milamarus
komentáře u knih
Hrdinové filmové veselohry
Vladimír Škutina
Malá velká kniha. // Pro mě přitažlivá tím, že informace jenom odkrývá. Nevystavuje je. Nenutí odpovídajícího k dlouhé odpovědi, k vysvětlování, netlačí ho do kouta, protože na otázkách vlastně vůbec nestojí. Hlavní je postřeh autora, cit a jeho jednoznačná úcta k těm, které zpovídá, které nechává vyprávět. Je to jeho schopnost zaznamenat, co není slyšet. Někdy ani vidět. Schopnost začít s tím ještě před položením první otázky a pokračovat i po zodpovězení té poslední…. krátce: být přítomen. // Kdo by však přeci jen chtěl vědět otázky, v menších obměnách jsou to tyto tři: Jaké bylo Vaše první setkání s filmem? ----- Jak jste se dostal k filmu? -------- Na který film máte nejhezčí vzpomínku?
Řadím pod štítek rozhovory a chválím. Chválím! // Dostupné ve skladu městské knihovny v Praze, a to v počtu dvou kusů – jeden exemplář je pouze k nahlédnutí, druhý si lze půjčit domů.
Některé další osoby, jejichž jména se v knížce objevují:
- Josef Šváb-Malostranský (1860-1932)
- Karel Hašler (1879-1941)
- Viktor Ponrepo (1858-1926)
- Přemysl Pražský (1893-1964)
- Karel Lamač (1897-1952)
- Vlastimil Brodský (1920-2002)
-----------------------------------------
CITÁT CITÁTU:
Co přeji filmu? To co sobě – hodně síly a vytrvalosti a vyplnění všech ideálů a snů … za slovem „snů“ udělejte pár teček. Ne abyste udělal vykřičník.
Galérie hvězd filmového plátna
Gustav Francl
V době vydání bezesporu dobrý zdroj informací. Poutavě napsaný, čtivý. // Líbí se mi ta (ne)uspořádanost medailonů, která nedbá abecedy, času, ani faktu, jestli jde o hvězdu tuzemskou či zahraniční…. Je to hodně promíchané. Někdo má svou vlastní dvoustranu, někdo ne, čímž autor dává mimoděk vzniknout novým dvojicím - příkladně: Sean Connery & Růžena Nasková, Marlene Dietrich & Otomar Korbelář nebo Jindřich Plachta & Yves Montand…. To by byla pro režiséry výzva, ne? // Líbilo. Dávám maximální počet hvězdiček.
------------------------------------
CITÁT CITÁTU:
Když hraju, tak teprve žiju a žiju proto, abych hrál.
Laureáti Nobelovy ceny za chemii
Robert Weinlich
Právě dnes je to pětašedesát let, co Nobelovu cenu za chemii získal Jaroslav Heyrovský (1890-1967). // Medailon o něm i o dalších oceněných najdete uvnitř této brožurky – každý zde má svou vlastní stranu, svou fotografii. A budete-li chtít, navštivte také webovky nobelprize.org, kde jsou uchovány texty jednotlivých přednášek, rozhovory s laureáty, další fotografie a videa, jakož i jména těch, kteří danou osobu nominovali, ...což mě vrací na začátek k našemu Jaroslavu Heyrovskému, jenž byl nominován celkem 67x, a to nejen za chemii.
Nominovali ho např.:
- Václav Dolejšek (1895-1945)
- František Plzák (1877-1944)
- Emil Votoček (1872-1950)
- Leopold Růžička (1887-1976)
- Stanislav Škramovský (1901-1983)
- Jaroslav Milbauer (1880-1959)
- Otakar Quadrat (1886-1963)
- Jiří Trapl (1880-1965)
- Ladislav Borovanský (1897-1971)
- Václav Vejdovský (1896-1977)
---------------------------
CITÁT:
(…) a na základě svých výzkumů dospěl k závěru, že život každého individua záleží na tom, vytvoří-li se právě ta správná kombinace ze všech možných kombinací.
Tady jsme doma
Lumír Čmerda
Kniha o rozměrech 35x23 cm, která skrývá více jak osmdesát děl. Co list, to jedno zastavení. Kdo si prohlédne obálku, pozná, že nejde o díla zachycující pouhý kousíček toho či onoho města, ale o malované koláže, které město parádně zhušťují, zdrcávají. // V případě Prahy jde autor ještě dál. Prochází jednotlivými uličkami, postává před konkrétními domy, vrací se v čase a ukazuje jejich historii, jejich obyvatele…. // Maximální počet hvězdiček!
