• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Allan Massie

Tiberius

„Tiberius sám bilancoval svůj život se svým pohledem na politiku a svoji rodinu.Lze předpokládat,že to odpovídá tak trochu pravdě i s trochou melancholie postupně stárnoucího císaře.“... celý text
— Paulika419

---

Caesar

„Allan Massie je obratný vypravěč, který na základě historických faktů dokáže předkládat scénáře nutící k zamyšlení. Kniha začíná seznamem osob Caesarovi blízkých a seznamem jeho nepřátel; řada jmen z obou seznamů se později objeví na seznamu jeho vrahů. Decimus Brutus, bratranec slavnějšího Marca Bruta, vypovídá formou memoárů o tom, jak se stal z Caesarova generála, přítele a obdivovatele jedním z jeho vrahů. "Odcházel jsem a byl jsem plný beznaděje. Caesar načrtl budoucnost, ve které svoboda bude mrtvá a čest k dispozici každému, kdo získá moc. Pro tohle jsem přece nebojoval od Rubiconu až po Řecko! Pro tohle jsem ho nezachránil tenkrát u Mundy, abych dospěl až sem." Autor má jednotlivé historické postavy výborně nastudované, přesto jsem narazil na několik drobných chyb. Crassus nezemřel při výpadu proti parthským jezdcům (str.48), ale během vyjednávání s jejich vojevůdcem Surénou. Ptolemaios XIII., bratr Kleopatry, nebyl Caesarem zavražděn ve vězení (str.58), ale utopil se v bitvě u Kanóbu.“... celý text
— braunerova

---

Tiberius

„Až do svého dobrovolného odchodu na ostrov Capri byl Tiberius takřka vzor římských ctností. Za jeho vlády pokračovalo dlouhé období prosperity a míru, nastolené Augustem. Byl to zdatný vojevůdce, hospodář, který ve státní pokladně zanechal neuvěřitelnou sumu 3 miliard sesterciů, císař, který se snažil část pravomocí vrátit senátu. Prosazoval morálku ve společnosti a krotil výstřelky aristokracie. Přitom celý život se musel vyrovnávat s vraždami svých příbuzných a spiknutí proti své osobě. Ztratil tři bytosti, které nejvíce miloval - bratra, manželku a syna. Dnešní historici mají na Tiberia mnohem pozitivnější názor než jejich antičtí kolegové. Autor napsal tuto fiktivní autobiografii na základě teorie, že Tiberius se ani ke konci svého života nezměnil. Politické procesy byly dílem Seianových intrik (což je pravda). Obscénnosti a shazování lidí ze skály na Capri jsou jen "jedna paní povídala" (to je také pravda, neboť císař byl na ostrově zcela izolován a co se tam děje nikdo přesně nevěděl). Hromadné vraždění po Seianově smrti pak bylo výsledkem běsnění jeho odpůrců (zčásti určitě také pravda). "Celý život jsem se snažil podporovat čest a poctivost, ale ty se vždy rozplynuly ve tvrdé skutečnosti. Platón tvrdí, že náš život je pouze matným odrazem toho, co je ideální. Naše prožitky jsou jen míhajícími se výmysly, stíny, tancujícími na zdi jeskyně, ve které jsme uvězněni. Snad, ale tyto stíny lžou, kradou, bodají a zrazují. Máme představu o ideální republice, objasňujeme principy občanského práva a vychvalujeme spravedlnost. Ale skutečnost je jiná. Augustus si dokázal se svou povahou podržet až téměř do konce svoji iluzi víry. Já jsem se jí musel držet zuby nehty jako muž, který se drží kraje útesu, aby se nezřítil do hlubin."“... celý text
— braunerova

---

---

Augustus

„Fiktivní paměti prvního římského císaře Gaia Octaviana, adoptivního syna Julia Caesara. Není to žádné lehké čtení. Psychologická sonda do duše politika a chladného manipulátora, který obhajuje své skutky a špínu nechává na jiných (jako je to u každé autobiografie). V knize nejsou popisovány válečné konflikty, třeba o bitvě u Filipp se dozvíme, že Cassius nalehl na meč, kdežto Brutus musel o totéž poprosit otroka. Kniha popisuje skutečné historické události a je rozdělena do dvou částí. První začíná vraždou Caesara a končí smrtí Marca Antonia. Druhá jsou zmatené vzpomínky z období od zkázy Varových legií až po smrt Augusta. Některé pasáže jsou výborné, jiné zdlouhavé. Samotný Octavian vždy tvrdil, že jen obnovil republiku v moderním pojetí. Neustále dával najevo svoji úctu k republikánským institucím a starým zvykům, nechal si jen přiznat titul Augustus (Vznešený). Jeho vládou začalo dlouhé období míru a prosperity zvané Pax Romana: "Augustus zemřel 19.srpna, přibližně ve tři hodiny odpoledne. Zemřel v tomtéž pokoji, ve kterém zemřel jeho otec. Jeho tělo bylo převezeno do Říma. ... Byl pochován v hrobce, kterou sám vybudoval a kde již byla pohřbena těla jeho adoptivních synů Gaia a Lucia. O několik dnů později viděl Numerius Atticus, senátor pretoriánské třídy, bývalého princepse vystupovat na nebesa a senát vydal výnos, že se stal bohem."“... celý text
— braunerova

---

Tiberius

„Kniha předkládá zajímavou myšlenku, že Tiberius vůbec nemusel být takový, jaký je prezentován dějinami.“
— lenkaknel