Burchard Brentjes

německá, 1929 - 2013

Populární knihy

Nové komentáře u knih Burchard Brentjes

Zlatý věk lidstva Zlatý věk lidstva

Archeologický maraton vývojem kultur a společenství. Množství dohadů na základě nálezů je zajímavé.
Janadvorackova


Arménie, tři tisíce let dějin a kultury Arménie, tři tisíce let dějin a kultury

Arménská hrdost napíše komentář: ...vždycky jsme dostávali přes držku, ať to bylo tisíce let zpátky nebo dnes (stále válka s Azerbajdžánem - turečtí bratranci). Holt některým národům je dán těžký osud... Během prvních staletí nového tisíciletí (tj. roku 50 - 300 n. l.) kde, po uctívání ohně a uznávaného náboženství známého jako Zoroastrismus - boha arm. Aramazd mělo být příjetí kříže, tj. křestanství (jako 1.narod na světě, který ho přijal oficiálně roku 301 n.l., tj. o 12 let dříve než v Římě), začátkem k lepší budoucnosti, k víře, která pomůže našemu národu povstat z popela z neustálých bojů s Římem, Araby, Peršany, a jinými barbarskými kmeny.... Tehdy to bylo epicentrum civilizace a křižovatka Hedvabné stezky. Z dochovaných záznamů víme, je to zázrak, že tento národ stále žije. ...kultura přežila. Od starověkého národa Hayassa, Nairi, Urartu, přes Arménské království pod vládou Tigrana I. až k dnešní podobě. Nejživější ranou pro náš národ je 20. století, kdy během rozpadu Osmanské říše musel "turkooidní" národ zachránit co se dalo a přivést ke stabilitě jednotný stát - Turecko. Proto otázka Arménů byla vyřešena mezi lety 1896 - 1923- vyhladit z území jeden národ, aby ten druhý mohl rozkvést. Masakr Arménů v Arménském královtsví v Kilíkii roku 1909 znamenal předzvěst ještě větší pogromy roku 1915 - Genocidu Arménského národa žijící ve své historické domovině tisíce let. Turecko do dnešního dne odmítá, že se jednalo o rasové vyvražďování, přestože se dochovali filmové záznamy, fotografie, rodinné stromové záznamy (kde jsou dneska ti lidé, asi !?), Arménská elita (umělci, doktoři, úředníci v osmanských orgánech) - o tyto bylo postaráno. ! Dokonce turecký historik Taner Akcam nalezl v arménském patriarchálním archivu v Jeruzalémě originál šifrovaného telegramu ze 4. července 1915, ve kterém se vysoce postavený činitel osmanské říše Behaedin Šakir svých kolegů dotazuje na detaily likvidace deportovaných Arménů ve východní Anatolii! Odmítat tento fakt znamená pokračovat v tomto nenávistném činění. Arméni, kterým se podařilo přežít si změnili identitu a stále pár tisíc jich žije v Anatolii. Přeživší utekli do Allepa a do různých koutů světa. Za zmínku stojí, že Kurdi jejichž je kolem 14 mil. jsou v Turecku dodnes bráni jako nižší rasa a dle toho je s nimi nakládáno. Hitlerův slavný citát: ,,kdo si dnes vzpomene na genocidu Arménů" mi připomíná, že lidé do dnes zapomínají, co si tento napohled bezvýznamný křesťanský státeček, který v minulosti byl zdí proti barbarismu, prožil. Jerevan je o 29 let starší než Řím. Mnoho krásných bylo ztraceno v historické domovině oblasti Východní Anatolie, tj. Západní Arménie. Symbol tohoto národa - hora ARARAT (5137m. n. m.) je dnes spíše bolestivou vzpomínkou již dávné slávy...... celý text
EinAr


Arménie, tři tisíce let dějin a kultury Arménie, tři tisíce let dějin a kultury

Nejzarážející je martyrium arménského národa, kdy Turci do té doby nejmasověji pozabíjeli 1,5 - 2 miliony obyvatel tohoto národa. Hitler později říkal, a kdo si na to po dvaceti letech vzpomene? Takže to uděláme taky tak, na dějiny právě žijící rychle zapomenou.... celý text
WEIL