Vybírám tyto:
- Bílkova vila (obr. 47)
- Na Prádle (obr. 62)
- Řásnovka (obr. 71)
Praha-ha-ha
Miroslav Slejška
Jednokusovka, dostupná jen k nahlédnutí. O to víc jsem ráda, že jsem ji ve studovně pragensií mezi ostatními objevila. // Praha je zde kulisou pro nevážné, ba lehkovážné lidičky – někteří vysedávají v parku, jiní v hospodě a ti nejodvážnější právě stojí v telefonní budce a volají domů. // Pobavila jsem se. // Vhodné pro patnáctku, devatenáctku nebo dvacítku. Kdo ještě nemá, ať hledá...
Baron Prášil
Josef Ročák
Vášnivý cestovatel, neúnavný světoběžník a pohotový muž, který ať je v lese, na moři, v Abruzzských horách nebo zrovna rozmlouvá se sultánem,... nedá svým posluchačům vydechnout. Jedná prakticky, jedná rychle. Dobrodružství stíhá dobrodružství. Nepředvídatelná, nenapodobitelná, neskutečná příhoda stíhá příhodu. // Líbilo. Trnula jsem i se smála. Dávám proto knize maximální počet hvězdiček a děkuji tomu, kdo ji po přečtení donesl do knihobudky v Heroldových sadech.
----------------------------
CITÁT:
Člověk prožije v životě leccos.
Pelhřimovští výtečníci: Fotografie ze sbírky Muzea Vysočiny Pelhřimov
Miroslava Kvášová
… a také výtečnice, jak jsem zjistila. :-) Jejich jména však prozrazovat nebudu. Každý ať se seznámí sám, přičemž pro toho, kdo se do výstavní síně Zámku pánů z Říčan stihl v období od 7.12.2021 do 27.2.2022 vypravit, to bude setkání druhé. O nic míň pestré. // Jsou tu pedagogové, lékaři, herci, obchodníci, starostové města Pelhřimova, jakož i osoby duchovní. // Líbilo. Dávám maximální počet hvězdiček. Zdroje budou ještě prozkoumány.
------------------
CITÁT:
Rád a velmi dobře recitoval a zpíval, zejména staročeské rorátní písně, které v jeho době už jen málokdo znal.
Jak se evropští národové v Americe vdávají a žení
Morris Salmonson
Devatenáct kapitol, které jsou ve fondu městské knihovny dostupné pouze v elektronické verzi. // Pro množství detailů jde takřka o malířské dílo, do kterého pozorovatel od oddavkového okna vtěsnal jak ztepilou nevěstu mající „velké, tmavé i nadmíru výrazné oči“, tak „malou dýmku se zlaceným, rytinou zdobeným jílcem v pouzdře na pásu“ budoucího ženicha. Dál je tu fiakrista, tlumočník, orodující matka, novinářští zpravodajové… a ty postřehy, ha ha, vskutku nadčasové. Řeší se stáří snoubenců, nucené manželství, nervozita i obyčejná lidská hloupost, neboť „Někteří lidé se domnívají, že tato kancelář uděluje povolení pro všechno.“
Dávám čtyři hvězdičky. Líbilo. // Jde o vyprávění, jež neznalého poučí, váhajícího neodradí a rozhodnutého varuje.
------------------------------
CITÁT:
Nejsou dvě osoby, které by se poznaly dříve než po sňatku.
Beethoven v Praze
Vladimír Balthasar
Třiceti stránkový povzdech, že ti, co mohli svou přítomnost zaznamenat, zaznamenali jen velmi málo. Autor uvádí konkrétní hříšníky, konkrétní bílá místa, přičemž informační nedostatky vyplývající z jejich nedbalosti,… sám dovede zaplnit jen částečně. Pochopitelně. // Výklad opírá o korespondenci, o dobový tisk, o vzpomínky Václava Jana Tomáška (1774-1850) a hlavně nesoustředí se na Beethovena-člověka, který v Praze pár dní pobyl, nýbrž na Beethovenovu hudbu, její ohlas u pražského publika. // …text je tak pro dnešního čtenáře poměrně nepřehledný a plochý. S hodnocením proto zůstávám u třech hvězdiček. Za zmínku o opeře Fidelio, jež měla premiéru na jevišti Stavovského divadla dne 26. listopadu 1814, však palec nahoru. Tak hluboko do minulosti nesahá ani archiv ND.
