyslovského krále. Pokud se vám tato trojice zdá nesourodá, pak vězte, že dějově je ospravedlnitelná. Přiznám se, Vraždu v Olomouci jsem dlouho nemohl sehnat a po jejím přečtení se dostavilo určitě zklamání, jenže nevyhnutelné. Tohle není román jako Daňkovi předchozí. Není zde slavná historická osobnost, kterou bychom sledovali po celý její život. Místo toho sledujeme tři neznámé postavy po dobu asi 8 dní a jejich pokus o dopadení vraha. Přesto nemohu jinak než za 5. Výhodou Daňkových románů je to , že dokáže najít ten správný poměr mezi popisováním a samotným plynutím děje, což ve mě, jako ve čtenáři vyvolá takovou míru představivosti o dané scéně, že se občas přistihnu, jak přátelům vyprávím o skvělém epickém filmu a poté si uvědomím, že se jednalo o výborně napsanou knihu.. Nejvíce na mě zapůsobil náhled na zhacenou výpravu do Polska vojenské ležení jeho hierarchie, problémy, a život vně tohoto pohybujícího se celku. Výborné prohloubení charakteru Hynka z Dubé. V králi bez přilby byl můj oblíbenec a plnil určitou formu mentora. Zde byl již starý, zlomený člověk, znechucený z posledního Přemyslovce.. Závěr jsem nečekal a rozdýchával jsem ho ještě dlouho. Skvělý zážitek, díky kterému stojí kniha za přečtení.

2 04.11.2016

Má úplně první přečtená kniha. Ach ta nostalgie. Pro dítě ovšem docela depresivní dílo.

2 29.04.2015

Autor se měl věnovat v prvé řadě domácím automatům, ty kompletně a detailně zpracovat, a následně to zopakovat u zahraničních verzí. Jenže autor nahrubo představil domácí verze kalašnikovů bez detailů a poté jen některé zahraniční. Kniha proto působí neuceleným dojmem. Čekal jsem i barevná grafická schémata a obrázky ve vysokém rozlišení na způsob třeba takového Vitalye V. Kuzmina, jehož militaristický blog nemá ve světě obdoby. Bohužel v knize jsou jen černobílé obrázky v otřesné kvalitě.

1 04.09.2017

Přesně jak píše Janea777 Přátelství lva a malého psíka je hodně silná. Překrásné naturalistické ilustrace Vladimira Galdjajeva dotváří atmosféru jednotlivým krátkým povídkám a příběhům.

1 02.09.2017

Tak přesně takhle by měla vypadat kniha zabývající se divadelní hrou. Myslím způsob jejího koncipování. Na úvod se podíváme na to, jak ústřední postavu Záviše z Falkenštejna zpracovali jiní dramatici Franz Grillbert, Uffo Daniel Horn a jiní. Je to dost užitečná kapitola zvlášť pro ty, kteří se jeho osobou zabývají. Dále se podíváme na autora Jaroslava Hilberta a jeho život v datech. Poté na jeho rozhovory o sobě, o podmínkách dramatické tvorby a jiné Hilbertovy poznatky a pohledy na drama. Následuje samotné uvedení Falkenštejna v národním divadle jeho přijetí a ohlasy recenzentů. V předposlední kapitole se podíváme do historie a porovnáme divadelní hru v rámci historické přesnosti. Čerpáno je z letopisů zlých let, Zbraslavské a Dalimilovi kroniky. Poslední kapitolu uzavírá samotný přepis Divadelní hry. Přesně takhle by měla vypadat každá, knižně vydaná divadelní hra.

1 11.07.2017

U téhle knihy mám strašný problém se začít. Přečetl jsem zatím první kapitolu, která ma čtyřicet stránek, ale byl to teda slušný porod. A přitom je mi to tak líto, protože zatím nemám mimo to autorovi co vytknout. Doufám že se to zlepší..

Kniha mě zklamala. Jiří Mařánek vykreslil Václava druhého jako naprosto neschopnou loutku v rukou všech ostatních postav Záviše, Kunhuty, Purkarta, Tobiáše a dokonce i Guty. Přitom to začalo tak dobře. Záviš je zde vykreslen rázně, rozhodně ale jeho skutečný motiv neznáme. Líbí se mi hlavně část ze Závišova věznění v bílé věži, kdy je zpovídán mnichem zlaté koruny a místo jen čistých úkladů o život Václava a uchvácení moci má své vlastní osobní cíle. Od Závišova uvěznění kniha uplyne sotva na 20 stranách což je škoda. Bohužel ostatní postavy jsou idealisticky černobílé a hloupé.

