Svědomí proti násilí přehled
Stefan Zweig
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/333626/mid_svedomi-proti-nasili-oPg-333626.jpg
5
85
85
Zweigova kniha, žánrově na pomezí eseje, románu a historické studie, vyšla poprvé ve Vídni v roce 1936, pouhé dva roky před pohlcením autorovy vlasti hitlerovským Německem. Ačkoliv její protagonisté – Castellio, Kalvín a Servet – jsou historické osobnosti 16. století, jedná se o vášnivou a povznášející obranu nejzákladnějších hodnot evropské civilizace: svobody, tolerance, života a lidskosti proti jakékoli znásilňující, totalitní ideologii. Castelliův zápas s Kalvínem, „boj komára se slonem“, ukazuje Zweig jako zápas neohroženého svědomí a myšlení jednotlivce s násilnou teokratickou diktaturou. Jejich střetnutí vrcholí poté, co z Kalvínovy vůle dojde v Ženevě k upálení humanistického učence Miguela Serveta. Proti této justiční vraždě a na obranu dalších „kacířů“ vystoupí Sebastian Castellio a riskuje při tom vlastní život. Jako první formuluje ve své době převratnou teorii snášenlivosti a tolerance, jejíž jádro lze vystihnout slovy, že upálení kacíře není nic jiného než vražda a že „upálit člověka neznamená obhajovat učení, nýbrž zabít člověka“. Komár sice v zápase se slonem na čas podléhá, ale Castelliovy myšlenky a díla o několik desetiletí později ožívají v mnoha zemích Evropy a stávají se pevnou součástí evropského kulturního vědomí. Český překlad vyšel poprvé na počátku normalizace v roce 1970; byla v tom nejspíš nepozornost nebo přetíženost tehdejších cenzorů. Čtenářům totiž muselo být jasné, že Zweigův esej je působivou obhajobou svobody proti každé totalitní ideologii, a čerpali z něj naději podobně jako čtenáři v roce 1936. Význam Svědomí proti násilí je však aktuální trvale. Připomíná nám, že Západ nestojí na ekonomickém růstu, konzumu nebo vyprázdněných byrokratických pravidlech, ale na těžce vybojovaných a prožitých hodnotách.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2017 , ProstorOriginální název:
Ein Gewissen gegen die Gewalt. Castellio gegen Calvin , 1936
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Svědomí proti násilí. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (24)
Příběh by stačil na 10 stran, ale Stefan se dost rozepisuje a vnucuje svůj názor. Nebyl událostem přítomen, pouze přečetl pár spisů, ale dělá jako kdyby sám vše sledoval. Autor si často protiřečí, je příliš zaujatý, z jedné strany dělá nevinného chudáčka a z druhé nejstrašnějšího ukrutníka. Vkládá vlastní slova do úst. Stefan byl zjevně liberál - komunista a zveličuje, přehání, používá zbytečně nadměrně cizích slov, je pasivně agresivní, povyšuje se a slovo znásilňovat (znásilnění ducha, znásilnění názoru, znásilnění svědomí, znásilnění vůle, znásilnění pravdy) je snad na každé druhé straně. Castellio je podle Stefana největší dobrák a přitom později vyjde najevo, že věděl o zločinci, který byl jeho přítel, který vraždil novokřtěnce nebo že Castellio přeložil kacířské dílo, které uznává mnohoženství. Přitom je podle autora protagonista pokorný, skromný, nikomu názor nenutí, ale zároveň neustále vydává nové knihy a píše úvodníky, i když vlastně nechce a prohlašuje, že naposledy reaguje. Castellio je prý sám a komár, co zápasí se slonem a přitom za sebou má katedru i podporu uznávaných mužů. Celé je to přehnané. Castellio se neposmívá a je hodný, přitom o pár stránek předtím "odpovídá s posměchem". Stefan Zweig stírá vše, co by odporovalo jeho myšlence. Když odepisuje Kalvín nebo de Beze je to se zlostně vztyčenou pěstí a pěnou u huby a když píše Castellio je to skromně a pokorně a jako hodný chlapec, co se jen chce vyjádřit, ale nikomu neškodit a nevnucovat se.
Myšlenka díla je asi fajn, dozvěděl jsem se nové věci, naučil nová slova a nadávky, ale celé je to bohužel zabalené do liberálního kabátu, který ovlivňuje - znásilňuje - názor, svědomí a ducha čtenáře. Hlavně tedy mladého člověka, který nezná lépe... Je to předpojaté, zveličované a komunistické. Na konci se píše, že každý má šanci povstat, ale víme, že to nikdy nebylo možné. Žijeme v 1984 na steroidech.
