Levá ruka tmy přehled

04.03.2024

Levou ruku tmy považuji za jedno z klasických děl sci-fi, které u mě skončilo spíše jako zklamání. Premisa oboupohlavních a gender fluidních mimozemšťanů působí na první pohled sice zajímavě, ale jakmile jsem se do knihy pomalu začetl, ukázalo se, že je to spíše povrchové pozlátko. Tato oboupohlavnost je sice svým způsobem v jádru Gethenské kultury, přesto na příběh jako takový neměla příliš velký vliv. Občas bylo zajímavé sledovat Genlyho, jak některým obyvatelům zimní planety přiřazuje roli muže nebo ženy, jen aby pak spekuloval, že to nedává smysl. To vše po letech strávených na ddané planetě nepůsobilo příliš důvěryhodně.

Na mě domorodci působili jen jako mimozemský druh, který se svou fyziologií blíží lidem a prakticky ničím nejsou příliš zajímaví. Oboupohlavnost v dnešní době už snad nemůže šokovat nikoho. Na to, že tohle a další kulturní rozdíly měly být nosnou myšlenkou knihy to bylo hodně slabé.

Co mě na knize bavilo byla poměrně slušná světotvorba a atmosféričnost. Chlad zimní planety se povedlo na čtenáře přenést docela dobře. Bavila mě i dobrodružná část putování po ledovci. Naopak záporně hodnotím postavy, kdy jsem si ani k jedné z nich nevytvořil žádný vztah a i závěr mě nechal chladným a připadal mi hodně neuspokojivý.

Knihu hodnotím průměrnými třemi. Měla své světlé momenty, ale poměrně dlouhé části nebyly ničím, než nudou. Základním kamenem měl být naprosto rozdílný přístup Getheňanů k genderu, ale i tento aspekt knihy mi přišel slabý a často na sílu procpávaný. V době svého vzniku asi kniha působila jinak, než dnes. Podle mého názoru nezestárla úplně dobře a faktem je, že jsem se u ní nebavil příliš dobře. Nevím, možná mi něco uniklo.