Marylaa
komentáře u knih
Slepá ulička
Nancy Mehl
Poslední díl serie o Kaley Quinn, agentce FBI, behaviorální analytičce a zároveň dceři odsouzeného seriového vraha. A s ním se čtenáří tentokrát setkaji osobně, protože její nadřízení po Kaley chtěji aby se s nim setkala v domnění, že ji snad prozradí něco o člověku, který ho napodobuje. S ní se do Iowy vydá i agent Noah Hunter. Pokud mám ke knize vytku, tak jen jednu. Na začátku je zmínka, že mezi druhou a první knihou spolu strávili dovolenou. Prostě mi to nějak nepasuje. No ale to je drobnost. Jinak je to úplně skvělá kniha. Opět byla hromada podezřelých a opět jsem doufala, že někdo konkrétní to nebude (nebudu spojlerovat). A opět mi nevadí, že jsem vraha uhádla, protože jak jsem psala při první knize, to by asi platilo ať by jim byl kdokoli, asi na každého autorka v jisté chvíli hodila podezření aby ho pak zase něčím očistila, i když ne úplně. Co se mi hodně líbí je, že tam jsou zmínky o tom, co se dělo v předešlych knihách bez toho aby to bylo nějak vyspojlerované. (Někteři autoři serii tohle nezvládají.)
Taky se mi líbí, že se právě Noah víc zapojil do vyšetřováni. A líbí se mi zapracováni do děje myšlenek o Bohu, víře, odpuštění.
Přiznám se, že o jednu postavu jsem měla strach aby ji psychopatický vrah neublížil. Dokonce víc než o Kaley. Ano, jde o postavu, díky jejiž přitomnosti jsem zařadila knihu do výzvy (tedy o pana Hoovera).
Ohnivá búrka
Nancy Mehl
Druhý díl serie o agentce FBI Kaley Quinn. Tentokrát v podstatě hlavní část děje tvoří rodinné a citové problémy Kaley. To bylo i minulé, ale tam to bylo přímo spojené s dějem. Takže se mi to líbilo asi o trochu míň. I když skrz ty Kaleyiny osobní problémy autorka nutí čtenáře aby se zamyslel ("Bojím sa, co sa staně, až sa raz všetky témy, ktorým sa vyhýbáš, rozhodnu, že už nechcu aby si ich ignorovala." Hm )
Je to dobře napsané a hodně čtivě. Zase autorka uvrhla podezření postupně na všechny. Tentokrát ale asi napíšu, že jsem pachatele opravdu uhadla... i když... Vlastně až tak ne.
Nenapíšu ale, že lituju, ze jsem se téhle serii tak dlouho vyhýbala, protože kdybych si první a druhý díl koupila dřív musela bych na třetí čekat. Takhle napíšu: jdu číst další část, jsem zvědavá, co bude dál.
Možna by ale v knize nemusely postavy pořád jíst. (Ale čokoládu z té skoro závěrečné scény bych si dala Podle původní receptury, samozřejmě.) Potěšila mě zmínka o Sherlocku Holmesovi.
Sedem slonov
Nancy Mehl
Příznám se, že téhle knize jsem se dlouho vyhýbala. Detektivky sice mám ráda, ale těm o seriových vrazích se vyhýbám. No ale nakonec jsem si řekla, že musim podpořit žánr křesťanská detektivka, protože knih v tomhle šuplíku moc není.
Hlavní hrdinka Kaley Quinn je takovou kombinaci Sherlocka Holmese a doktora Lightmana ze seriálu "Anatomie lži". Na toho jsem si vzpomněla, protože Kaley nepoužívá dedukci jako Holmes, ale soustředí se na řeč těla. Má ovšem i svoji vlastní metodu, kvůli které si někteří myslí, že je na hlavu. (Popravdě, trochu je, ale sympaticky, asi jako ti dva, co jsem je zmínila.) A teď napíšu, že vraha jsem odhalila. A jako fakt. Jenže ono by to platilo, ať by jim byl kdokoli , protože autorka opravdu dokonale uvrhla podezření postupně na všechny.
A teď další přiznání: víc jak polovinu knihy jsem byla na autorku strašně naštvaná kvůli jedné vedlejší postavě. Kdybych nechtěla vědět, kdo je vrah, tak asi knihu odložím. Vymyslet postavu a pak na ni zapomenout? Jako vážně? No ještě, že jsem knihu dočetla, protože nastal nečekaný zvrat pravě i u té postavy. To bylo geniání .
