paulhunter komentáře u knih

Románová prvotina "Oceán prachu", kterou Sterling napsal již ve svých 21 letech, se může hrdět postavit vedle dalších mistrovských sci-fi kousků literárních velikánů. Příběh o planetě Nulakva a jejích "mořských" lovcích velryb se velice příjemně čte a obsahuje i originální prvky.

Ústředním motivem je zvláštní vztah drogově závislého Johna s mimozemskou okřídlenou Dalusou, která zastává na lodi kapitána Desperanda pozici hlídky. Vše je zahaleno tajemstvím oceánu, o němž mezi obyvateli planety kolují nejrůznější zvěsti. Jeho tajemství se rozhodne vypátrat až vědou zapálený Desperandum...

Trochu zvláštně vyznívá konec ve stylu "Deus ex machina", což ale neubírá na kvalitě románu.
Na výslunní sice autora dostala až pozdější kyberpunková tvorba, ale když se vezme v potaz, v kolika letech jej Sterling napsal, nezbývá než smeknout.

4 30.11.-0001

Ve znamení kříže a draka (4,5/5), Krutinky (4/5), Sídlo Červa (4/5), Rychlodružka (4,5/5), Kamenné město (3/5), Nebešťanka (3/5), Písečníci (5/5) - jedna z nejlepších povídek, co jsem zatím četl.

4 30.11.-0001

Povídky, které napsal Dick na začátku své kariéry (a hlavně ve velice krátké době), ukazují obrovský potenciál a originalitu tohoto nadaného spisovatele. Z praktických důvodů je sbírka povídek "Planeta, která nikdy neexistovala" rozdělena na dvě části.

V první bych vyzdvihl povídky:
- Typ číslo dva (!)
- Vesmírní pytláci
- Nové pokolení
- Mračna Marťanů
- Výprava na povrch
- Trampoty se světy

4 30.11.-0001

V dětství jsem narazil na komiksový želví plátek od Egmontu, který společně s dalšími komiksy pro děti ucelil později v dospělosti můj vztah ke grafickým románům. Menu číslo 1 mě nalákalo nostalgií a povedeným zpracováním, takže v knihkupectví bylo jasnou volbou. Příběh se od toho egmonťáckého liší scénami s násilím a sprostými slovy, ale jinak bych sem asi nálepku 18+ / pro dospělé nedával. V prvním dílu se dozvíme něco o vzniku želvích bojovníků, Třískovi a jejich úhlavním nepříteli Trhačovi nebo jak město zahltí robotičtí chytači krys. Příběh je prostý, undegroundový - dnešní čtenáře už asi ničím nepřekvapí. Kresba mě na knize zaujala nejvíce, jinak jsem zjistil, že až tak "želvy nežeru". Ve výsledku dávám tři hvězdičky, komiks více ocení skalní fandové.

3 18.10.2015

Krvavý poledník je protkán filozofickými úvahami a co se týče morální stránky, nezastavuje se před ničím. Ovšem navzdory dobrému hodnocení jsem se do knihy nemohl dostat ani jsem se neubránil občasnému pocitu nudy, což jsem po výtečné Cestě nečekal. Brutální scény, kterých je opravdu dost, mi nevadily, ale jak se začaly shlukovat do velkého množství, přestaly být tak zajímavé, stejně tak i dějová linka neúnavného tažení Glantonovy tlupy zabijáků při honbě za indiánskými skalpy.
Samotné McCarthyho vyprávění je v Krvavém poledníku na můj vkus dosti nezúčastněné, což nezachránily ani poeticky laděné popisy vyprahlé krajiny a všudepřítomného spalujícího žáru. Jako plus můžu uvést postavu soudce Holdena a literární kořeny knihy, které sahají do historie hraničního území Spojených států a Mexika.

3 13.04.2011

Mám z téhle knihy rozporuplné dojmy... na jednu stranu má Burgess zajímavé nápady a poznatky, ale celkově mě rozbor Orwellova "1984" ani samotný Burgessův román "1985" upřímně moc nebavil a ani nepřesvědčil.

V "1985" mi přišlo chování lidí v určitých záležitostech nepřirozené a děj se mi zdál trochu chaotický. Možná je to tím, že jsem knihu dost často odkládal a její přečtení se hodně protáhlo, nebo tím, že politika není zrovna mým oborem a řadě věcí jsem dostatečně neporozumněl, každopádně mě osobně kniha neoslovila.

