Johny van M. komentáře u knih

V roce 2004 (nebo 05) jsem prvně viděl v TV hned po sobě obě minisérie Duna/Děti Duny. Už tehdy mě ten příběh doslova fascinoval. O pár let později jsem si ho připomněl Lynchovou Dunou (1984) a o téměř 2 dekády později jsem si 2 fascinující zfilmování D.Villeneuvem proložil konečně Herbertovou knihou, která už nějakou dobu čekala v knihovně, ale... No, možná jsem do ní potřeboval dospět, protože to není jen o úžasným příběhu, ale celý je to tak skvěle promyšlený, chytrý, hluboký.....

10 21.04.2024

Fajn novelka na jeden večer; tak trochu legendární kingovka, u nás vyšla až pod 40ti letech, za to v moc povedeným provedení s krásnými ilustracemi. já Cyklus vlkodlaka četl před nějakými cca 18ti lety v nějakým nejspíš amatérským překladu, tehdy jsem ani netušil, že je to až taková raritka. Čtení krásně odsýpá, příběh úžasně graduje... rád jsem si tuhle vlkodlačinu opět připomněl.

7 28.12.2023

Nevím, jestli bych byl z tohoto zpracování moudrej, bez znalosti Lovecraftova originálu (kterej zbožňuju), spousta obrázků mi tam přijde vmáčknutá navíc a nicneříkající, zároveň je ale zbytek naprosto parádní a první zobrazení Hor a především zpracování Prastarých nemá chybu. Už se nemůžu dočkat druhý části, je to fakt lahůdka a raritka...

7 09.07.2023

Připodobňování k Lovecraftovi beru s velkou rezervou; jeho jménem na obálkách knih se dneska snaží zaujmout kdejakej brak, ale na (nádherný!) obálce Domu na rozhraní je zcela oprávněně. Už po pár stránkách mi bylo jasný, že tohle je "LOVECRAFTOVĚJŠÍ NEŽ LOVECRAFT".

7 20.08.2022

Zaujal mě námět (a taky trochu obal a název) a pustil se do knihy hned jak mi přišla (a jiné opět přeskočil). Hned jsem poznal, že něco takhle úžasně napsanýho jsem dlouho nečetl, příběh mě vtáhnul. Ač si horor představuju trochu jinak, Rezavé panny jsou tak depresivní a plný beznaděje, že je vám při čtení až smutno. Zhruba od půlky už mi to přišlo dost natahovaný, opakující se a nikam nesměřující, ale po poslední kapitole jsem jen zíral do prázdna se spadlou bradou.

6 28.10.2023

Stejně dětský, jen ještě nezáživnější (nejsem cílovka) a poměrně zbytečný pokračování. Ale jako nenáročný, rychle odsýpající čtení na odreagování je to OK. Do Posledního úkolu se musím pustit buď hned, nebo nikdy...

6 19.11.2022

Návrat k Hladovým hrám by byl fajn, ale zde jsou samotný hry spíš v pozadí. Celkově mě příběh moc nevtáhl a stěžejní romance mi přišla skoro až trapná. Osekat to o všechny ty pasáže s jídlem a zpíváním (a neustálý opakování jmen mi přišlo už taky za hranou), vzejde z toho solidní novela (ale víc písmen, víc peněz) a mě by čtení místy až neštvalo. Ale knížku jsem nejenže neodložil, naopak jsem si celkem užil finální twist a transformaci postavy Snowa a to šílený tempo posledních cca 50ti stran.

6 13.07.2022

1. kapitola nijak zvlášť hororová není, zato je to řádná depka. Ve druhý, která by mohla stát sama o sobě jako skvělá novela, se toho uděje asi nejvíc a úžasně vtáhne. Závěr, kterej má prolínat předchozí dvě části už mi přišel trochu nevěrohodnej a v závěru možná i natahovanej, přesto je Rybář vynikající lovecraftovský čtení.

5 04.08.2022

První kniha byla skvělá, ale šlo jen o předehru k týhle ultimátní jízdě. V horách šílenství je moje srdcovka, jedna z mála hororovejch záležitostí, co mi dokázala nahnat husinu a v tomhle zpracování je to prostě další level. Kresba mi k tomu neskutečně sedla a tak famózně dokreslila to, co bylo někdy obtížný si představit. Přesto Tanabe nechal dost prostoru pro fantazii a já jen doufám, že Crew ještě nějaký další spojení HPL+Tanabe vydá...

4 31.10.2023

Tohle byl velmi zajímavý objev a přesto že sbírka obsahuje spoustu průměrných (nebo lehce nadprůměrných povídek), je tam i hromada vynikajících kousků a jako celek jsem si knížku náramně užil. Proto plný počet *.

4 19.08.2021

Gwendy je taková jednohubka, King pro děcka. Druhýmu (a snad i třetímu) dílu šanci dám (hlavně proto, že se to čte rychle a snadno), ale moc od toho neočekávám...

