• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 25 knih

Nové komentáře u knih Bedřich Václavek

Kritické stati z třicátých let

„Bedřich Václavek potřetí. Je to radost, pouze opakuji, číst texty člověka, který má rozhled. Je to radost číst texty, s nimiž lze polemizovat, vůči nimž lze zaujmout i odmítavé stanovisko. Ale vědět přitom, že mají svoji hodnotu, že nejsou hloupé, že to nejsou plakáty. Že ty texty stojí za to si dát tu práci a nesouhlasit. Tento konvolut textů (pochází ale už z roku 1975) je pokračováním edice, která byla zahájena už na začátku 60. let, pak byla patrně dlouhá přestávka a v půlce normalizace se k tomu redakce vrátila. Jsou to cenné dokumentární sondy do kulturní publicistiky a literární kritiky 30. let, toho kvasu mezi Levou frontou, surrealismem, avantgardou, "hradním pragmatismem", a ještě v nálevu kontextů války ve Španělsku. Texty "Ke stavu marxistické teorie umění", "O marxistickou teorii umění", "Krize mezi československými intelektuály", "Jiří Wolker a proletářská poezie", "Surrealismus v diskusi" apod. jsou ať už recenze, ohlasy, kritické črty a nebo dlouhé studie a tento pelmel ukazuje tu pestrobarevnost žánrů. Vidím Václavkovy texty vedle F. X. Šaldy, Otokara Fischera, Kurta Konráda, Eduarda Urxe, Julia Fučíka, Ladislava Štolla apod., třicátá léta se mi jeví čím dal barvitěji a zajímavěji právě tím souzvukem třeba i zcela protipólných postojů. Mj. variací na tuto knihu je právě Štollova Z bojů na levé frontě, která má podobnou dokumentární sílu. Doporučuji oba. Už jen proto, že nepějí stejnou "píseň".“... celý text
— Apo73

---

Literární studie a podobizny

„Už v Juveniliích jsem psal, že Václavek je bystrý intelektuál, který to myslí s levicovostí vážně. Tady bych řekl dokonce smrtelně vážně. To ale neříkám jako odsudek, jen jako charakteristiku. Soubor jeho studií a podobizem ukazuje, jak široký rozhled měl, jak dokázal obsáhnout českou, moravskou, a taky německou a francouzskou literaturu. Za nejzajímavější studie považuji porovnávání básnických typů Máchy a Halase (jeho přítele) nebo jeho analýzu S. K. Neumanna. Je zajímavé, jak se sice s úctou, ale vlastně odmítavě staví ke Karlu Čapkovi, zato oceňuje Josefa Čapka ("Josef je umělcem namnoze hlubším a tím, kdo do společných prací obou bratří vnesl právě tóny nejsilnější..."). Myslím, že na tom něco je, jakkoliv Karla obdivuji. Za velmi cenné považuji jeho texty vztahující se k moravskému kulturnímu životu (Wolker, Mahen, Index, Brněnský Devětsil....), velmi břitký je příspěvek o možnostech revoluční intelektuální práce na Moravě nazvanž "Revoluční intelektuál v provincii". Až dokumentárně hodnotné jsou jeho menší studie o F. V. Krejčím, I. Bláhovi, Z. Nejedlém, O. Fischerovi, a půvabný je text "Požehnaný svár" o dvou antipodech Arne Novákovi a F. X. Šaldovi...Zkrátka je to nepropagandistický, velmi tematicky rozpřažený soubor textů, vlastně inspirativní - i když s jasným levicově-marxistickým postojem. Mám dojem, že Bedřich Václavek byl skutečný intelektuál, nikoliv poskok. Doporučuji.“... celý text
— Apo73

---

Juvenilie

„Se skutečným zájmem jsem se začetl do črt a fejetonů autora, který je silně socialisticky a marxisticky smýšlející, a patřil k jednomu z pilířům marxistické kritiky a novinařiny během tzv. První republiky. Po této vějičce jsem teď přivzal jeho Kritické stati z třicátých let a potvrzuje se mi, co si dávno myslím, že sociální cítění a marxismus ještě neznamená stalinismus. Václavek je inteligentní, chytrý glosátor, s velkým reportážním nadáním, a podle mne má odvážné a pronikavé vidění. (Musím si určitě přečíst jeho Poezie v rozpacích, která vyvolala tehdy mezi marxistickými kolegy rozruch a nutili jej tehdy se málem za své názory omlouvat.) Rozhodně ho podle mne nelze dát do jednoho pytle s aparátčíky KSČ, kteří se "také věnovali literatuře". Jistě - byl bohužel zlikvidován nacisty během 2. světové války, takže nevíme, do jakého proudu by se začlenil v poválečném vývoji, ale to platí i o Fučíkovi a dalších. Tento skromný svazek doporučuji jako první nahlédnutí do postřehů inteligentního Moraváka, který se rozhlíží kolem sebe. Jeho cestopisné postřehy (Berlín, Salzburg apod.) jsou zároveň krásným dokumentárním materiálem o tehdejší dobové mentalitě a reáliích života v "buržoazní" republice. Je potřeba vše číst s vědomím Václavovy pozice, a klidně s ním polemizovat. Těším se na další.“... celý text
— Apo73

---