Některé další osoby, jejichž jména se v knížce objevují:
- Bohumír Jan Dlabač (1758-1820)
- Jan Nepomuk Kaňka (1772-1865)
- Carl Maria von Weber (1786-1826)
- Alexander Wheelock Thayer (1817-1897)
- Oscar Teuber (1852-1901)
- Jan Branberger (1877-1952)
------------------------------
CITÁT:
Který virtuos se nemohl pochlubiti při každém koncertu svém alespoň jednou novou skladbou, byl zcela určitě nespravedlivě posouzen obecenstvem i ve svých kvalitách reprodukčních.
Laureáti Nobelovy ceny za mír
Stanislava Kovářová
Podobně jako u předchozího dílu vyzdvihnu jednu osobnost, a to hraběnku Berthu von Suttner (1843-1914), která se v Praze narodila a jistý čas zde žila. // Čteno bez předchozí průpravy, ovšem se souběžně otevřeným webem nobelprize.org, kde lze dohledat nejen jednotlivé přednášky všech doposud oceněných, ale také fotografie, rozhovory, záznamy ceremoniálů a další informace, které se sem nevešly. // Knížka je dostupná ve fondu městské knihovny.
-----------------------------
CITÁT:
Po druhé světové válce vyzýval k zachování světového míru a k zákazu pokusů s jadernými zbraněmi.
Laureáti Nobelovy ceny za literaturu
Jiří Marek
Jednoduše koncipovaná publikace čítající rovných čtyřiadevadesát medailonů. Co strana, to jeden oceněný. Každý zde má svou fotografii. // Opomenut není ani básník, spisovatel, novinář a překladatel Jaroslav Seifert (1901-1986), za něhož cenu převzala dcera Jana, neboť on se ze zdravotních důvodů nemohl slavnostního ceremoniálu ve Stockholmu zúčastnit.
Dávám maximální počet hvězdiček. Nemám, co bych vytkla. Je to povedené. Do zajímavostí však vkládám odkaz k Seifertově přednášce “O patetickém a lyrickém stavu ducha“ a jeden odstavec z ní opisuji.
Stojí za přečtení.
-------------------------------------
(…) Patos má vždycky svého protivníka, je výbojný. V lyrickém stavu si člověk stačí sám. A jestliže ve své samotě promlouvá ještě k někomu druhému a oslovuje ho, není to jeho nepřítel. Člověkův protějšek za těchto okolností, ať je to příroda, společnost nebo jiný člověk, jako kdyby byl kusem jeho samého, jen dalším účastníkem lyrické samomluvy. To, co by jinak stálo proti nám, tím se necháváme prostupovat, zatím co i my sami to prostupujeme. Vposloucháváme se do toho, co nás obklopuje, a nacházíme právě tímto způsobem sami sebe. A právě takto a tím dosahujeme největší autentičnosti své identity a největší úplnosti své integrity. A také právě v tomto sebeodevzdávání nacházíme svoje bezpečí.
Chronologie událostí 17. 11. 1989 - 1. 1. 1990 dokumentovaná bibliografickými citacemi z denního tisku
Leopold Kühr
Skladovka, která nasměruje, která prozradí, která může pomoct a podstatně ušetřit čas. Každému, kdo se o toto období naší historie zajímá. Nebo to potřebuje do školy. // Zmapováno bylo: Rudé právo, Práce, Mladá fronta, Svobodné slovo, Lidová demokracie a okrajově též Zemědělské noviny a Večerní Praha, přičemž další info máte napsáno hned v úvodu. // Děkuju, knihovno! :-) // Dávám maximální počet hvězdiček a z jmenného rejstříku, který je zas na konci knihy, vybírám pět nejfrekventovanějších osobností.
Jsou to:
- Ladislav Adamec (1926-2007)
- Marián Čalfa (*1946)
- Alexander Dubček (1921-1992)
- Václav Havel (1936-2011)
- Karel Urbánek (*1941)
Český, česká, české
Šimon Tatíček
Knížka je určena primárně čtvrťákům, takže je to čtení barevné a plné obrázků, aby je upoutalo. Kapitoly jsou krátké, papír povoskovaný, trvanlivý. // Chválím minikvízy, které spolehlivě ověří, jestli děti četly pozorně, jestli vědí, přičemž – to chci zdůraznit – správnou odpověď vybírají vždy ze tří možností. // Líbilo.
----------------------------
CITÁT:
A nemohlo by těch svátků být víc?
