stanislava9718 komentáře u knih
Těžké čtení této knihy. Autorka napsala příběh jedné z mnoha žen - porodní sestry, která neztratila víru a v tragické době, dodávala sílu a víru ženám a dávala život i když velmi krátký, jejich dětem, které živořili v koncentračním táboře. Nedovedu si představit, jakou musela mít morální sílu, když pasivně, ale statečně odmítala rozkazy válečného zločince Mengeleho a jeho pohůnků. Chvilku mi trvalo začtení, jelikož autorka střídala děj v různých časových rovinách.
Autor sepsal špionážní mozaiku pracovníků amerických tajných služeb, z doby poválečné a doby studené války v 50. letech. Asi to ke špionáži patří, ale spousta vylíčených situací mi moc nesedla.
Zkouším dát šanci detektivnímu žánru, autorka má dobré hodnocení. Příběh Layly, Finna a následně Ellen začal dobře, napětí, akce. Autorka zvolila vyprávění z několika časových dějů, kde nám servírovala střípky z jejich života, závěr byl pro mě trochu předvídatelný, nikdo, kdo se má pohybovat v bezprostřední blízkosti domu, kavárny, není neviditelný, když zanechává zprávy Finnovi.
Autorka nám nastínila příběh z několika časových rovin, které představují mladá dívka Zara, která utekla svému pasákovi a ocitne se v domě stárnoucí Aliide na vesnici v západním Estonsku. Aliide se začínají promítat její drastické zkušenosti z jejího mládí a života její sestry, Zara si po útěku promítá její čerstvé zkušenosti, jaké měla představy o své budoucnosti a jak dopadla. Téma bylo těžší k přečtení a tím pádem hodně k zamyšlení.
Lion Feuchtwanger napsal historický román určený spíše pro historicky více zasvěcené čtenáře, hlavní postava Markéta Korutanská, řečená Pyskatá je z politických důvodů vdána za Jana Jindřicha syna mocného Jana Lucemburského, ale díky dalším politickým pletichám je její manželství zrušeno a ona se vdána za Ludvíka Bavorského. Za panování chtěla povznést své milované Tyrolsko, vydala mnoho ediktů ku prospěchu svých poddaných, povolila podnikání příchozím židům. Bohužel Markéta se bohužel dočkala pádu svého Tyrolska a ovládnutí mocným rodem Habsburků.
Kniha po přečtení má své místo v mé knihovně, po několikátem přečtení zanechává u mě takovou příjemnou nostalgii vzpomínek na tehdejší dobu. Eduard Bass opět nezklamal.
Obdivuji vytrvalost autora, který celá léta neúnavně pátral po osudech nacistických válečných zločinců, kteří zůstali nepotrestání. V některých případech zůstávali v Československu a na rozdíl od obětí vedli spořádaný život. Autor nalezl i některá zdůvodnění, proč se tak nestalo. Na tuto tragickou historii nelze zapomenout.
No, kniha byla napsána ve třicátých letech minulého století. Asi bylo běžné, že manžel napsal přijeď za mnou na Špicberky, nic s sebou neber. Chistiane, tedy předá svou dceru rodičům, vybaví se přeci jenom nezbytnými věcmi a jede prožít rok do ledové pustiny. Vyprávění je to pěkné, musela mít odvahu a silnou vůli, být zavřena na malém prostoru a dělit se o něj ve třech. Moc jsem uvítala, když se ve zdraví vrátila.
Také je dříve shlédla filmové zpracování. Knihu napsal autor muž, který se pustil do příběhu tří žen, žijících v různém časovém období, které se snaží, různými způsoby vyřešit své pocity, které je tíží ve svých každodenních dní té, konkrétní doby. Tíží je pocity marnosti, radosti, viny, úvahy o smyslu vlastní existence, které odbíjejí hodiny života. Zakomponovaný příběh umírajícího malíře, mající pouto k přítelkyni a matce, byl trochu slabší.
Kniha o druhé ženě Jindřicha VIII. o Anně Boleynové, autorka vykreslila v obsáhlé knize život této "prohnané" ženy. Pokud se před Jindřichem VIII. Anna "upejpala" snesl jí modré z nebe, také si patřičně zadali Annini příbuzní. No a pak už se neupejpala a dala Jindřichovi dceru. Král se jí krvavě a jejím blízkým odvděčil.
Jedna k z knih povinné četby. Inkvizice, falešná morálka, utrpení obětí, která se přihodila v naší zemi. Můj postřeh, děvče, ty jsi čarodějnice, nic tě neochrání, jelikož máš majetek, který teď připadne nám.
