Mišutamyš komentáře u knih
Autorka v části poděkování píše, že bylo děsivé tuto knihu psát a chápu proč. Tahle kniha byla jiná, než její ostatní. K zasmání toho zde bylo pomálu, příběh na mě působil temně a depresivně, nejvíc se mi líbily vedlejší postavy - Nora, Renn, tatínek a Donna. Kniha se však jako vždycky četla dobře, příběh měl i zde slabší a silnější místa, za mě je to od autorky takový průměr.
(SPOILER) Tuhle knihu by měli prodávat s balením kapesníčků. S tak obrovskou náloží emocí jsem se v knize už nějaký čas nesetkala.
Děj mi mi trochu připomněl S láskou, Rosie - i tento příběh je o tom, že když jsou si dva souzeni, tak i přes všechny klacky, které život umí naházet pod nohy, spolu nakonec budou.
Knížka je dokonalá a příběh Archieho a Noelle láme srdce na kousky. Třikrát hurá za happyend. :-)
Lilly Lucas píše neskutečně čtivě, což je asi největší deviza jejich knížek. Jinak také vnímám, že děj je v podstatě vždycky podle jedné šablony, ale všechny postavy jsou tak sympatické a příběhy tak milé a romantické, že mi to ani nevadí.
I tento díl se mi líbil a ráda si přečtu každý další.
No a ty krásné barevné obálky!
Druhý díl série se mi líbil asi ještě víc, než ten první.
Pěkný, uvěřitelný příběh, sympatické postavy. Autorčin styl psaní mi moc sedí a krátké kapitoly se dobře čtou.
A přestože se říká - nesuď knihu podle obalu, tak tady obal s příběhem nádherně koresponduje
Ta obálka, ta je prostě překrásná!
Knížka mi okamžitě sedla. Je čtivá, vtipná, psaná příjemným pohodovým stylem. Všechny postavy jsou sympatické, příběh je uvěřitelně popsaný, nikde nevázne, stále se v něm něco děje a krátké kapitoly se dobře čtou.
Knížka je jednoduše skvělá. Je milá, vtipná a chvílemi i dojemná. Byly chvíle, kdy jsem se smála nahlas a přála si, aby neskončila, nebo aspoň patřila do série. Příběh byl popsaný moc krásně, několikrát jsem se přistihla, že si říkám, že by se klidně mohl stát . Výborně jsem se u čtení bavila a další knihu od autorky si ráda koupím.
Po první stovce stran jsem otrávená a knihu zatím odložím. Hlavní hrdinka je mi značně nesympatická až protivná, zatímco hlavní hrdina je sladkej až to bolí, div že se z Anastasie nerozplyne a mě to ani nebaví číst.
Tahle kniha je prostě nádherná.
Je plná lásky i bolesti, je něžná i krutá a stojí za každou vteřinu času, kterou jsem s ní strávila.
Není to tuctový román pro mladé, spíš právě naopak. Ve dvaceti letech bych tuto knihu sice nejspíš zhltla úplně stejně jako nyní, ale po přečtení bych o ní jistě nepřemýšlela tolik, jako teď.
Vím, že se k Slzotvůrci budu vracet, že je to perla v mé knihovně a tiše si přejí, aby autorka napsala další takové skvělé příběhy.
Tak, jak mě ve filmu rozčiloval Hardin, tak mě v knížce rozčilovala Tessa. Nebo možná i víc. Lezla mi na nervy, pořád jenom brečela a chovala se jako čtyřicetiletá stará panna. Tedy alespoň ze začátku. Někdy v polovině knihy se to zlepšilo, ale stejně jsem z těch dvou kvetla... Celou knížku to bylo nahoru dolů, chvíli by za sebe dali život a chvíli se hádali do krve, aby si v zápětí zase skončili v náručí, aby se opět mohli vzájemně zničit...prostě klasickej toxickej vztah jako vyšitej. Úplně mě bolelo to číst, to si přece žádná holka, co jí funguje pud sebezáchovy, nenechá líbit... No ještě proti tomu zlatej film...
(SPOILER) Tady se budu muset trošku rozepsat.
Hodnotit tuto knihu nejde úplně jednoznačně.
Začátek pro mne byla vážně hořká pilulka. Nemám ráda ufňukané hrdinky a Sage fňukala vážně hodně. Jako jo, měla důvod, ale číst to přes dvě stě stran je prostě víc než moc. Nerada odkládám nedočtené knihy, takže jsem prostě přeskakovala. Klidně i deset dvacet stran, pak jsem zase chvilku četla. A takto to bylo po celých 220 dlouhých stran.
Až někde lehce po 220. stránce se KONEČNĚ něco stane.
Pak už se děj dá aspoň trochu do pohybu a dá se vydržet tolik nepřeskakovat.
Co se mi líbí je čtivost knížky, protože autorka psát umí. Postavy jsou mi sympatické, především Luca a April. Hlavní hrdinka by byla i fajn, ale... Vadí mi na ní několik věcí - přestože Lucovi i April věří, za celou dobu není schopná jim říct, co ji potkalo a tolik poznamenalo, což je v tomto příběhu naprosto nelogické. Druhý díl si přečtu, jistě bude stejně čtivý jako první, ale asi by ničemu nevadilo zde 150-200 stran osekat a spojit obě knihy do jedné.
