WEIL komentáře u knih
Kniha, která stojí za povšimnutí. Je v ní hodně podnětů k přemýšlení.
Pěkná publikace pro všechny zájemce o město Brumov- Bylnice, jeho současnost i historii.
Pro mě osobně byla tahle kniha zklamáním. Jistěže je těžké najít nějaké téma, které by stálo k zpracování, ale text knihy se snůškou hororového příběhu, různých psychiatrických posudků, spisů z STB atd.
O čem kniha rozhodně není, a očekával jsem od ní, že zde bude aspoň zmínka - tak o praktikách čarodějnic, které se vznešeně nazývají "bohyně".
Knihu mi doporučila knihovnice, a taky mě k ní vedlo místo, kde se děj má odehrávat, vedle něhož se často pohybuji. A na závěr nevím o nikom, kdo by zde měl v této lokalitě takové renomé, že by pomáhal druhým lidem prostřednictvím přírodní medicíny.
Chtěl jsem nějakou knihu o filmu.
Knihovnice (bývalá učitelka) mi mi jiné vložila i tuhle.
Přečetl jsem rychle, a říkal jsem si, že když vyšla v r.1994, tak to bude asi o nějaké známé herečce. Ne. Červená knihovna jako vyšitá. Ale čte se to dobře, vše dobře skončí, takže se mi takový lehký kalibr líbil.
Nesranduji, mám oba svazky - v kůži balené, ale nedokázal jsem se do knihy ponořit, na rozdíl od Oblomova, do kteréžto knihy občas stále nahlížím. Je skvostná. I film je výborný.
Eigis to vyjádřil tak přesně, že lépe bych to u této knihy nedokázal, takže kdo si čte tohle, ať si přečte hlavně to, co napsal Eigis, protože tenhle komentář je jen odkazem na jeho skvělé, stručné vystižení této knihy.
Kniha má formát A4, takže je to vskutku na první pohled dost rozsáhlé dílo. Ale čte se velmi dobře. Navíc, kdo má rád klasickou hudbu, tak může nahlédnout i do muzikantského myšlení velkého skladatele, a přehrát si pár skladbiček doma na piano.
Je smutné, vidět v dokumentu 100 let O.V. od jeho ženy J.N., jak člověk postupně odchází.
Sama režisérka si nad tím povzdechla, že jí ho bere stáří.
Rovněž je třeba zdůraznit jednu silnou mravní stránku J. Němcové, a to, že se o něho starala pokorně až do jeho smrti, což je v dnešní době spíše nevšednost, ačkoli by to měla být samozřejmost.
Není, a nebude.
Ona to ale dokázala.
Tenhle román jsem zkoušel číst víckrát. A i dočetl. Leitmotiv je sice originální, ale zpracování se mi příliš nelíbí. Jsou mi bližší jiné knihy, tahle pro mě patří mezi ty, co se mnou tedy moc nepohnou.
Asi hodně záleží na tom, v jakém věku člověk tuhle knihu čte. Tedy za předpokladu, že má nějaký duchovní vývoj, a je si ho vědom. Když to pročítám, tak mě to připadá, že už jsem to někde četl, což je nepochybně vliv podobné literatury, kterou jsem absorboval.
Smolař. Jak jinak nazvat finále života F.F. d´Este. Kdo ví, pokud by nedošlo k Sarajevskému atentátu, tak zda by vypukla I.SV.
Škoda, že nežijeme v mocnářství. Mělo své výhody, i nevýhody. Ale možná těch výhod bylo více...
Ježíš určitě nemá rád, když mu někdo vkládá do pusinky nějaké floskule.
Je to napsáno pražským nářečím, a umístěno do Brna. Ale čtivé to je. Pro mě ale spíše na jeden zátah, a s přeskakováním některých zbytečně roztažených pasáží.
Kniha mě mile překvapila. Ukazuje lidi jací jsou, ne jací by chtěli být. A taky mi přišlo zajímavé, jak autor pracuje s vyprávěním. Moc mě překvapila.
Kdo by očekával povrchnost, necudnost, ten by byl zklamán.
Duchovnost tohoto dílka je pozoruhodná.
Zajímavý dokument, který doporučuji k shlédnutí v TV či na youtube - z cyklu Osudové okamžiky.
Olga Hepnarová měla nepochybně nejen inteligenci, ale i na ženu velmi rozvinuté schopnosti, a hlavně byla to osoba činná, třebaže její neradostný život se rozhodla řešit značně nezvyklým způsobem.
Anna proletářka byla knihou, která se četla v 70. a 80. letech minulého století povinně.
Byla taky dvakrát zfilmována.
V dnešní době proletáři neexistují, ale tehdy to byla určitá síla, víra v lepší uspořádání života, když bude majetek zabavený boháčům, a rozdělován spravedlivěji mezi lid.
Kniha vyšla jako samostatně neprodejná příloha zimní Revolver Revue 89/2012.
Kniha je to pocitová.
Mladý muž si zapisuje co prožívá doma, na večírcích, na studiu...Neví jak žít dál, k čemu se upnout, tak proto jen zapisuje co se děje kolem něho, méně co se děje v něm.
Kniha je dobře napsána pro širokou veřejnost, která se zajímá o kostel sv. Vojtěcha ve Slavičíně.