Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci přehled
Yuval Noah Harari
Sapiens – Od zvířete k božskému jedinci sleduje z dlouhodobé perspektivy revoluční zvraty na cestě lidského rodu od vzniku Homo sapiens až po současnost. Dramatický je příběh bezvýznamného lidoopa, který před dvěma miliony let někde v koutě Afriky získal vědomí, vyvraždil své přírodní bratrance a ovládl celou planetu. Základní životní parametry člověka jsou určeny biologicky, ale poskytují úžasný prostor. Ne biologie, ale kultura (kolektivní víra) je klíčem k pochopení dramatického rozvoje lidstva. Jen ona umožňuje spolupráci velkého počtu lidí, kteří se navzájem neznají. Po první, kognitivní revoluci před 70 000 lety následovaly další překvapivé zlomy v dějinách – objev zemědělství, peněz, společenské mytologie, imperiální společnosti, kapitalistického úvěru a víry v budoucnost, objev vědy, techniky i genetického inženýrství. Zdá se, že dějiny mají směr – vždyť obchod a kapitalismus, věda a technika, planetární komunikace i geopolitické vědomí spojily svět do globální vesnice.... celý text
Literatura naučná Filozofie Historie
Vydáno: 2013 , Leda , RozmluvyOriginální název:
Sapiens: A Brief History of Humankind , 2011
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (260)
Poslechnuto jako audiokniha a k dlouhému řízení je to naprosto ideální záležitost. Sice platí, že autorovi lze leccos vytýkat:
- ti, kdo mají rádi historii, zkratkovitost,
- konzervativci wokeismus při psaní o břemeni bílého muže,
- progresivci, že nachází pozitiva na kolonizaci,
- liberálové, že jejich ideologii urputně nazývá náboženstvím
- my všichni po deseti letech, že závěrečná kapitola je zatraceně zastaralá,
- etikové, že jeho pohled na lidstvo a jeho imaginární řád vykazuje známky cynismu,
ale pokud kniha podněcuje čtenáře k přemýšlení, pak přesně splnila svůj účel. Není co dodat. 100%
Velice zajímavý popis historie vývoje lidstva s originálními a pochopitelnými příklady, proč se co stalo zrovna tak či tak.
První tři čtvrtiny byly senzační, ale část věnovaná kapitalismu už autorovi trochu haprovala. Kladení státu a volného trhu na stejnou úroveň, navíc s negativní konotací, mě překvapilo. Jako by mu ucházelo, že stát je pravý opak trhu. A že firmy na volném trhu bez regulací by se automaticky staly otrokářskými monopoly (čili vlastně státy) a tudíž potřebujeme státy, aby nás před tím ochránily, s tím si autor moc hlavu nelámal.
Celkově dílo hodnotím velice kladně a jak psal work - bylo by skvělé nahradit touto knihou všechny nezáživné učebnice dějepisu.
Související novinky (1)
50 nejčtenějších knih letošních prázdnin (2022)
04.09.2022
Citáty z knihy (2)
„Když prožíváme něco příjemného, nejsme spokojeni. Buď se bojíme, že potěšení zmizí, nebo doufáme, že ho bude ještě víc... Proto jsou i nejmocnější vládcové odsouzeni k životu v úzkosti, k neustálému útěku před smutkem a bolestí a k honbě za větším potěšením.“
„Jakmile pocitům přisoudíme velkou váhu, budeme po nich toužit, a tím i víc trpět“
Kniha Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci v seznamech
v Právě čtených | 227x |
v Přečtených | 1 666x |
ve Čtenářské výzvě | 189x |
v Doporučených | 181x |
v Knihotéce | 512x |
v Chystám se číst | 1 071x |
v Chci si koupit | 347x |
v dalších seznamech | 17x |
Štítky knihy
evoluce náboženství antropologie humanismus evoluční biologie civilizace Bůh a člověk dějiny lidstva člověk a společnost
Bylo dobrý rozhodnutí si Sapiens přečíst těsně před tím, než jsem se vydala do bolzanského muzea obdivovat Ötziho. Dost mi to prohloubilo muzejní zážitek. Tyhle stručné dějiny mě donutily přemýšlet o mnohém, i když ze stránek občas čiší radikálnější naladění autora. Zemědělská revoluce ho, zdá se mi, opravdu nepotěšila. A po ní už bylo všechno horší. Nejlíp se měli lovci a sběrači, nezávislí na jedné plodině, nemusející se starat o přírodní cykly ani hospodářství - sebrali si a snědli, co zrovna rostlo, jen pro sebe a jen pro přítomnou potřebu, žádný plánování, žádný zotročení kohokoliv nebo čehokoliv, tralalala, prostě si spokojeně sbírali, když měli zrovna chuť nebo hlad, a pak šťastní s lehkou hlavou umřeli. Pak někoho napadlo stát se zemědělcem a tím všechno podělal, protože od té doby sapiens musí plánovat dopředu, vybrat si jen jednu plodinu, která postupně je samotné zotročuje, takže když jeden rok nevyjde počasí nebo přijde na jejich území nějaká katastrofa, mají hlad. To by se lovcům a sběračům nestalo, ti by prostě popošli jinam nebo si dali k jídlu něco jiného. Pozdější kapitoly z moderní historie nekomentuju, nejvíc mě zaujala tahle pravěká část.