Aleksandr Serafimovič Popov

Přidat do oblíbených Koupit knihy

A. S. Serafimovič, Aleksandr S. Serafimovič, Alexander Serafimovič · pseudonymy

ruská, 1863 - 1949

Populární knihy

/ všech 5 knih
Město v stepi
Město v stepi
Písčina a jiné povídky
Písčina a jiné povídky
Myší království
Myší království
Železný proud
Železný proud

Nové komentáře u knih Aleksandr Serafimovič Popov

Město v stepi Město v stepi

„Až na těch pár soudruhů a proletářů pro mě překvapivě dobře napsaná knížka... Tu popisovanou bídu, špínu a smrad zemljanek jsem z ní úplně cejtil:-)“
— hem62

Písčina a jiné povídky Písčina a jiné povídky

„Tolstoj prý měl kantorský zvyk sám pro sebe známkovat knihy nové ruské literatury a povídce Písčina dal jedničku plus. . Ten název mě něčím uhranul. A skutečně: Písčina je nejlepší povídkou z tohoto výboru. Osamocený mlýn, v němž nenajde štěstí nikdo z jeho obyvatel je baladický příběh o lidské osamělosti, úkladnosti i zlobě. Sugestivně vylíčený mlýn se pomalu ale jistě stává hlavní postavou ponurého příběhu, nehybným svědkem lidského pinožení i malosti. A v pozadí zčernalého mlýna s jeho slizkým otáčejícím se kolem je písčina, která pomalu ale jistě rozpíná svá křídla nad krajem a ukrajuje ze země i z lidské touhy po štěstí. . Za zmínku stojí určitě i povídka Galina o městské učitelce, která přichází na zchudlý a zapadlý venkov. Iluze a ideály mladé ženy drsně naráží na tupost vesnického světa, přesto však v něm nakonec nalézá cosi hodnotného. Tato povídka je opět příběhem lidské osamělosti, ale už ne tak dechberoucí jako Písčina. Svým tématem není jistě moc originální a lze ji číst buditelsky jako příběh o příchodu inteligence na venkov a šíření osvěty, ale má v sobě něco velmi realistického až naturalistického, takže zcela jistě překračuje rámec pouhé poučné povídky. . Zbytek výboru mě už tolik nezaujal, nebo se jednalo o vyloženě tendenční povídky, které už dnes mají sotva co říct. Přesto Písčina stojí za přečtení a ještě dlouho budete na tuto ruskou Maryšu vzpomínat.“... celý text
— Carlita.cte

Písčina a jiné povídky Písčina a jiné povídky

„kdo má rád impresi Turgeněva a ztroskotance Gorkého, ať sáhne po Serafimovičovi v tomto odeonském výboru se nenechte odradit tendenčností předmluvy, s klidem přeskočte Smuteční pochod a nechte se okouzlit, tak jako já, povídkami: Písčina = taková ruská Maryša a jak to mohlo být dál, Bomby = neznám jiného spisovatele, který dokáže vylíčit chudou, prací zedřenou pradlenu s hromadou hladových dětí v chalupě v paralele s bachyní právě kojící selátka tak, aby to vyznělo jako úcta k ženě, a přitom bez jakéhokoli patosu! Galina = téma cizince mezi burany není ničím nové a zápletka předvídatelná, ale to provedení je - nepřeháním - GENIÁLNÍ (jako by Monetovy obrazy někdo konvertoval do textu) mistrná psychologie, impresivní popis i dialog, náznak a nedořečenost, žádný sentiment ani patos, ale ani naturalistické přehánění, detaily věrně odpozorované ze skutečného života - a ten závěr! ten mi vyrazil dech! (nechci spoilerovat, ale už dlouho mě nic tak nedojalo - do poslední věty jsem netušil, jak to dopadne, a s poslední větou si říkám: jo, přesně tohle by se stalo, žádný filmově efektní happyend)“... celý text
— los

Myší království Myší království

„Ruská literatura je mi blízká“
— palka452

Přejít na knížky autora