(Nechci spojlerovat, ale zajímalo by mě jak to vnímali ostatní čtenáři, tak to napíšu do diskuse)
Obešla bych se bez poznámek pod čarou.
Perla umenia
Mimi Matthews
Phyllida je neobyčejně krásná a navíc má každé oko jiné barvy, což ji děla ještě neobvyklejší. A má slabost pro zraněné a nemohoucí tvory: psy, koně se vzpurnou povahou... a jednoho válečného invalidu. Za běžných okolnosti by ale nejspíš její vztah k Arthurovi Heywoodovi skončil na úrovní přátelství a ještě spíš skončil úplně po jeho odjezdu z Londýna. Protože jestli se ve svém stavu na něco kapitán Heywood necítí, tak je to dlouhé dvoření dámě, do které se zamiloval jestli ne na první pohled, tak po první nenápadné laskavosti z její strany. Phyllidina neobyčejná krásá ale upota jistého vévodu, řečeného zběratel, který sice pro svůj titul a postavení je výborna partie (i když je už docela starý), ale podle drbů o něm je tak trochu psychopat. Phyllidina tedy hledá pomoc u kapitána Heywooda. Jenže co má džentlmen dělat aby pomohl dámě, když mu jeho zranění nedovoluje vyzvat vévodu na souboj? Nabídne tedy Phyllidě manželství.
První co mě během čtení napadlo, bylo, že tohle rozhodně není pro přiznivce pomalu se rodicích romantických vztahu :) Ale mě se zrovna tohle líbí. No ale teď budu trochu kritická: je to fajn čtivá oddechovka, ale díky jiným autorkám, kteře i527.net vydává (Julie Klassen, Kristy Ann Hunter) jsem si zvykla na to, že knihy mají nějakou přidanou hodnotu ve formě myšlenek o víře a o Bohu. Ano jimi popsaný svět té doby je značně idealizovaný a nevyskytuji se tam postavy jako paní Ogilvyová, jenže knihy čtu, abych mohla mít o světě iluze. I když chápu, že ta postava tam byla kvůli dokreslení charakteru Phylli, která se chová ke všem stejně laskavě.
Poklad na ostrovoch
Roseanna M. White
Je to o dost jiné než serié Tienie nad Anglickom a Kryptologovia, hlavně proto, že se to odehrává v klidnější době. Ovšem hrdinové si taky užiji pěkně napinavé chvíle. A samozřejmě nějakou tu romantiku a taky tam jsou tradičně hluboké myšlenky o Bohu a víře. A taky o vědě a víře. Jen mi trochu není jasné proč tam je to čmáraní v knize (mé oblibené, mimochodem).
Dáma z Milkweed Manoru
Julie Klassen
Jsem ráda, že tuto prvotinu Julie Klassen jsem si přecetla až po jejich pozdějších knihách. Už tady se projevilo to, že píše čtivě, ale tady se ještě přílíš zbytečně věnuje popisům historickych detajlů, které v dalších knihach do děje umí přidat nenásilně. Charlotte mi připadá až moc dokonalá a co víc za takovou ji považuji skoro všechny ostatní postavy. (Kromě jejího otce a sestry.) Popravdě čekala jsem kdo z mužských hrdinů se stane vdovcem, ale nebudu spojlerovat. Vadí mi taky dva přílišné skoky v ději.
Souboj princů
Kristýna Dostálová
Asi poprvé se mi stalo, že mi hlavní postava v knize lezla na nervy. Leanis je na můj vkus až moc klišoidní tím nesnášením čehokoli holčičího. Někdo ale naopak takové neženské ženské hrdinky vyhledává a ani pro mě by tohle nebyl důvod dát nízké hodnocení, důvodem je to, že mnoho věci nebylo dostatečně vysvětleno (nejspíš je důvodem omezení počtu stran v literárních soutěžích). Princové nám nebyli dostatečně představení a velké časové úseky byly shrnuty do vět typu "dny ubíhaly". (Popravdě moc nechápu proč se to muselo odehrávat rok.) Je to škoda, protože svět byl vymyšlený dobře, prokletí královského rodu také i ta intrika v pozadí soiboje.
