• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Bronislav Kovařík

Revoltikon

„Ne každému bývá dáno: před 14 dny jsem na Beatu vyslechl mluvený projev blackmetalového workoholica Ondřeje Klášterky alias Lorda Morbivoda (Umbrtka, Stíny plamenů, War For War, Trollech, Quercus) a komentoval ho na FB: “Když jsi v řečnické tísni, promlouvej raději písní... Morbivoda osobně neznám, ale kdovíproč jsem čekal zábavné, jiskrné, duchaplné povídání. A on dá horkotěžko dohromady kloudnou větu. Šeď v éteru.” Co Bruno (ex-Krabathor, Hypnos)? Sympatický, upřímný chlapík, to ano, ne žádný myslitelský lumen. Proto pod ambiciozním titulem Revoltikon nehledejte převratné soudy, hluboká zevšeobecnění, na to by se ostatně mohl cítit podjatý branží, ve které zakotvil. Při rozsahu více jak 400 stran čekejte vyprávěcí převahu hmoty nad duchem, jakési sebrané spisy, postřehy, průhledné paměti bez extra kontroverzí. Krabathoru jsem kdysi až nekriticky nadržoval, obzvlášť v konjunkturách Lies a Orthodox, ovšem rozhovor (viz Big Beng! č. 29/1998) se doslova přepsat nedal. Tedy dal, ovšem za cenu soptění editora Špuláka, že “píšu” hrozně, jak “jim” zobák narost. Naopak spatra pronášené teze Big Bosse šly z diktafonu opsat pohodlně, ba otrocky. Když mi k četbě hraje to starší, zejména Cool Mortification, zjišťuji, jak poctivě mám tón od tónu naposloucháno, a jak to zní instrumentálně a zvukově šablonovitě a zastarale. Ono to tak, čertužel, znělo už v r. 1993, soudě podle referenčních světových zápisů např. Death, Pestilence, Cynic z téhož roku. Zato LP debut Krabathoru jakožto tuzemský deathmetalový průlom vyžaduje laskavé hájení. Ale nerecenzuji zde desky. Bruno lidsky vzpomíná, dokumentuje, nefilozofuje, žánrově neporovnává. Kniha je pozoruhodná vůbec tím, že vyšla, než svým (místy pohříchu řídkým) obsahem. Nikdy jsem si nedělal iluze, z jakých vrstev se rekrutuje metalové publikum, a nedělám si je ani dnes. Čili Brunovi fanoušci jeho stylu porozumějí.“... celý text
— ber-tram

---

Revoltikon

„Skvělá knížka mapující českou metalovou scénu, pro fanoušky povinná četba.“
— Mirin1349

---

Revoltikon

„Takhle tlustou knihu jsem ještě nikdy tak rychle nepřečetl.“
— W.Hatever

---

---

Revoltikon

„Jak již bylo napsáno: MÁSTRPÍS! Klobouk dolů. Hypnos jako kapelu miluju a Bruno je nesmírně charismatický člověk. Kniha je zařazena mezi mé klenoty.“
— BelphegorSara

---

Revoltikon

„Revoltikon je v našich podmínkách vcelku ojedinělý projekt. Alespoň mě nenapadá žádná jiná autobiografická kniha tuzemského metalisty, notabene vyznavače death metalu nebo grindu. Navíc kapela Krabathor svého času byla na české metalové scéně něčím speciálním díky částečnému proniknutí do mainstreamu i do zahraničních subkulturních kruhů. To všechno pak činí knihu velice lákavou. Tím spíš pro někoho, kdo časy slávy Krabathoru, případně jeho vystoupení z hlubokého undergroundu pamatuje. A Bruno nezklame, ba právě naopak příjemně překvapí. Kniha je napsaná vtipně a svižně a fanoušek se u ní musí tetelit blahem. Já se tedy při četbě doprovázené poslechem inkriminovaných alb tetelil. Hodně lidská je existenciální a depresivní pasáž tápání mezi Krabathorem a Hypnosem i prolog popisující Brunovo dětství a cestu k metalu. Druhá část knihy týkající se Hypnos mě pravda už tolik nebrala, hlavně díky tomu, že tahle kapela jde trochu mimo mě, ale i tak se četla dobře a byla napsaná s lehkostí a vtipem. Sympatické mi je Brunovo zapálení pro věc a nadšení, s kterým se vrhal a vrhá do hudebních dobrodružství. Něco vidím jinak, sám spoustu věcí jinak i dělám, ale to nic nemění na tom, že nerespektuji odlišný přístup. Ostatně sám Bruno to hezky vyjádřil v doslovu: "Nikdo nejsme ničí otrok, každý jsme individualita a to nelze mít nikomu za zlé. Každý totiž hledá vlastní cestu ke štěstí a spokojenosti, což je to, oč tu běží, a čím méně nežádoucích aspektů nás na této cestě bude provázet, tím příjemnější procházka to bude. "“... celý text
— Inozuka