• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Abú Hámid al-Ghazzálí

Zachránce bloudícího

„Argumenty spousty "expertů rozumu" postrádají chápání metafyziky, i proto možná dnes spatříme podcasty, nebo TV shows, kde si host za hostem, každej přijde a řekne a staví svoji "práci" na odiv... a je to totální blud, aby vzápětí přišel další a řekl přesně opačný blud. A pravdu nemá ani jeden, i když okolo ní třeba krouží, nebo se jí částečně dotýkají. Pravda se rojí v komplexním hávu, pravdu cítíte intuitivně, jako něco většího, do jisté míry se rodí v jakési víře, stejně jako láska, není to něco, co se dá popsat nebo vysvětlit, věřím, že jakmile začnete dávat důvody k lásce, důvody k víře, vlastně nemilujete, nevěříte. Snažit se pravdu popsat je tedy úkol definitivně složitý, proto lidi zjednodušují definice. Na zemi je populace věřících, která silně převažuje nevěřící... tenhle fakt mě kdysi zarazil, když jsem sledoval film 'Kontakt', kde Země chtěla vyslat představitele k setkání s mimozemskou civilizací, ale bylo rozhodnuto, že zástupce ze Země musí být věřící, protože většina lidí na planetě jsou věřící. Je to trochu zvláštní, protože když člověk vyrůstá v jedné z nejateističtějších zemí, jakou je Česko (a že suverénně vedem nejen v tom, ale i v množství varen perníku, porna a pivu, tedy v povrchovém útěku, což určitě souvisí), je pak fascinující sledovat, že, podle posledního infa co jsem našel, 85% populace je nějakým způsobem věřící - z různých základů, ale blíží se k téže pravdě, nebo alespoň stejným směrem. Ateisté začínají být vlastně tím nejhorším, co může člověk být. Abú Hámid al-Ghazzálí zkoumá všechny aspekty, tehdy, jak mohly být k přijetí otevřené mysli, počátkem dvanáctého století. Tohle je high level shit inteligentní meditace sufíjského mystika, kontroverzně vnímaného ve vlastních řadách. Snažil se skloubit rozum a vědu s vírou, přičemž ale věřil, že největší pravdy jde dosáhnout pouze skrze víru. "Logika sklouzává ke zneužití." Jak řekl Slavoj Žižek, všechno se dá vlastně prodat jako "moudrost" a tak i váš "rozum" může cokoliv obrátit dvakrát na hlavu a pokaždé to prodat jinak. Al-Ghazzálí se dostává k tomu, jak se dostat k pravdě, k Bohu. To je problém: definovat, o čem se vůbec bavíme. Řadový ateista postrádá i základy k tomu pochopit otázku, natož hlásat odpověď. Specialista v jednom poli, v jedné věci, vám dává rady v životě, která se dotýká řady dalších aspektů. Výživový poradce vám bude tvrdit, že nejlepší auto je Nissan. "Nesoudíme pravdu profesorů hlásajících naši doktrínu - ale profesory doktrínou naší pravdy. (...) Moudří by neměli podléhat rozhodnutím zaslepených ignorantů-fanatiků." Zapovězené věci jsou zapovězené z určitých důvodů, často to bylo jako ochrana před špatným vlivem, nebezpečím. Možná je třeba se tak začít dívat na určité věci, nejde jim o to, brát vám vaši "absolutní západní svobodu". Súfismus se soustředí ne prožitek více, než na definice. Extáze. Bůh. Inspirace. Poslední soud. Zkrotit vlastní vášně. Zabývat se pouze budoucím životem. Je tam tolik moudrosti v malých větách, která se dá ale spíš cítit, než rozumově popsat. Jak řekl i Cillian Murphy, když měl dát radu, věřte své intuici (gut feeling), jednejte v jejím základě. Život by byl lepší, kdybychom častěji poslouchali tuhle část sebe. Tam je pravda. Al-Ghazzálí byl nucen uniknout, aby se mohl věnovat svému rozvoji. Jeho pozice v jeho domově byla viděna jako nejvyšší duchovní pozice autoritami, proto přece nemohl a nepotřeboval odjet, opustit, zkoušet, prožívat (zakázané?), přesto se Al-Ghazzálí vydal na cestu za pravdou (kterou viděl v súfismu). Očista srdce, meditace. Sýrie. Dobře popisuje co to je být skutečně věřícím - v hledání pravdy a proti tomu, být jen uhádaná dogmatická ovce, která dostane definici a řekne "je to tak, protože to tak je... protože mi někdo řekl, že je to tam napsaný". Volba je na každém jednotlivci. Jak říká Al-Ghazzálí u modlitby muslimů... "tam, kde oni modlitbu končí... by měl být teprve začátek." Inspirace. Víra je podrytá filozofií. V podstatě jde o klasický dialog srdce vs rozum. V dnešní době jsou lidé natolik řízení rozumem, výhodným vztahem, či svazkem, obchodem, výhodami ze všeho, aby si ulehčili život, tím, že se materiálně postaví do lepší pozice... nebo nechají někoho stavět jejich život do lepší pozice, že se nebojí jakkoliv odtrhnout od pravdy... v jakékoliv oblasti, nemít děti (protože jsem unavená a mám možnost volby a mám moc práce a zodpovědností), nemít to a ono. Ale co, myslím si, že svět se točí více okolo lidského ignorantství a nevědomosti, než okolo toho, že by něco plánovali nebo rozhodli. Nicméně tohle je zajímavá meditace a zanedlouho bude tisíc let stará a pořád se v ní i dnes dá objevovat, protože jsme ztratili dotek s určitými aspekty sebe sama a naplácali na ně laciné náplasti.“... celý text
— JP

---

Zachránce bloudícího

„Knížka se mi pěkně četla a přišla mi podobná jako Descartova Rozprava o metodě. "Jistota vědění znamená, že poznané se odkryje tak, že nezůstane žádná pochyba, ani možnost iluze nebo omylu, ba ani srdce ji nepřipustí..."“... celý text
— vejky