Vláda vlčíc přehled

04.03.2024

O vládě vlků se dá říct skoro to stejné jako o předchozí knize (Zjizvený král), snad z výjimkou toho, že tady byl rozjezd rychlejší a akce začala dřív, než v polovině knihy. Hlavní důvod, proč mě Vláda vlků příliš neoslovila je ten, že všechny postavy i události jsou pro mě velmi nepřesvědčivé. Něco jako když koukáte na film, kde hrají samí špatní herci. Král není král, generálka se vůbec nechová jako generálka, chování prakticky všech hlavních postav je dost nekonzistentní atd. Příběh je úplně zamořen různými dírami, které jsou velmi viditelné.

Spousta scén v knize nedává moc logický smysl a je na první dobrou vidět, že existují jen aby přidaly něco málo na dramatičnosti. Nepřesvědčivě působí i samotný fakt, že nějakou zemi kompletně řídí asi 4 osoby a veškerý zbrojní průmysl při přípravách na válku se zřejmě skládá z jedné "tajné laboratoře". Dále tu máme velmi proměnlivou rychlost cestování postav, nebo podivné míchání technologií. V některých scénách jsem měl pocit, že je na úrovni 18. století, v jiných létají bombardéry.

Rozvíjí se zde několik dějových linií a bohužel ta, která mi připadala nejzajímavější byla nejvíce zanedbána a měla velmi strohý a nepřesvědčivý konec. Pro cílovou skupinu je zřejmě velmi důležité, aby byla v knize romance. U některých postav ještě alespoň částečně fungovala, jinde to bylo čiré utrpení. Stejná věc se dá říct i o LGBT postavách, u některých je tahle jejich stránka zpracována smysluplně, jinde je to velmi povrchní a autorka spíše honí body za diverzitu. Ke cti knihy můžu říct, že i přes všechny zmíněné problémy byly pasáže, kdy mě bavila a četla se celkem dobře.

Trochu jsem doufal, že tenhle svět se spoustou potenciálu, který zůstal nevyužit autorka už nebude dále trápit, ale vypadá to, že ano. Bohužel ani Vláda vlků se nedokázala přiblížit podsérii o Šesti vranách. Na druhou stranu pořád jde zřejmě o lepší počin, než je původní Griša trilogie.