Rozhodně zůstanu věrný Orwellovu románu "1984" a Burgessovu "Mechanickému pomeranči". Ty jsou pro mě nedotknutelné.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Anotace nepopisuje román, ale pouze výňatek z Burgessova rozhovoru na téma vize budoucnosti (na konci knihy).

3 30.11.-0001

Jedna z prvních knih, kterou jsem četl.. ale to bude určitě u více čtenářů :) Hodnocení asi nejde brát v těchto případech vůbec vážně (nelze srovnávat v poměru s ostatními knihami), proto dávám střední cestu.

3 30.11.-0001

Jakože mám sci-fi hodně rád, tak román Solaris mě moc neoslovil. První půlka byla dobrá, ale ve druhé mě začly dost nudit sáhodlouhé popisy všech těch vědeckých a filozofických škol, které se shodují v tom, že "oceánu" nelze porozumnět a čtenáři nepřináší nic nového. Docela mě zklamala i psychologická stránka postav a několik nevyřešených otázek příběhu. I přesto na Lema nezanevřu, neboť román Nepřemožitelný mě zaujal hodně. A určitě si od něj ještě něco přečtu.

3 30.11.-0001

Smutný příběh vypráví o obchodním cestujícím Gregorovi, který se jednoho rána probudí jako brouk a postupem času zjišťuje, že se i přes lásku a dobrotu, kterou vždy zastával vůči svému okolí a blízkým, oddaluje rodině, společnosti, a stává se v domě něčím odporným a trpěným..

Tuhle krátkou povídku by si měl přečíst každý..

3 30.11.-0001

Mé vůbec první setkání s Lukjaněnkem. Do rozsáhlejší série Hlídka jsem se momentálně pouštět nechtěl, proto jsem sáhl alespoň po žánru mně blízkém - kyberpunku. Byl jsem zvědavý, jak se s tématem, ve kterém už snad originální pojetí uplatnit nelze, tento ruský autor vypořádá. Zatímco díla W. Gibsona či B. Sterlinga jsou hůře uchopitelná či náročnější na pochopení, Lukjaněnko podává příběh i popis velice přístupně i pro čtenáře, kteří kyberpunku nemusí vyloženě hovět. I přesto, že se Bludiště odrazů pohybuje ve sféře počítačů a virtuální reality, technické stránce se autor příliš nevěnuje a příběh podává čtivě. Co se týče dějové linky, tak se mi líbila do doby, kdy nastoupila hlavní zápletka - tedy uváznutí Smolaře v bludišti hry a pokusy na jeho záchranu. Společně s touto postavou vázne totiž i dynamičnost vyprávění a čtení se stává lehce nezáživným. I tak se dá v knize najít dost světlých a zajímavých míst, především v návaznosti vztahu virtuální reality k realitě.
Samotný konec je dle mého názoru lehce podobný, možná i inspirovaný dílem Neuromancer W. Gibsona. Tak či onak se jedná o zajímavý počin, i když v porovnání se zásadnějšími díly žánru příliš neobstojí.

2 04.08.2013

Má první Deaverovka. Z hlediska žánru se jedná o velice dobré a napínavé čtení. Po příběhové stránce je Sběratel kostí zajímavý, i když bych raději uvítal podrobnější sondu do vrahovy mysli než do samotného vyšetřování Lincolna Rhyma, který mi přišel v některých situacích až moc inteligentní (na druhou stranu jde o dobrou kompenzaci za špatný zdravotní stav). Navzdory thrillerovému tématu je Sběratel odlehčenější a nevyžaduje větší stav soustředěnosti nebo zapínání myšlenkových pochodů. Veškeré nedostatky mi ale vykompenzovalo závěrečné vyústění a překvapivá informace vázaná na samotné oběti (neobětí). V případě vyšinutého vraha vs. vyšetřovatelé si ovšem nemůžu odpustit srovnání s Červeným drakem od Harrise, který mi přijde ještě o stupeň lepší.

2 26.04.2011

"Ještě asi o týden později nemohli sehnat žádný neřezaný herák, a tak znovu zkoušeli přestat brát, jenomže tentokrát byli zpátky na lžičce, ještě než se stihli obléknout. Probudili se dříve než obvykle, žaludek se jim zmítal panickou hrůzou, oči je pálily a teklo jim z nosu a kouzlo drogy všechny jejich bolesti a neduhy v okamžení vyléčilo. Nebylo to tak, že by nemohli přestat smažit, bylo to prostě o tom, že teď nebyl ten pravý čas. Měli moc práce a nebylo jim dobře. Až se všecky věci vyjasněj, tak s celou touhlectou věcí končej a basta, ale teď si zatím vobčas šlehnou, čistě akorát proto, aby byli v pohodě."

