Nové komentáře u knih Alex George
Hodiny v Paříži
„Oddychovka pro zimní večery. Ten konec byl trošku předvídatelný....“
— Raszkulce
Hodiny v Paříži
„Bohémská Paříž - v kontrastu se životy prostých lidí ....
Armén Souren, malíř Guillaume, novinář Jean Paul a Camille - každý z nich má své malé drama ....
Do děje zasáhnou postřehy ze života umělců - hudba Maurice Ravela, tanec Josephiny Baker , spisovatel Ernest Hemingway či Marcel Proust - a jeho hledání ztraceného času ....
V závěru se osudy těchto jednotlivců propletou - v kabaretu Le Chat Blanc ....
a vysvětlily se i naznačené otázky ....
Zajímavě napsané - doporučím.“... celý text
— intelektuálka
Hodiny v Paříži
„Hodiny v Paříži pro mě byly krásným, i když bolestivým čtením. Neznamená to ovšem, že by se mi příběh nelíbil. Naopak.
Máme zde čtyři postavy - Camille, Guillauma, Jean - Paula a Sourena. Guillaume se touží stát umělcem, Souren denně baví děti svým netradičním loutkovým představením, Camille je pokojská a vede spořádaný rodinný život, Jean - Paul je novinářem. Ačkoli se zdá, že rozdílnější už nemohou být, opak je pravdou. Spojuje je hluboký zármutek, který pramení z jejich minulosti a nedokáží ho odložit. Aniž by to tušili, jejich životy se na jednom jediném místě na okamžik neviditelně protnou...
Knížka se mi moc líbila, i když smutek a mnohdy i utrpení hlavních hrdinů pro mě byly doslova hmatatelné. Jejich protipólem je atmosféra meziválečné Paříže se všemi svými krámky, pekárnami, bary a obchůdky s knihami či uměním. I se způsobem zakončení jsem byla moc spokojená. Hodnotím 4*/5*, doporučuji“... celý text
— Mojepočteníčko
Hodiny v Paříži
„Knížka Hodiny v Paříži byla pěkně napsaná,ale začátek byl trošku matoucí(aspon pro mě),protože bylo tam moc postav,ale pak jsem se zorientovala,a příběh všech čtyř osob byl krásný.Byly jsme u všech čtyř postav v minulosti ale i přítomnosti a nakonec se všechny se střetli,i když se neznali.Knížka byla pěkná oddechovka,ale dávám 5 hvězdiček kvuli příběhu.“... celý text
— Szilvia1
Hodiny v Paříži
„Začátek knihy mě moc nebavil, jelikož jsem se musela zorientovat v postavách a jejich příběhu. Když jsem začala rozumět o čem jejich příběh asi bude, tak jsem si začala knihu užívat a moc mě bavila. V knize je opravdu hodně jmen, chce to pozornost a nejspíše knihu ani neodkládat, jinak byste se do příběhů mohli zamotat.“... celý text
— Ronnie Sparks
