Bohuslav Klíma

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1925 - 2000

Populární knihy

/ všech 6 knih
Lovci mamutů z Dolních Věstonic
Lovci mamutů z Dolních Věstonic
Dolní Věstonice - Tábořiště lovců mamutů
Dolní Věstonice - Tábořiště lovců mamutů
Dolní Věstonice - Výzkum tábořiště lovců mamutů v letech 1947-1952
Dolní Věstonice - Výzkum tábořiště lovců mamutů v letech 1947-1952
Dolní Věstonice - Specializovaná archeologická expozice Regionálního muzea v Mikulově
Dolní Věstonice - Specializovaná archeologická expozice Regionálního muzea v Mikulově

Nové komentáře u knih Bohuslav Klíma

Archeologický výzkum plošiny před jeskyní Pekárnou Archeologický výzkum plošiny před jeskyní Pekárnou

„Jeskyně Pekárna byla překopána oficiálními i amatérskými archeology už nesčetněkrát. Dokonce se stačí jen pozorně dívat a ve vyvážkách u jejího vchodu se dají dosud najít fragmenty pravěkých nástrojů – toho jsem byl očitým svědkem. Protože vnitřek jeskyně byl už doslova archeologicky vydrancován, provedli výzkumníci Archeologického ústavu ČSAV pod vedením Bohuslava Klímy v padesátých a šedesátých letech minulého století průzkum plošiny před jeskyní. Nejdůležitější výsledky shrnuje tato publikace. Autor zde přiznává, že výzkum, přes řadu nálezů, nesplnil očekávání. Nálezové okolnosti objevených předmětů, z nichž naprostá většina spadá do magdalénienu, totiž nepřinesly žádné významné informace – nebyla tu prokázána žádná specifická pracovní činnost, výroba nebo třeba jen soustředěný pobyt pravěkých obyvatel. Nástroje tu byly roztroušeny takovým způsobem, až autor vyslovuje domněnku, že předpolí jeskyně mohlo být pouhým smetištěm. Jedna z kapitol se věnuje stručnému rozboru nálezů a obsahuje kresby víc než tří stovek objevených předmětů. Velmi zajímavá je kapitola věnující se nejvýznamnějšímu nálezu – ryté kresbě pasoucích se koní na kusu koňského žebra. Rytina je naprosto fascinující, její autor se tu dokonce pokusil vyjádřit metodou fázování pohyb koňské hlavy. Paleontologické nálezy zde krátce shrnuje Rudolf Musil. Pro mě ale nejzajímavější byla kapitola o zdejší stratigrafii. Bylo zjištěno, že starší pleistocenní sedimenty zde téměř chybí, místo nich dominují vrstvy spraše usazené až od konce posledního glaciálu. Autor si toto vysvětluje tím, že starší vrstvy byly vyklízeny přírodními silami (např. tekoucí vodou), až do konce poslední doby ledové, kdy tento odnos ustal nějakou zásadní morfologickou změnou, jakou mohl být koncový zával jeskyně. Jako ne úplně pravdivá je tu informace, že archeologické výzkumy v prostorách před jeskynními vchody byly dosud opomíjeny. Tady bych zmínil nejenom výzkum Jana Kniese na Kolíbkách, ale dokonce i před vlastní Pekárnou, kde Josef Szombathy už v roce 1880 provedl na plošině před vchodem několik sond, kde nalezl mimo jiné čelist dvanáctiletého dítěte.“... celý text
— David81

Přejít na knížky autora