Doplňuji si další historickou mozaiku o Eleonoře Akvitánské, vévodkyni Akvitánské, francouzské královně, vévodkyni Normandské, královně anglické a matce významných panovníků Anglie. Autorka pečlivě studovala dochované dokumenty o této panovnici a napsala historický román o Eleonoře, v tomto dílu o jejím dětství v rodné Akvitánii, její sňatek z rozumu s francouzským králem Ludvíkem, životem u francouzského dvora, její "boj" s matkou krále Francie, tažení s manželem do svaté země proti nevěřícím, návrat do Francie a její rozvod v té době velmi mimořádný a její nový sňatek s Normandským vévodou. Těším se na druhý díl Zimní královna.
Autor nám předložil román s viktoriánského prostředí, pro mě byl z počátku trochu složitý. Až po dočtení románu, jsem pochopila, proč Sarah, svým vlastním způsobem bojovala proti jí předkládané přísné prudérnosti jejím okolím. V jejím příběhu nesměl chybět samozřejmě džentlmen z jiné společenské třídy, který také musí vyřešit dilema mezi ženami, každé z jiné společenské třídy. V příběhu jsou prvky bezmoci a pocitu síly hlavní postavy. Ale shlédnutí filmu si zopakuji.
Měla jsem možnost, před mnoha lety poznat pana Wienera osobně. V knize nám odhalil velkou část svého života z období tragických po Mnichovských událostech, jeho odchod z okleštěné republiky, služba v RAF a po ukončení návrat do Československa, kde se opět setkal s perzekucí a vězením. Ani tyto skutečnosti pana Wienera nezlomily, opustil republiku a rozhodl se žít a pracovat v USA na univerzitě do pozdního plodného života, zkrátka Bojovník.
Autor napsal detektivní příběh z mrazivého prostředí rozsáhlého území Aljašky. Ponořila jsem se do tragického osudu unesené Niny, vytržené z lehkého moderního prostředí do tvrdé reality mrazivé divočiny. K zachování života a přežití jí pomohly zápisky předchozí oběti. Podařilo se jí uprchnout a "vypořádala" se se svým trýznitelem. Závěr příběhu už byl trochu slabší, stala se z ním neohrožená zachránkyně žen, ba i "prokoukla" nekalé úmysly svého přítele. Popis drsné Aljašky se mi líbil.
Dan Brown tentokrát mistrovsky rozehrál napínavý příběh ze zákulisí vysoké americké politiky, přímo z předpokoje oválné pracovny Bílého domu. Místo dřívějšího hrdiny Langdona, rozplétá nitky intrik v politice a v NASA agentka Sextonová s pomocí Tollanda je úspěšná. Trochu ten romantický konec v ložnici mi k Danu Brownovi nesedl, ale budiž.
Příběh trochu fantastický z období starověku mi dal trochu práce se začíst, i když je to mé oblíbené téma, zvláště, když je zasazeno do oblasti současných českých zemí. Autoři mohli čerpat z nemnoha historických pramenů a popsovali se příběhem se ctí.
Ve druhém dílu o Eleonoře Akvitánské autorka pokračovala v líčení jejího napínavého životního období jako anglická královna, ani druhé manželství není rozhodně procházka růžovou zahradou. Král Jindřich je většinu času mimo Anglii, válčí, aby udržel své državy. Dospívající synové a dcery musejí poslouchat králova diplomatická a panovnická rozhodnutí, která, bohužel mnohokrát nejsou pro ně správná. Eleonor je mezi mlýnskými kameny, pro kterou stranu se rozhodnout. Po tragickém konci Tomáše Beckera je Jindřich popudlivý a jeho hněv se nevyhne ani Eleonor, dá jí uvěznit mimo její milovanou Akvitánii. Jindřich zkouší Eleonoru zlomit, návrhem zrušení sňatku a odchodem do kláštera. Čekám na další její životní příběhy ve třetím dílu Podzimní trůn.
Autor napsal příběh anglického podnikatele, vlastnícího přepravní firmu, který čelí nekalým praktikám bohatého Bolivijce, který uplatí kde koho, aby Angličan neuspěl. Do příběhu autor také zakomponoval pronikání poválečných německých emigrantů do společenských a hospodářských struktur Bolívie 70. let. Hlavní hrdina se pokouší omezit rozpínavost této německé společnosti a zároveň zachránit kus panenského pralesa pro Indiány. Společnost je, bohužel silnější a přinutí Angličana k odchodu ze země, není nad důkladné Němce.
Toto bylo obsáhlé vyprávění o fungování a praktikách mafie v Americe v začátku 20. století, podané Irčanem Sheeranem. Trochu mi dalo začíst se, jelikož se ve vyprávění skáče v čase dopředu a dozadu,