WEIL komentáře u knih
Pro mě radostné si tuhle knihu a její povídky někdy přečíst.
K leporelu patří i kostky, takže bez nich je vydání neúplné.
Jak se říká - dělat chyby je lidské a přiznávat si je božské.
Tak to se mi líbí - nasypat - zamíchat - upéct a moučník už vytahuji z trouby.
Nazdobit si perníčky není žádná velká věda.
Ale toho času co to stojí...
Nemohu souhlasit s tím, že se po lehkém vánočním cukroví netloustne. Záleží přece na množství, které konzument spořádá a metabolizmu, kterým konzument disponuje a kolik pohybu, který konzument v kritických dnech přejídání - má.
Osobně mě prodejnost této knihy překvapuje. I jejího prvního dílu.
Dost lidí totiž V.J. považuje mnohdy za kašpárka (viz "Hřmění" jako parodie na dřívější "Katovnu", kde V.J. hodně často vystupoval, a bylo to na hraně vážnosti a komedie, od Divadla Sklep).
Mít doma koně, to je krásné. ale té práce kolem koníků...To už se mi nelíbí.
Humoru je stále jakoby méně. A tak je dobře, že se o něj třeba tenhle autor pokouší. Vždyť humor je z latinského slova, a znamená vláhu; oživení všednosti.
Na těžkosti života se nevzpomíná lehce, ale tihle lidé to dokázali, přemohli se a poskytli autorce svědectví, které mrazí v každém empatickém čtenáři.
Díky tomu, že jiní jezdí do Tibetu, a pak o tom píšou knížku, tak nám, co se do Tibetu nechystáme zprostředkovávají svoji zkušenost.
Měli bychom jim občas poděkovat.
Naučit se chytat ryby, to není až tak těžké.
Dobré rybářské náčiní stojí nemalé peníze. Jistěže do něho počítám i stan, vytápění stanu, protidešťové oblečení apod.
Ale pořizovat si ho má jen ten rybář, který ho i naplno využije.
Jak získat vyšší plat? Tajné triky? Záleží na tipu pracoviště, kde se možno přijít k penězům. Někde to jde, jinde na to zapomeňte.
Seznam prací, kde se dá nejvíc si přivydělat na úkor šéfa:
1.)...
2.)...
3.)...
Jelikož jsme lidi přemýšliví, tak má každý svůj žebříček.
Pozoruhodných lidí není prý nikdy dost. Ale v této knížce narazíme na dvě stovky osobností, které se zapsaly do dějin.
Kdo se ale narodí a odmítá se učit historii, tak vlastně mu ani obeznámení se s těmihle lidmi v jeho životě nemusí nic přinášet a nechybí.
Prostě tu člověk je, historie mimo něho, žije přítomností. I tahle verze přístupu lidí je velice populární a byla i dříve...
Kniha má člověka pobavit, přitom si má i něco uvařit, a ještě si i zazpívat...Zpěv není pochopitelně povinný, ale kdo chce, ten při této knize může.
Som herečka.
No a co je na tom divného? Herců je moc, špatných je víc než těch dobrých. V posledních letech je herců ještě víc a Zdena Studénková zažila ještě časy, kdy film měl vyšší ambice než jen pobavit diváka.
Lidová strava, jak už název napovídá, tak je zaměřená na široké masy lidí, kteří mají každý den jednu touhu - dobře se najít.
Kdo by neobdivoval staré civilizace, jejich řád a disciplínu. A co po nich zbylo, tedy stavby. A Aztékové jsou zajímavou civilizací.