Nikdo za nic nedostane
Sergej Solouch
Jedna ze čtyřiapadesáti knih, které jsou k dnešnímu dni vedeny na DK pod štítkem “Jaroslav Hašek, 1883-1923“. Jedna z těch, které byly napsány zahraničním autorem. Poslední slovo v ní však má Hašek sám. Píše synovi. Z dopisu podtrhuji sloveso “zachovej“ a děkuji za uveřejnění. Děkuji za neposlušné rozkrytí toho, co dopisu ze dne 16. srpna 1921 předcházelo. Jsem dojatá.
Mám totiž ráda tyhle žánrově rozkročené knihy, které mi dovolí nahlédnout do zákulisí svého vzniku, do hlavy autora, do navzájem se předbíhajících rolí, které musel zastat. Byl čtenářem, opisovačem, pozorovatelem, vypravěčem, jakož i fantastou, našeptávačem, vnitřním hlasem, který klade otázku za otázkou, (…) který bojuje s informacemi, jež pracně získal, a zároveň v sobě dusí to, co víme dnes. Nepřidává další. // A výsledek? Vznikla rekonstrukce křehká, kostrbatá, nedotažená, ale přesto velmi, velmi cenná. Rekonstrukce, v níž lze bezpochyby najít něco nového a neznámého (nějaké jméno, místo nebo detail), jak praví anotace shora. Jen o ní vědět,… když se chcete s Jaroslavem a Jarmilou seznámit, pochopit je.
Dávám maximální počet hvězdiček.
--------------------------
Některé další osoby, jejichž jména se v knížce objevují:
- Ladislav Hájek (1884-1943)
- Emil Artur Longen (1885-1936)
- Marie Bubelová (1890-1974)
- Václav Fuchs (1857-1911)
- Zdeněk Matěj Kuděj (1881-1955)
- Václav Menger (1888-1947)
- Jaroslav Panuška (1872-1958)
- Vilma Warausová (1889-1975)
- Kliment Štěpánek (1897-1974)
Skladatelník
Anna Novotná
Velmi pěkná publikace, která jde čtenáři naproti. Abecední řazení zjednodušuje vyhledávání. Rozdělení informací do menších sekcí a jejich heslovitost přispívá k přehlednosti textu, k tomu samostatně pátrat dál. // Líbí se mi. // Dovedu si představit její uplatnění nejen v hudební výchově, ale i v hodinách českého jazyka (až bude řeč o charakteristice, je tu rubrika: povahové rysy) a v zeměpisu (podle vlajky určit stát, ukázat ho na mapě, příp. lépe se orientující žáci mohou vyhledat i konkrétní města). Dovedu si představit, že už čeká v domácí knihovně a v pravý čas bude pro rodiče neokoukaným pomocníkem, s nímž dítě rozmluví, s nímž ověří, jestli dítě dává pozor. Nenásilně, náhodně, hravě. I v předškolním věku.
A protože počet medailonů činí doopravdy pětapadesát, láká mě to k jejich vzájemnému porovnávání…. Takže, co takhle dva dotazníky z knihy ofotit a pak dětem šikovně položit pár otázek, např.: mohli se setkat; který z nich měl více dětí; který z nich se dožil vyššího věku?! // Dávám maximální počet hvězdiček a palec nahoru za průběžný slovníček.
Ke čtyřem českým velikánům, které ve svém komentáři minulý měsíc vyzdvihla uživatelka Josh, připisuji ještě tyto:
- Gustav Mahler (1860-1911)
- Josef Mysliveček (1737-1781)
- Josef Suk (1874-1935)
- Jan Dismas Zelenka (1679-1745)
---------------------------
CITÁT CITÁTU:
Hudba je záležitost srdce.
Gloria in excelsis Deo: Vánoční poezie pražských chrámů
František Schnöbling
V knihovně jsem našla jen druhé doplněné (přepracované) vydání, které vyšlo po bezmála čtyřiceti letech od tohoto. Počet stránek činí 87, leč z popisků pod černobílými snímky se dozvíte jen to, kde snímky vznikly. // I poezie je schovaná - žádné veršíky. Je ve sněhových vločkách pokrývajících pražské střechy a větve stromů, je v dřevěných figurkách vytvořených kýmsi zručným. Je schovaná v srdci čtenáře. Nejen během adventního času…. // Působivé.
