Nové komentáře u knih Alicia Acosta
Špunťa a já
„4,5*/5* Kdyby nebylo semináře na vysoké o dětské literatuře, tak bych se nejspíš k téhle knížce nikdy nedostala. A to by mě mrzelo, protože tohle byla velmi zajímavá a důležitá zkušenost. Chtěla jsem zjistit jak moc a zda vůbec se píše o smrti v dětských knížkách a tohle je zatím jediný zástupce, kde bylo explicitně řečeno že někdo zemřel. To samo o sobě podle mě ukazuje to, jak se s dětmi o smrti (ne)bavíme. Bylo to krásně napsáno, tak citlivě ale zároveň dojemně, líbily se mi ty ilustrace i to, že nás text navádí k tomu, na co se máme zaměřit. Jsou tam třeba určitá slova tučně a podobně. Navíc se tady celá ta ztráta komunikuje i s rodiči, což mě velmi mile překvapilo. Jen mě trochu mrzí že je knížka tak úzce zaměřena, právě na ztrátu domácího mazlíčka. Je to bezpochyby taky důležité, ale obávám se že i to je jeden z důvodu proč není adekvátní pro tolik lidí.“... celý text
— Akléda_
Špunťa a já
„Moc hezký příběh o tom, jak se vyrovnat se smrtí někoho, koho jsme měli moc rádi.“
— ještěrka38
Špunťa a já
„To bylo skutečně velmi hezké.
Pokud dítěti umře zvířátko, je fajn sáhnout po téhle knížce. V knize je citlivě vysvětleno, co smutek ze ztráty obnáší a nabízí způsob, jak pomoci se s tím vyrovnat.
Něžné ilustrace příběhu dodávají tu pověstnou třešničku na dortu.“... celý text
— bibi.r
Špunťa a já
„Doporučuji, kniha bude pro děti přínosem. Je sice smutná, ale je v ní citlivě ukázáno, jak se vyrovnat se smutkem. Hlavní hrdince umírá milovaný pejsek. Následně je popsáno, co holčička cítí, jak na ni smutek působí a v závěru je pěkně vykresleno, jak se s tím vyrovnat - holčička zkrátka přijde na to, že měla štěstí, že s pejskem mohla strávit tolik času, poznat jej, a že i když už tady Špuňta není, má jej stále ve svých vzpomínkách. Četli jsme se synem - 5 let, je na taková témata dost citlivý, ale moc se mu to líbilo. Jako způsob přiblížení smrti a odloučení, je tato kniha pro prcky velmi dobrá.“... celý text
— TerJac
