Nové komentáře u knih Adolf Čech
Z mých divadelních pamětí
„Cenné svědectví, které sahá hloub než archiv Národního divadla. // Dozvíte se třeba, co nesnází a nepohodlí bylo nutno vytrpěti při zkouškách nového kusu; kde všude se v Praze zkoušelo; za kolik zlatých měsíčně… Dozvíte se, jak probíhala léčba nemocného Bedřicha Smetany; se kterou jeho operou vystoupil ansámbl pohostinsky ve Vídni a jaký úspěch u tamního publika měl. // Dávám maximální počet hvězdiček. Líbilo.
Některé osoby, jejichž jména se v knížce objevují:
- Josef Lev (1832-1898)
- Jan Nepomuk Maýr (1818-1888)
- František Adolf Šubert (1849-1915)
- Jindřich Mošna (1837-1911)
- František Ferdinand Šamberk (1838-1904)
- Franz Ritter von Januer (1831-1900)
- Franz Thomé (1807-1872)
- Antonín Dvořák (1841-1904)
- Karl Goldmark (1830-1915)
-----------------------
ÚRYVEK:
(…) Poněvadž v červenci, srpnu a v polovici září téhož roku musila opera na bezděčné prázdniny, nemajíc kde hrát, improvisovali jsme si zkušební síně v aréně na hradbách. Sbor zkoušel ve své garderobě a pro solisty operety jsem adaptoval malý kumbálek pod střechou.
„Do nejdelší smrti mne na tu půdičku nedostaneš,“ zvolal přítel Šamberk, když se dověděl o nejnovější “zkušební síni“. Šamberka bylo sice těžko dostat i do jiných místností, kde se zkoušelo, protože v Bayerově kavárně na hradbách byl tak krásný stín a tak pěkně se tam hrála bulka, ale co jsem měl dělat? Povolil jsem a zkoušeli jsme v garderóbě pánů, v malé a tmavé díře v přízemí.“... celý text
— milamarus