Za búrkovými mrakmi
Janette Oke
Další dil serie z kanadského Zapadákova. Hned na začátku mě překvapilo, že to není v první osobě a že mezí tímhle a předešlým dílem uplynulo docela dost let, takže jakoby mi něco chybělo (i když během děje bylo vysvětleno, jak Delaneyovi přisli k dceři, když v předešlých dílech to vypadalo, že děti, mít nemůžou). Kniha je pravě ne o Elizabeth a Wynnovi, ale o jejich dětech. Christine mi chvílemi připadala až moc naivní. Taky mi vadí, že město kam odjela nebylo jmenováne, stejně ta Zapadákov, kam odjel Henry (tam bylo jen, že to není na severu).
Skrytý princ
Tessa Afshar
Další kniha od mé oblíbené autorky nás tentokrát přenese do starověkého Babylona a okolních zemi (nebudu spojlerovat kterých) do doby kdy Židé byli v babylonském zajetí. Tedy do doby působení proroka Daniela.(I ateisté používají pojem "ocitnout se v jámě lvové", tak to je ten Daniel podle kterého to úsloví je. Tahle kniha se ale odehrává dříve.) Hlavní hrdinka Keren-Happúch, zkráceně Keren se ocitne v Danielově domácnosti, kde slouží jako písařka. Po třech letech neúmyslně způsobí tragedii, což má za následek nejen to, že se připraví o sny ohledně jednoho mladíka, ale ocitne se daleko od domova, kde se stává vychovatelkou titulní postavy.
Když jsem viděla název byla jsem zvědavá o kom z lidi, co je o nich řeč v Bibli to bude. Na nikoho mi to nepasovalo. No a je o něm řec v Bibli, ale autorka inspiraci čerpala z jiných zdrojů (což je v její poznámce na konci).
Kniha je jako vždy u této autorky skvělá, mám ale dvě výtky. Jednu stejnou jako u jiné její knihy: spojlerový název. No a přijde mi nevěrohodné, že Keren neumí vařit. Pochybuji, že by v době kdy nebyla zaměstnání pro ženy nějaká matka takhle zanedbala výchovu dcery jen proto, že ji děda naučil psát. (Nemohla by přece tušit, jaká budoucnost ji čeka). Ale to už je takové knižní kliše, že silné ženské hrdinky se vyznačuji tím, že takzvané ženské práce jsou jim cizí .
Vianoce v Carntone
Tamera Alexander
Další skvělá kniha od téhle autorky. V podstatě o tom, že vojna je hnus a doléhá stejně tak na ty co bojují jako na jejich rodiny.
Jen to jmelí mi přijde jako trochu klíše. Vyskytuje se snad ve všech amerických (a anglických) knihách, které se odehrávají během Vánoc.
Druhá šance
Adam Pýcha
Jsou knihy, kterým na těch internetech člověk neunikne. Třeba když knihu napíše šéf nějaké fejsbukové skupiny, tak je skoro povinnosti takovou knihu přečíst pokud jste v té skupině. No ale konec srandy, bo to se k té knize moc nehodí, svět v ní vykreslený je, jak už to v dystopiich býva, ponurý a brutální. A tím světem putuje muž zvaný Pětka s dcerou Jenny. Je to všechno dobře vymyšlené a kupodivu, byť děj přeskakuje tam a zpět v čase, nepůsobí to chaoticky. A nárůstájí další a další otázky. Ta hlavní je: kdo je Pětka? Když už si čtenář myslí že se při dalším flashbacku dozví odpověď tak se ukáže, že (spojler) ne. A konečné zjištění je fakt (spojler) překvapivé. Tohle je fakt hodně dobře vymyšlene. Jenže nakonec těch nezodpovězených otázek zůstalo docela dost. Pokud autor nezamýšlí druhý díl tak to působí až moc překombinovaně.
A co mi tam dost vadí je nadměrný výskyt zájmena "svoje".
Záhada žlutého pokoje
Gaston Leroux
Tuhle knihu jsem objevila díky letošní výzvě a je to focela fajn čtení. Trochu to připomíná Sherlocka Holmese (hlavní hrdina by se proti tomu ohradil), autor úspěšně předhazuje čtenáři falešne stipy. Já měla od začatku vytipovaného pachatele. A on to byl někdo jiný. Vysvětlení klasické záhady zamčeného pokoje taky dobré.
Švýcarský Robinson (převyprávění)
Bohumír Polách
Nevím jaka je původní kniha, ale tuhle přepracovanou verzi jsem nebyla schopná dočíst. Hlavně asi kvůli dialogům plným patosu.