3 10.11.2022

Asi zatím nejnáročnější a nejrozporuplnější čtení. Absolutně nezáživný povídky o ničem střídají ty zajímavější (lehce lovecraftovský), ale to až ve třetí části sbírky. Témata starých měst, záhadných domů a schodišť jsou asi Ligottimu nejbližší, často se opakující téma (+ loutky); tyto povídky zrovna patří k těm lepším. Ač jsem se nesetkal s nikým, kdo by měl tak úžasný vyjadřovací schopnosti a slovní zásobu (zejména cizích slov), mám problém s tím, když něco čtu a vlastně ani nevím co; krásný slova plynou, ale nic z toho. Prostě jsem ten, kdo dává přednost obsahu nad formou a byť je tady ta forma fascinující, obsahově jsem se nechytal (Les Fleurs, Deník J. P. Drapeaua ). Ale tam, kde na mě Ligotti zapůsobil (Připijte mi pouze labyrintovýma očima, Sekta slabomyslného boha , Ústav dr. Locriana), tam to bylo opravdu silný a nepochybuju, že případný další sbírce dám opět šanci. Protože Písně mrtvého snivce, přestože mě z větší části nebavily a čtení bylo utrpením, tak mě zároveň fascinovaly a ač po menších dávkách, nedaly se nedočíst...

3 18.09.2022

Po ultimátně nasilným Po sezóně, což bylo asi to nejbrutálnější, co jsem kdy četl, byla očekávání veliká. Lehký rozčarování přišlo, když predikovanej rychlej nástup přišel až tak za půlkou knihy a se stylem psaní jsem se taky chvíli srovnával, ale jak to vše vypuklo, byl to zase ten Ketchum, král brutátního násilí...

2 20.10.2023

Sacculina, kraťoučká novelka, co snad ani nemusela vyjít jako samostatná knížka, ale součást nějaký sbírky je pro mě takovej hororovej průměr. Fracassiho Hleď, prázdnota jsem kdysi dostal, ale zatím čeká nepřečtená v knihovně. Po opakovaným čtení chvály na jeho kvality jsem se pustil nejdřív právě do Sacculiny, ale i když nijak zvlášť nezaujala, ani nezklamala a určitě neodradila od dalších Fracassiho počinů. Ještě tak 10 let zpátky se kde co přirovnávalo ke Kingovi a snažilo se to svézt na jeho jméně, dneska je trend HPL, ale tady jsem ho prostě nenašel...

2 20.08.2022

Krásná obálka navnadí, čtení je to správně (ne)příjemný, tempo svižný (a knížka krátká), ale ač se mi to moc často nestává, už to bylo často za hranicemi mojí fantazie...

2 17.07.2022

Hellraiser je klasika, který svym způsobem škodí mnohem známější, dnes už kultovní Barkerův film (+ další 2 solidní pokračování). Na druhou stranu, nevidět cenobity v podobě, jak si je představoval přímo Barker, moje fantazie by na ně asi nestačila. Hodnotim pouze Hellraisera, tak jak vyšel v r. 2021 (bez kritizovaný druhý povídky).

2 22.09.2021

Má to pěknej obal a název, obsah je ale takovej zvláštní. Jestli O’Rourke baví tenhle styl nebo to jsou jen perverzně-sexuální touhy starý panny, na kterou nikdo nevlezl nevim, ale spíš bych tipoval druhou možnost. Prostě mi nějak ty sexuální/znásilňovací pasáže přišly děsně nevěrohodný. Hodně toho chtělo dovysvětlit a popsat trochu naturalističtěji, v násilí a mučení být víc originální a klidně ještě přitvrdit. 2,5*

2 09.07.2021

Tohle mi přišlo jako slušnej úlet, kterej snad musel Herbert psát na drogách. Příběh jsem tak nějak znal z prvního dílu TV minisérie Děti planety Duna (2004), ale celková složitost, myšlenkový pochody a dialogy... no na mě už trochu moc. Politikaření bez jakýkoli akce se na 250ti stránkách dá přežít, promyšlený spiknutí je vcelku silný; pár nových postav, větší příklon k fantasy. 3-4 kapitoly se mi opravdu líbily (většinou ty plný dialogů), ale zbytek byl na mě už trochu silná (melanžová) kává.

1 21.04.2024

Neskutečnej mazec! Tolik úžasnejch povídek v jedný sbírce snad ani samotnej HPL neměl. Ke konci už to malinko drhne, ale první půlka, možná 2/3 jsou vážně excelentní, zejména ty provázaný se starověkým Egyptem. A to u nás Blocha lidi znaj 'jen' díky Psychu...

1 26.12.2023

Originální a zajímavý ano, ale moc nechápu vydávání takovýchto počinů samostatně, jako knihy. Jde v podstatě o fajn povídku, která by se dala trochu rozvízt do slušný novely a/nebo zařadit do nějaký sbírky, ideálně autorovy vlastní, aby nezapadla v nějakým 'no name' výběru... 3,5*

1 18.06.2023