1 27.03.2017

,,Proč se pořád toužíš stát králem krvavých bitev ? Jsi králem míru, jsi král bez přilby...
Král Bez přilby Oldřicha Daňka se řadí k tomu nejlepšímu co si na téma Přemyslovci můžete přečíst. Většina historických romanopisců nedokáže upustit od suchého převyprávění historie s plochými a jednotvárnými postavami. Potom je zde ještě horší skupina (většina ženských autorek Vaňková, Ciprová ,Whitton) která si historii a postavy ohýbá takovým způsobem, že místo historického románu drží čtenář spíš fantasy harlekýnku. Naštěstí tohle není případ Krále. V knize sledujeme život Václava II. od nástupu na český trůn. Hned od začátku vás překvapí propracovanost postav, Daňek nám předkládá skutečně živoucí a psychologicky propracované postavy. Dědic poražené země do kterého se vkládají obrovská očekávání, stejná jako do jeho otce... Vítěz bitvy na Moravském poli, jehož před volbou římským králem považovali za chudého slabocha, královna regentka v rozvrácené zemi hledá spojence.. Jako čtenář vnímáte tu dusnou atmosféru, vnímáte zklamání, příkoří a pohrdání které se snáší na postavy, cítíte s nimi radosti i zklamání. To se jen tak nějakému autorovi nepodaří a když, tak většinou na úkor historické věrohodnosti. Oldřich Daněk dokázal velmi dobře respektovat historická fakta a historické nesrovnalosti, kterých si byl vědom vypsal. Kniha má vše co kvalitní kniha mít má, takže neváhejte!

Pokud umíte německy, doporučuji koupit v originále, české vydání je totiž citelně zkráceno..

1 07.05.2015

Kniha je klasický přiživovací-se sranec na herní předloze. To znamená zbraně, postupy zabíjení, vzhled příšer vše stejné jako ve hře. Nepřátele, kteří postrádají logiku jako například Wheezer. Toho nalezne Chava na pláži… přijde mi, že je zde jen proto, aby nějaké děcko, které hrálo hru v tomto úseku knihy vyskočilo a zakřičelo: ,,To je přeci Wheezer !" Popisování hitboxů.. Žluté zářivé boláky jsou opravdu jen pro potřebu hry a její popisování v knize působí směšně. Rychlá proměna lidí v mutanty a doslova vystřelení pařátů z těla mě sralo a sráželo atmosféru knihy (stejně tak druhé hry).
Kniha absolutně nerozšiřuje univerzum Dead Space. Potenciál mohl být přitom velký, ono se nutně nemusí jednat o hororovou knihu. To je chyba skoro všech knih a herních pokračování. Mohla to být detektivka ve stejném universu ve které by se čtenář dozvěděl o tom jak funguje daný sci-fi svět.

Naprosto se ztotožňuji s komentářem svickopa, který shrnul naprosto vše. Výborná kniha, která vám náboje představí opravdu od A do Z s kompletní historií do roku 1998.

Povídka O Záviši z Falkenštejna. Toto zpracování je ze všech, které jsem četl nejkratší. Je to pochopitelné jedná se více méně o pohádkovou knížku. Zarazilo mě, jak jsou zde protichůdně, oproti jiným knihám Záviš a Václav vylíčeni. Záviš je zde za dobráka od kosti, naopak Václav za nevyrovnaného despotu, který Záviše nenávidí. Povídka není moc náročná nejsou zde jak Purkart a Tobiáš, tak ani královna Guta. I přesto se podařilo na pár stranách navodit dusnou a smutnou atmosféru. Vyskytuje se zde i chybný údaj o popravě seříznutým prknem namísto plknem i přesto doporučuji.

31.08.2017

Obsah je absolutně zavádějící. V žádném případě nečekejte přímý boj křesťanství proti pohanství. Spíš poetický příběh o rodinných vztazích pohanských sedláků v křesťanském světě. Kniha není špatná pokud si zvyknete na těžší styl autorky, když se začtete kniha rychle uteče. Podle mě ale celkem promarněný potenciál. Líbil se mi, popis katastrofy kterou pro obyvatele představovalo vypálení vesnice a následný boj o život a osudy jednotlivých postav rodiny Marky.

13.02.2017