Ani mrtvá, ani živá přehled

13.08.2023

Má oblíbená Ursula přišla s novou trilogií a anotace slibovala zajímavou jízdu. Ta se skutečně dostavila, ale připomínala mi spíš jízdu trabantem po zoraném poli než vyhlídkovou jízdu v lambu. Je mi to líto, ale tohle opravdu nefungovalo.

Úvod knihy čtenáře celkem zajímavě nabudí a já byla zvědavá, co bude dál, ale moje nadšení velice rychle upadalo. Příběh byl kostrbatý, plný nesmyslů a nelogičností, pořád odkazoval na minulost hlavní aktérky, o které jsme se až do konce vlastně nedozvěděli skoro nic. Postavy byly nesympatické, jednaly nelogicky, bylo jich moc a dost se pletly. Mrtvých přibývalo jako hub po dešti, ale vše bylo strašně šroubované, na sílu a přepálené jako olej ve friťáku na pouti. Zdá se mi, že Ursula chtěla přijít s příběhem, který by čtenáře odzbrojil, ale ve finále mě tak max. ironicky rozesmál. Ono méně je někdy více a vysoký počet mrtvol sám o sobě dobrou detektivku určitě nedělá.
Co se týče velkolepého finále, bylo tak velkolepé, až mi z toho vstávaly vlasy na hlavě. Jako takovou zápletku jsem nečekala a padoucha jsem taky neodhadla, ale jinak to byl děsivý mišmaš a slátanina. Neustále jsem se také ztrácela v postavách a měla jsem problém chytat nit.

Suma sumárum, takhle ne. Jednu hvězdu dávám za padoucha, druhou za využívání symboliky květin, protože to mě v knize zaujalo asi nejvíc. Poslední půlhvězda je z nostalgie, protože ostatní autorčiny knihy se mi vždy líbily. Druhý a třetí díl si ale přečtu, snad podle hodnocení budou povedenější než tento velkolepý úvodní opus.