Logopedické písničky
Jana Havlíčková
Souhlas s předchozími komentáři. Věřím, že zpěvníček děti zaujme, a že těm právě stagnujícím dodá kuráž v procvičování výslovnosti pokračovat. // Hra se slovy, to je oč tu běží. Zazpívat si, zatancovat, zatleskat si u toho…, a pak sednout, zklidnit se a pořádně prozkoumat ilustrace, tj. povědět kdo nebo co na nich je, mluvit o barvách, o tvarech, o detailech… // Některé melodie zazní jednou, některé opakovaně – to chci zdůraznit, přičemž vůbec nejhranější lidovkou je “Kalamajka“. Je zde celkem ve čtyřech variacích, a to konkrétně:
- Šedé šaty (str. 26-27)
- Jezinky (str. 46-47)
- Bylo nebylo (str. 68-69)
- Kapřík (str. 96-97)
…takže má-li Váš potomek oblíbenou právě ji, tím spíš knížku vyhledejte. Můžete začít u ní, trénovat napřeskáčku, a pak objevovat další a další příběhy. // Dávám maximální počet hvězdiček. Krásné! Opravdu krásné! :-) Janizoun, ddkk, Osice, Jana283, Naďa2411, medlovice, Hanina61,… holky, doporučuji.
Svatovítský poklad / The treasury of St. Vitus Cathedral / Le trésor Saint-Guy
Martin Opatrný
Jednoduše koncipovaná knížka o rozměrech 15 x 11 cm, která informacemi čtenáře nepřehltí. Co dvoustrana, to jeden předmět (berla, kalich, relikviář,…). Ideální pro prvotní seznámení. Pro porovnání se staršími tituly, pod nimiž je podepsán Antonín Podlaha (1865 - 1932). // Líbilo.
---------------------------------
CITÁT:
Pokud je určitý subjekt součástí života, pak je na místě hledat, jak se život v tomto subjektu utvářel.
Světoví mistři hudby v naší vlasti
Přemysl Pražák
Vzácná kniha, v níž autor prostřednictvím úryvků z korespondence, deníkových zápisů, očitých svědectví a vzpomínek sebraných z jiných knih načrtává portréty jedenácti skladatelů - jejich radosti i strasti, jejich úspěchy i zklamání…. , přičemž činí tak, aniž by čtenáře mořil tím, ze které strany které knihy informaci má, aniž by měl potřebu fakta průběžně pod čarou doplňovat a rozvětvovat. Za to první pochvala. Je to čtivé. // Druhá pochvala souvisí s očividnou snahou autora neporušit časovou chronologii medailonů, což vynikne hlavně tehdy, když budete knihu číst celou, bez přeskakování. Je to přehledné. A ano, pomocné rejstříky tu jsou! Konkrétně rejstřík osob a rejstřík míst. // Třetí pochvala je za fotografie, jež zde mají funkci jakýchsi předělů. Dívala jsem se na ně. Působí. Prosím však budoucí čtenáře, aby - mají-li na prezenční studium málo času - odolali pokušení vyjmout z knihy další listy. Je to v oddělení Pragensií jediný exemplář.
Dávám maximální počet hvězdiček a jména hudebních velikánů opakuji.
Jsou to:
- Wolfgang Amadeus Mozart (1756-1791)
- Ludwig van Beethoven (1770-1827)
- Carl Maria von Weber (1786-1826)
- Hector Berlioz (1803-1869)
- Fryderyk Chopin (1810-1849)
- Franz Liszt (1811-1886)
- Richard Wagner (1813-1883)
- Camille Charles Saint-Saëns (1835-1921)
- Petr Iljič Čajkovskij (1840-1893)
- Edvard Hagerup Grieg (1843-1907)
- Gustave Charpentier (1860-1956)
-------------------------------------
CITÁT CITÁTU:
Jen občasný světlý okamžik, v němž cítím, že přece alespoň jednou se dostane nějaké duši mou zásluhou v rozhodující chvíli útěchy a uklidnění, dává mi sílu putovat životem dál.
Praha stověžatá
Ladislav Sitenský
Jaká radost koukat na Prahu z výšin Chrámu sv. Víta, Prašné brány, ze Staroměstské radnice…, zastavit se, vnímat a vychutnávat si ten nebo onen detail, který za běžného dne nevidím. Jaká radost obracet stránky! // Dávám maximální počet hvězdiček, přičemž k anotaci shora ještě doplňuji, že autorem popisků, jakož i úvodního slova a závěrečného katalogu je historik Jaroslav Herout (1928-2015), sám autor několika knih o hlavním městě.
Doporučuji. :-)
