Maraiser komentáře u knih
Neoslovilo mne to tolik, jako když jsem to dočetl poprvé před mnoha lety. Nejsem z toho tak vyjukaný jako kdysi. Myšlenka skvělá, ale tak nějak mi k tomu něco chybělo. Závěr? Nijaký.
Trilogie dočtena. První díl byl takový rozjížděcí, druhý díl naprosto skvělý a třetí? Zbytečně natahovaný, skoro bych řekl, že už takový navíc. Jasně, bylo potřeba se dozvědět, jak to bylo s Reynovou matkou, ačkoli, že bych měl pocit, že jsme se k něčemu dobrali, tak to tedy nemám. Zápletka okolo mi přišla už přitažená za vlasy.
A závěr jsem tedy očekával jiný. To ale asi každý z nás.
Já se na ty Faery snad budu muset vrátit!! To ponuré, mlhavé počasí je něco, co je mi prostě blízké. Stejně jako většina z hodnotících přede mnou i já tomuto dílu dávám lepší hodnocení nežli dílu prvnímu. Mělo to zajímavější děj, ačkoli z toho byla nakonec trošku bondovka.
Některé pasáže mi přišly zbytečně natažené, ale je to Hrabal, tak co naděláme. V mnoha ohledech byla knížka velmi něžná. Oproti filmu je Maryška docela dost prostá a jednoduchá žena.
Jsem poněkud rozpolcen. Začátek a především třetí kapitola mi dala strašně zabrat. Byl jsem dost mimo. Pak to konečně začalo mít děj, něco odehrávalo, bavilo mne to. A pak konec. Jakože cože?
Z povídek mne oslovila pouze Sněhobílá smrt. Ty ostatní mi přišly takové jakoby nedokončené.
No nevím. Ano, kniha je plná zajímavých a pravdivých myšlenek, ale asi nejsem dostatečně duchovně založen, abych si řekl: "Páni!"
Jde o druhou knihu o Browna, co jsem četl. První byla Inferno a bavila mne o dost víc. Byla prostě pravděpodobnější. Toto je taková pohádka na hodně citlivé téma.
Zajímalo by mne, jak to má nastaveno Dan Brown, zda opravdu v to, co napsal, nějak věří. Reálně u mne 5/10.
Jako zajímavý. Možná trochu překombinovaný, ale zajímavý to bylo. Poslední odhalený bůh/bohyně mne překvapil/a. A popravdě jsem to moc nepochopil.
Zajímalo by mne, jaké město je vzorem pro Celsior. A to už jen proto, že jsou zmiňovány Vary.
A co se týče obálky, tak jsem si nejprvě říkal - no jo, chtěli zaujmout - a ono ne, i v tomto ohledu je to slušně divoký.
Jak to hodnotit? Bylo to zvláštní, vše bylo nečekané. Vlastně ani nevím, o co tam nakonec šlo. Nebylo to úplně uchopitelné. Ale líbilo.
Kromě sexy hrdinky v prvním příběhu pro mne nuda.
Po přečtení recenzí níže jsem si říkal: "Mám to vůbec číst?" Ale nakonec jsem do toho šel. Není to tak učesané, neobsahuje to tolik příběhů jako první díl, ale je to syrovější. Je to syrovější z osobního hlediska Tomáše Etzlera.
Závěrem ale musím konstatovat, jen to neberte doslova, ačkoli možná jo - ten chlap je, byl fakt magor.
Přečteno na základě Čtenářské výzvy "Kniha z prostředí Vaší poslední dovolené". Když jsem si toto téma přečetl, docela jsem se lekl. Kniha z Faerských ostrovů? Existuje vůbec něco takového? A našlo se. Kniha ve mne vzbudila nostalgické vzpomínky. Popis té syrové mlhavé krajiny, zastávky v místech, kde jsem se procházel, kde jsem byl.
Ale k ději. Bavilo mne to. Mělo to svůj originál faerský děj, úzké komunity lidí. Mnoha diskutujícím vadí pomalý děj. Ale ony ty Faery takové jsou.
Oceňuji, nebo možná spíše obdivuji, že se autorka dokázala v knize tak otevřít. Bez obalu psala i o svém temném období. Za nic se neschovávala, prostě to na ty stránky hodila.
A jinak? Fakt obdiv, ale ne z neomezeným. Přeci jen na tu túru nešla úplně bez jakýchkoli zkušeností, jak by se zpočátku mohlo zdát. Měla poměrně slušné zálesnické zkušenosti. Ale při popisech jejího podrápaného, rozmašírovaného těla (chodidla, boky, stehna, záda atd.) člověku nebylo až dobře.
Standardně komiksy nečtu. Toto mi padlo do ruky náhodou. A jo, bavilo.
Zajímavý příběh, který nám samozřejmě nemohl dát odpovědi na všechny otázky. Mnoho událostí nám zůstane asi stále skryto. Je jasné, že ze svědectví Lídy Baarové se moc vycházet nedá.
Chvilkami však na mne kniha působila drobet zmatečně
Velmi čtivé, velmi zajímavé. Ale ten závěr. No nevím, to mi nesedělo = hvězdička dolů.
Tak toto bylo zase něco jiného. A bylo to dobrý.
Myšlenka reinkarnace a vzájemné potkáváni se osob v různých časových liniích a v různých vztazích mi není úplně cizí, takže mne to bavilo.
Člověk, který měl být údajně posledním Židem ve Španělsku, o čemž samozřejmě pochybuji, se procházel zemí a skoro ve všem, čemu se začal věnovat, se stal odborníkem. A poslední kapitola byl pro mne mimo mísu.
Nějak nevím, o čem to mělo být.
Ale hezky se to četlo a můžeme to brát jako takovou pohádku pro dospělé.