Ten original by mě zajímal, ale nejspíš nebyl bez úpravy vydán v žádném pro mě srozumitelném jazyce a nechci riskovat, že omylem opět koupím převyprávění:(
Divné údolí
Jan Frána
Stejně čtivé jako detektivky, ale ty se mi líbily o dost víc. Tady je sem tam nějaká nelogičnost, nenarážím na ty všechny záhady a jejich vysvětlení, to má autor vymyšlené, spíš takové věci, že někdo někde je a pak tam není aniž by odešel. A že (trochu spojler) hrdiny až na konci zajíma jak to vlastně funguje v těch jiných realitách. A, což je slabina preqelu, nijak se tyhle divné zážitky neodrazily na životě hrdinů (snad až v předešlé knize bylo něco z těch podivných vlastnosti divného údoli, zřejmě už autor měl v plánu preqel).
Tiene Swanfordského opátstva
Julie Klassen
Z téhle knížky mám rozporuplné pocity.
Je to ze dvou třetin typická klassenovka a z jedné třetiny detektivka. Problém je, že ta detektivka se opravdu začíná až tak ve třetině knihy (jistě, čtenář to ví z anotace). Samozřejmě čtivé to je, jako vždy, ale co mi chybělo byl nějaký plánek hotelu (tedy titulního opactví).
Zpěv straky
Dana Beranová
Skvělá kniha o čarodějce-lečítelce Henice.
Docela mě překvapilo, že je to vlastně soubor povídek. Každá ma dvě dějové linky, které se vždy skvěle propojí. A vždy se to i nějak propojí s mezihrou. Také musím podtrhnou opravdu skvělé zvládnuté využívání flashbacků.
Co mě překvapilo je, že titulní straka se tam vyskytuje dost zřídka. Snad ji bude víc v dalším díle (podle tak trochu otevřeného konce soudím, že je v plánů. Doufám, že je.)
A také mě překvapila polská jména (napsala bych příjemně překvapila, ale jedna moc sympatická nebyla.)
Poslední aristokratka
Evžen Boček
Přiznám se, že nebýt filmu asi se k přečtení teto knihy nedostanu. Chtěla jsem ji přečíst, než se film přesune z kin do televize. No nestihla jsem to. A teď je skoro jasné, že až film budou opakovat nepodívám se na něj. Protože nemám ráda filmy podle knih, které se mi líbí.
Tahle kniha je fakt skvělá. A fakt děsně vtipná. Je to takový ten absurdní druh humoru, všechno je tam hodně nadsazené (jak by řekla jedna postava "super psycho"). Film si nechám ujít, ale rozhodně si přečtu další díly.
Podíl viny
Veronika Martinková
Kniha z kategorie "nejde se od toho odrhnout".
Normálně až tak neřeším, jestli je kniha psaná v prví nebo třetí osobě, ale tady musím zdůraznit, že je to v první osobě a díky tomu je to skvělá kniha. Tedy přesněji je to ve dvou prvních osobách, jednou vypravěčkou je vyšetřující policistka Hana Vítkova, druhou podezřelá z vraždy Aneta Válová. Podezřelá není to správné slovo, ona se totiž hned na začátku přiznala. A proto obdivuji, jak autorka její část zvládla aniž by vlastně před koncem cokoli prozradila.
Tajomstvo slečny Hancockovej
Kristi Ann Hunter
Tato kniha je stejně dobře napsaná jako všechny od téhle mé oblíbené autorky, ale... Nějak se mi ze všech jejich knih líbí nejmíň. A mám trochu problém s tím věkovým rozdílem mezi ústřední dvojici (s tím rozdílem na společenském řebříčku ne, koneckonců je to fikce).
Hodina psodava
Veronika Matysová
Kniha, kterou je fakt hodně těžké odložit před dočtenim (když například musíte do práce :D )
Příběh se odehráva na planetě Fromor, na které žije osm národu a momentálně tam zuří válka. A tajemná organizace tam po osm generací tahá za nitky. Realie světa a politické realie jsou fakt hodně dobře promyšlené. Hlavní hrdinkou je Runa časových rovin je tady ale víc, postupně se dozvídáme co sestalo po těch osm generaci.
A ještě jedno: jsem divná a nemám rada v knihách sprosta slova (preferuju, když je napsano "zaklel" a čtenařová představivist není omezená na jedno sprosté slovo) Tady ale přesně naopak, oceňuju, že tam jsou, že autorka si dala tu práci vymyslet nadávky používane na Fromoru.