• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Anna Šuláková

Fialová

„Poslední měsíc se snažím číst více české autory, protože chci podpořit naši literární scénu. Přijde mi, že se poslední dobou dává příliš prostoru zahraničním autorům a na ty české se zapomíná. Bohužel mě však nakladatelství Pointa opět zklamalo. Zdá se, že vydávají téměř vše, co se jim dostane pod ruku, bez potřebných redaktorských a korekčních úprav, což výsledkům hodně ubírá. Tahle kniha byla na první pohled lákavá – krásná obálka a zajímavý příslib sci-fi příběhu, který by mohl být osvěžující. První kapitoly mě skutečně vtáhly, byly napínavé a dávaly naději na něco výjimečného. Sice jsem musela přivřít oko nad extrémně se opakujícímu se počtu stejných slov, slovních spojení a nepřehledných pasáží, ale jak jsem již říkala, tohle dávám za vinu redaktorovi, který na knize pracoval. Tohle se ve finální podobě knihy nacházet prostě nemá. Krátce po úvodu knihy všechno začalo drhnout. Příběh ztratil konzistenci, svět byl málo propracovaný a místy působil až naivně. Dialogy byly těžkopádné a opakovalo se v nich totéž slovo třeba třikrát během jednoho odstavce. Redakční práce tu opravdu chybí, a je to škoda, protože autorka má potenciál, ale bez správné podpory působí celý příběh nehotově. Představa sci-fi se nakonec proměnila spíš v jakousi fantasy verzi bez pořádné technické logiky. Kniha mě bavila jen zčásti a dost mě rušila její nevyváženost. Na Pointě se mi líbí myšlenka, že lidé podporují vydání knihy, ale chybějící důraz na kvalitu tohle dobré dílo zbytečně sráží. Mohla to být opravdu výjimečná kniha – kdyby měla víc péče.“... celý text
— KaMcaS

---

Fialová

„Tenhle rok (a určitě i následující) se snažím číst více české autory. Byla jsem převážně zklamaná nebo ne úplně nadšená. Pak přišla na řadu série Naslouchač a tu jsem si neskutečně zamilovala. Knihu Fialová jsem měla v hledáčku už delší dobu. A musím říct, že jsem ráda, že tohle není další kniha od české autorky, co mě vyloženě zklamala. Kniha mi zprvu připomněla skvělý seriál The 100. Rozhodně mě na začátku zaujala a mě zajímalo, co se bude dít. Jak se postavy časem propojí, potkají. O co půjde, jaký bude příběh. Přiznám se, že jsem se až do setkání hlavních postav rozhodovala, jaký pohled mě vlastně baví víc. Viktorie nebo Asa? Hodně se to střídalo - začetla jsem se do vyprávění Viktorie a najednou mě autorka odmrštila k Ase. Každopádně mě nechápejte špatně, já mám ráda, když je příběh vyprávěn z pohledu dvou i více postav, takže mi to sedlo. Když se ale obě hlavní postavy dostaly do města a začala taková spíš vztahová stránka věci a Aréna, Aréna, Aréna, nějak jsem se zasekla a nepostupovala jsem ve čtení nějak rychle dál. Opět to se mnou bylo jako na houpačce. V jednu chvíli jsem do životů postav byla začtená a začínala jsem si je zamilovávat, jenže potom jsem se zase chvílemi nudila. Některá odhalení jsem tušila, některá ne, a musím říct, že knihu mi to okořenilo. Závěr už mě nepustil a konec trochu překvapil. A naštval. (SPOILER: Velký boj, hlavně psychický, Asa a Viktorie jsou hrdinky a pak si přijede "nějaká ženská" když je po všem a rozhodne o všem? Hlavně nadiktuje Viktorii a Ase jak má pokračovat, nebo spíš skončit, jejich vztah? Bleh. Jako jo, částečně to chápu, ale pokud je jejich otisk takový, že při odloučení cítí propast, tak bych se asi jen tak nevzdala své "druhé polovičky"...KONEC SPOILERU) Když to shrnu, kniha byla zajímavá, autorka mě mile překvapila, postavy taky super, ale celému tomu příběhu, tomu vyprávění, chyběla šťáva. Mně prostě něco chybělo, špetka něčeho, co to celé vyzvedne na vyšší úroveň. Proto nevím, zda dát 3/5 nebo 4/5. Když to budu brát podle toho, jak jsem se bavila, spíš se přikláním k 3/5. Celé mi to prostě přišlo takové trochu... zdrženlivé? Trošku jak slohová práce? Nevím. Každopádně jako vždy - v žádném případě tím autorku nechci srazit nebo urazit, ona narozdíl ode mě svou knihu vydala, a je povedená, má nápad a pokračování bych si přečetla. Odradit od knihy také nechci. Opět jako vždy - takhle to cítím JÁ. PS: Jo a Manu. Mám pocit, že to zmíněno nebylo, a jestli ano, nebývám tak nevšímavá, takže jsem ho celou dobu měla za týpka kolem čtyřiceti let, s hnědými vlasy, přívětivým obličejem a strništěm... Když jsem zjistila, jak doopravdy vypadá, už jsem si ho jako čtyřicetiletého nepředstavovala, ale bylo to, jako bych četla o postavě navíc... Achjo já...“... celý text
— Satyrka

---

Fialová

„Musím říct, že Vězení se mi teď zdá jako pouhý prolog. Zdaleka nedosahuje kvalit Fialové. Ale člověk má pak lepší představu o zrodu celé věci. Je to fajn a narozdíl od ostatních knih je vývoj skutečně nepředvídatelný. Nejsou zde rozepsány věci, co jinde bývají. Jsem ráda, že se i v Česku najdou kvalitní autoři. Občas mi to připomnělo Smrtku, jindy zase Propast času. No každopádně doufám, že bude další díl. Mám ještě několik nezodpovězených otázek. 4,5*“... celý text
— Silencia

---

---

Vězení

„Tak jako zajímavé to je. I postupné odkrývání informací je fajn. Ale no... nemám ráda nehappyendy. I když těžko říct jestli tohle byl či nebyl. No na konci knihy jsem se cítila, jak kdybych celou dobu četla zbytečně. Podobně jsem to měla u Inferna. Kniha je fajn, jen mám pocit, že jsem něco podobného už párkrát viděla ve filmu. No konec se do knížky skvěle hodil a trochu ji pozvedl.“... celý text
— Silencia

---

Fialová

„Příběh super, až na ten konec tedy. Pochopila bych, že rozhodovat musí od každé frakce někdo, ale ta snaha že to budou jen nově příchozí...jakože, cože? To prostě nedává smysl. A důvod odchodu Victorie se přece dal vymyslet jinak. Až na tuto nelogičnost to byla super jízda. Ale a je to obrovské ale, korektura se nekonala a to obrovské množství chyb bylo prostě rušící.“... celý text
— rakosnicek333