Chvilku mi trvalo se začíst, ale stálo za to, prokousat se začátkem. Tohle byl úplně jiný příběh, než všechny ostatní a moc se mi líbil.
Postavy byly zajímavé, originální a tak neotřelé, že mě až mrzí, že kniha nebyla delší, více rozepsaná, aby mohla jít trochu více do hloubky.
Ráda se ale i tak k této knize vrátím, místy jsem se docela nasmála, chvílemi jsem byla dojatá.
Kniha je jako vždy velmi čtivá, krátké kapitoly mají spád a vždycky končí tak, že vás donutí číst dál a dál. Hunter i Garcia jsou stále skvělí sympaťáci. Autorovi opět v podstatě není co vytknout. Brutalita, kterou však autor popisuje je neskutečná.
Poprvé hodnotím bez počtu hvězdiček, hodně si rozmyslím, jestli mi další Carterovy knihy mají (kromě větší a větší brutality) ještě co nabídnout.
Naprosto strhující čtení.
Knížku jsem četla jedním dechem. I když jsem věděla, kdo je Marek Dvořák a o čem kniha bude, tak mě tohle čtení posadilo na zadek.
Všichni by si tuhle knihu měli povinně přečíst, protože každému má co nabídnout.
Já dávám 100%
Když to shrnu jako celek, tak to špatné nebylo. Příběh má hodně napínavých míst, která to vlastně zahraňují. Místy mi však knížka přišla taková trochu naivní, což mě u tohoto autora překvapilo. Série s Erikou, i série s Kate, jsou jiný kalibr. U této knihy jsem měla trochu pocit jakési nehotovosti, nedodělanosti, či jak to nazvat. Za mě tak 70%, u Bryndzy jsem zvyklá na trochu víc.
Pan Štoček umí krásně a zajímavě vyprávět a Lucčiny otázky mě tak spíše rušily ve čtení, doplňující otázky by tak měly být pokládány raději až na konci kapitoly. Další věc, která mi trochu vadila byla ta, že všechny příběhy z knihy, jsem již znala z podcastů. Škoda, že fotografie na konci knihy nesouvisjí nijak s vyprávěnými příběhy. Jinak se ale knížka čte pekně a druhý díl si také ráda přečtu.
U pana Štočka je strašně moc znát, že svojí práci skutečně rozuměl, dělal ji rád a že na výsledku mu skutečně záleželo.
Přestože film znám jako svoje boty, u čtení jsem si napětím div neokusovala nehty. Knížku jsem četla poprvé a byl to mazec. Těžko se mi hodnotí, jestli je lepší knížka, nebo film, protože jsem zaujatá. Film miluji od prvního zhlédnutí před snad více než dvaceti lety a od té doby jsem ho viděla ixkrát a je skvělý. Knížka je neuvěřitelná. Je to smršť akce, obrovský spád vám nedá vydechnout. Jen těžko se dá odtrhnout, jak moc chcete číst dál a dál. Moc se mi líbí i ta dvojí dějová linka, která se v průběhu spojí a všechno začne postupně krásně zapadat. Autor všechno promyslel do nejmenšího detailu.
Tohle se opravdu povedlo. Kniha mě moc bavila a sympatická hlavní hrdinka mě zaujala. Nejsou zde potoky krve, ani žádný vyšinutý psychopat vraždící jako na běžím páse, přesto jsem se vůbec nenudila. Sedělo mi tempo příběhu i styl, kterým je napsaný. A protože vím, že se k této knize budu ráda vracet, rovnou jsem si objednala druhý díl a autorku zařadila k oblíbeným.
Prvních asi 50 stran jsem se nemohla začíst a i jsem si říkala, že s touhle knížkou jsem sáhla vedle. Příběh začíná úplně nemožně, hloupější repliky jsem v žádné knížce snad nenašla.
Po zdolání uhozeného úvodu se ale vyklubal příběh, který byl úplně báječný. Jiskření mezi Aaronem a Catalinou div že nezapálilo stránky a chemie mezi nimi byla velmi přesvědčivě vykreslená. Autorka v příběhu nikam nespěchala a je to dobře. Najde se pár pikantnějších scén, ale žádné prvoplánové porno, spíš totální romantika.
To bylo tak moc pěkný!
Příběh se hrozně dobře četl a děj odsýpal. Žádná záplava postav, ve kterých se ztrácíte, kdepak. Všechno krásně přehledné.
U Klevisové mám ráda, že vyšetřování plyne tak nějak poklidně, její popisy míst, kde se děj odehrává, na mne pokaždé přímo dýchnou tu jedinečnou atmosféru, kterou umí jen ona.
Za mě zase skvěle a jdu znovu číst předchozí díly. :-)
Právě už asi podesáté čtu tuhle knihu a nepřestávám žasnout nad genialitou autorky.
Od chvíle, co vyšla Zběsilost, první ze série, jsem přečetla od téhle ženské všechno, co napsala. A víte co? Všechno bylo skvělé.
Za cca dvacet let, co u nás její knihy vycházejí opravdu nemám co vytknout.
Joo, vlastně možná jedinou věc - mohla by psát rychleji. :-)