...

2 11.11.2010

Další kniha z dětství. Zrovna tahle má ale opravdu moc hezký příběh (alespoň, co si matně vzpomínám) a ilustrace.

2 30.11.-0001

Sbírkový soubor "Za soumraku" s sebou přinesl třináct nových povídek z pera mistra hororu, Stephena Kinga a ukázal, že i povídky jsou stále jeho silnou parketou.

Nejvíce se mi líbily: Harveyho sen, Maturitiní odpoledne, Věci, které po nich zůstaly, Němý a V úzkých

2 30.11.-0001

Kniha je opravdu za hranicí dobrého vkusu (sem tam) a moc smyslu nepobrala, ale v době, kdy jsem jí četl (už nějaký ten pátek zpět) mě docela pobavila a jakousi atmosféru má. Ale spíše než parodie na Harryho Pottera se jedná o zcela jiný příběh. Pokud jí mám ohodnotit, tak nemůžu dát více než 3 hvězdičky, abych ji nedal na stejnou úroveň s daleko lepšími knihami.

2 30.11.-0001

Jediným pozitivem tohoto podprůměrného komiksu je atmosférická kresba Bena Templesmithe (Fell: Kruté město). Vše ostatní - tuctová zápletka, bezduché postavy, absence napětí, přešvihlá cena českého vydání a především pak neoriginální a přiblble americký scénář s klasicky hloupými hláškami - zaráží celé dílo do země. Ve výsledku se jedná o nudnou zombie zhovadilost, kterou máte alespoň rychle za sebou.

1 15.06.2014

I přesto, že to nemůžu objektivněji v rámci celé tvorby Agathy Christie posoudit, přijde mi, že zde královna detektivky překombinovala děj, až to bylo na škodu. Měl jsem při čtení dojem, že se snažila do příběhu zakomponovat co nejvíce nápadů a co nejvíce balamutit čtenáře (trochu jak v některých dílech J. Deaver), ale těch zvratů tam bylo až příliš a celkově to ve mně žádný větší dojem nezanechalo. Na druhou stranu čtení nelituju, jen bych román doporučil výhradně fanouškům spisovatelky.

1 16.06.2012

Na LEVEL 26 mě nalákala spíše ta odlišnost a "novátorství" digi-románu než samotná anotace, která je taková trochu moc "americká". Byl jsem zvědavý, jak bude fungovat propojení médií a spíše jsem byl přesvědčený v tom, že příběh nebude stát za nic a půjde především o vizuální stránku. No světe div se - dopadlo to spíš obráceně. Ne, že by samotná videa nestála za nic - ony ale vůbec neplní svou podstatu. Mosty mezi příběhem? Ale vůbec ne. Videa není vůbec třeba sledovat (pokud tedy nechcete vidět latexově oděného, nepřirozeně se ohýbajícího psycho vraha), protože vám autoři "děj" z videa pěkně následně zopakují v knize. Trochu mě i zarazila videa, která se nesla v duchu a provedení latinsko-americké telenovely.

Každopádně LEVEL 26 doporučuji alespoň v rámci příběhu, který hodnotím 4* (navzdory výtkám). Kdybych měl zhodnotit celý výsledek multimediálního digi-thrilleru, dopadlo by to o něco hůře.

1 21.03.2011

Grafické zpracování výtečného Bradburyho románu se v tomto případě příliš nepovedlo, aspoň dle mého názoru. Komiksu by víc slušel větší rozsah pro důraznější vykreslení atmosféry a psychologie postav a rozhodně i lepší kresbu.

Nazvdory svému názvu mě grafický román zanechal spíše chladným. Ale musím přiznat, že jsem víc ani nečekal.

1 30.11.-0001

Rozhodně doporučuju všem fanouškům Gigerova monstra a predátorů, které komiks chytne stejně jako facehugger své oběti.

Komiks je rozdělen do několika částí, na kterých pracovali různí scénáristi a malíři (kreslíři). Zaujala mě velká část, některé díly jsou trochu slabší, proto hodnotím 4/5.

1 30.11.-0001