Spolu s dalšími uživateli prostě jen lituji toho, že jsem četbu této knihy tak dlouho odkládala.
Kniha, která mi "sedla" po všech stránkách. Miluju styl psaní Stefana Zweiga a tentokrát mi skutečně vyhovovala i volba tématu. O Kalvínově "experimentu" v Ženevě jsem toho mnoho nevěděla, takže jsem se tu i něco přiučila z historie. Především ale souboj dvou mužů, dvou světonázorů - svědomí proti násilí - popsaný tak brilantně, jak to umí jen Stefan Zweig. Moc děkuji nakladatelství Prostor, že mělo odvahu tento starší text vydat. Pro mě na své aktuálnosti neztratil vůbec nic. Podobné problémy řešíme i dnes, mění se "pouze" kulisy a obsazení.
"Ke skutečnému souboji mezi Castelliem a Kalvínem ještě nedošlo. Ale už se podívali jeden druhému do očí dva lidé, kteří si uvědomili, že jsou nesmiřitelnými protivníky. Poznali, že nemohou společně žít ani jedinou hodinu v témže městě, v téže duchovní atmosféře, ale i když se nyní definitivně rozešli a jeden z nich žije v Basileji a druhý v Ženevě, pozorně se navzájem sledují. Castellio nezapomíná na Kalvína, Kalvín nezapomíná na Castellia a jejich mlčení je pouze čekání na rozhodující slovo. Neboť natrvalo nemohou žít v míru ony nejvnitřnější rozpory, které už nejsou jen rozdílnými názory, nýbrž jsou základním svárem světonázorovým; duchovní svoboda nemůže nikdy cítit uspokojení ve stínu diktatury, diktatura se nikdy nemůže bezstarostně vyžívat, dokud v jejím dosahu zůstává se vzpřímenou hlavou třeba i jen jediný nezávislý člověk. Ale vždycky je nutný nějaký popud, aby se toto skryté napětí projevilo navenek. Teprve až Kalvín zapálí Servetovu hranici, vzplanou i slova obžaloby na Castelliových rtech. Teprve až Kalvín vyhlásí válku veškeré svobodě svědomí, vypoví mu Castellio ve jménu svědomí boj na život a na smrt."
"Upálení Serveta, jak pochopili okamžitě všichni současníci, bylo morálním mezníkem reformace. V tomto století nebyla sice poprava jednotlivce nic nezvyklého; od pobřeží Španělska až daleko nahoru k Severnímu moři a Britským ostrovům jsou tehdy pro slávu Kristovu pohlcováni ohněm nesčíslní kacíři. Tisíce a tisíce bezbranných lidí jsou ve jménu rozličných jedině pravověrných církví a sekt vlečeny na popraviště, upalovány, stínány, rdoušeny nebo topeny. "Kdyby došlo k takovému vybíjení, neřeknu ani koní, nýbrž jen prasat," praví se v Castelliově kacířské knize, "považoval by to každý panovník za velikou ztrátu." Ale jsou to jen lidé, co jsou takto vyhlazováni, proto nikoho ani nenapadne sčítat oběti. "Nevím," povzdychne si Castellio v zoufalství, neboť nemohl pochopitelně ještě tušit a předvídat naše válkychtivé století, "zda bylo kdy v některé době prolito tolik krve jako v naší."
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Svědomí proti násilí v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 111x |
| ve Čtenářské výzvě | 14x |
| v Doporučených | 16x |
| v Knihotéce | 65x |
| v Chystám se číst | 75x |
| v Chci si koupit | 18x |
| v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
totalitní stát fanatismus reformace kalvinismus
Autorovy další knížky
| 2006 |  Netrpělivost srdce |
| 1979 | Amok |
| 1999 | Svět včerejška |
| 1966 | Marie Stuartovna |
| 1993 | Marie Antoinetta |
Co dodat historie nás učí, posunuje, posiluje. I sebelepší myšlenky, sebelepší ideje a sebelepší úmysly se mohou proměnit v nástroj proti lidskosti. ,,Zabít člověka, to nikdy neznamená hájit nějaké učení, nýbrž zabít člověka.,, kniha plná hlubokých myšlenek a polemik.