Kukačka přehled
Camilla Läckberg
Erika Falcková & Patrik Hedström série
< 11. díl
Staré hříchy vrhají dlouhé stíny. Jedenáctý případ Patricka Hedströma a Eriky Falckové. Fjällbackou otřesou dvě hrozivé události, které spolu zdánlivě nesouvisí. Známý fotograf je nalezen zavražděný v galerii, kde měl zahájit svou výstavu, a v rodině Henninga Bauera, laureáta Nobelovy ceny za literaturu, dojde k brutální vraždě. Patrik Hedström a jeho kolegové se ocitají v mrtvém bodě, zatímco Erika Falcková se zabývá vraždou transsexuálního muže z osmdesátých let. Brzy pochopí, že všechny tyto události mají kořeny v minulosti a nedá si pokoj, dokud neodhalí pravdu v celé její děsivé podobě.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2023 , MottoOriginální název:
Gökungen , 2022
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kukačka. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (35)
Tak dlouho dlouho jsem čekal na další díl této série a dočkal jsem se. Za mě pohodové klidné čtení. Doporučuji.
Zatím poslední díl série se mi líbil ze všech nejvíc. Doporučuji číst popořadě.
Camilla Lackberg se čte jedním dechem.
Související novinky (1)
Tajemství domu Thornů, Botanik a další knižní novinky (41. týden)
08.10.2023
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kukačka v seznamech
v Právě čtených | 6x |
v Přečtených | 204x |
ve Čtenářské výzvě | 31x |
v Doporučených | 8x |
v Knihotéce | 131x |
v Chystám se číst | 127x |
v Chci si koupit | 29x |
v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
detektivní a krimi romány švédská literatura švédské romány
Autorovy další knížky
2009 | Ledová princezna |
2014 | Andělíčkářka |
2019 | Zlatá klec |
2018 | Čarodějnice |
2010 | Kazatel |
(SPOILER) V závěru je, ale jen lehký.
Moje hvězdy udělené před lety této sérii: 5, 5, 5, 5, 5, 5, 5, 5, 5. Uplynulo pár roků, vyšly poslední dva díly: 2+2 hvězdy. Něco je špatně, se mnou nebo s Camillou L.
Postavy vedou jevištní dialogy (a to křivdím jevišti). Vypouštějí z úst někdy až patetická, knižní češtinou podaná prohlášení. (Až mám mindrák z toho, že se takhle nebavím s manželem – viz Eričina promluva s Patrickem.)
„Tvoje pozorovací schopnosti, ač trochu předpojaté, nejsou tak úplně mimo,“ řekla potichu Erika. „To jsou Louisini rodiče, Lussan a Pierre. On je dědicem jednoho z největších dvorců ve Skåne, se vším, co to obnáší, a s Lussan byli manželé už od mládí.“
(Možná je to i věcí překladu, to neposoudím. Tam patří třeba i to, že všem postavám se postupně „zvedá žaludek“ a hodně z nich z různých důvodů občas „zasténá“.)
Další dvě moje výhrady jdou ale na vrub autorky. Pluje na přehnaně korektní vlně 21. století. Vyšetřuje se kriminální případ, propánajána, ale Erika se po této sestřině výtce zastydí (a čtenář by měl zřejmě taky): „Když sama mluvíš o Lole, především se zmíníš, že byla trans žena. Proč neřekneš jenom žena?“ No proč asi, říkám já?! Třeba proto, že to mohlo být pro motiv vraždy důležité? A nakonec - postava vraha: další z továrny na roboty, žádný člověk. Na to nemůžu přistoupit.
Třeba se mnou není nic špatně, možná jsem se jen pročetla lepšími thrillery a detektivkami k větší kritičnosti.