Pašerák snů
Daniel Krhut
Hrdinou knihy Pašerák snů je autorův literární dvojník Eduard Remody, který je posedlým vypravěčem svého života. Spontánní, osobitou a mnohdy surově cynickou pouliční řečí líčí Remody osudy svých přátel přežívajících na společenské periferii, různých snílků, zoufalců, hráčů, děvkařů, bláznů, ale i normálně „šílených“ lidí. Text je napsaný čtivým elektrizujícím stylem, který udržuje čtenáře v neustálém napětí. Beatnickou poetikou nabitý Pašerák snů je volným pokračováním autorovy prvotiny Modrej soumrak nad městem, která má meditativnější charakter a je jakousi vizuální rekonstrukcí určité části autorova života. Oba texty nyní vycházejí společně v jedné knize. Své psaní autor definuje jako dobrodružnou psychoanalýzu. Spíše než tvoření fikce je to pro něj způsob, jak poznat život a svět nebo jak odlehčit realitu, prozkoumat ji, změnit, porovnat odstín existujícího a popsaného. Právě proto si autor zvolil autobiograficky laděnou prózu, díky níž se psaní stává zábavnou a nebezpečnou psychologickou hrou, zahrnující kromě vlastního životního příběhu i osudy skutečných žijících postav.... celý text
Přidat komentář
Ostravák, žijící v Brně, píšící ovšem pražským nářečím. Proč? Na knihu jsem se těšil, kvůli výše zmíněnému jsem ji musel už po pár stranách odložit, nedalo se to číst.
Protože už jsem si odpila svoje, už jsem ze dostala z fáze beat generation (každý jí prošel a díky bohu za to, že já jen teoreticky, prostřednictvím knížek), mám k této knize jenom jeden nepatrný postřeh... Mi hrozně sedl ten odstup, s jakým autor na minulé doby pohlíží. Ten ironický a sžíravý nadhled, za který se nestydí - ba naopak. Jinak povídky veskrze standardní, poplatné věku a poetice. Být mi o deset - dvanáct let míň, ocením je víc.
Našlapaná pulzující skladba, kde to duní, řve, burácí a jen co otočíte stránku, vplujete do meditativní snivé nálady, abyste po dalším otočení vybuchli jak atomovka. Bylo to vzrušující, živé, uhranující. Žrala jsem mu každé slovo. Sex, drogy a chlast.
Nebylo to pro mě jednoduché chvílemi přelouskat autorovi pocity a stavy musela jsem číst po částech, aby se mi nepřehřál mozek :) ale velmi dobré lepší než jsem čekala..navíc jsem asi ovlivněná tím, že některá popisovaná místa a postavy znám :))
Miluju tu knihu. Ideální pro milovníky Ginsberga, Kerouaca a jim podobných. Naprostá fantazie
Je to napsáno pražským nářečím, a umístěno do Brna. Ale čtivé to je. Pro mě ale spíše na jeden zátah, a s přeskakováním některých zbytečně roztažených pasáží.
Takový Chinaski po brněnsku (aspoň mně to tak přišlo), ale mnohem více poetičtější. Tohle čtení mě zrkátka bavilo ...
Snažila jsem se. Fakt!
Sice mám knihu už dlouho v poličce "přečtu a prodám" ale vlastně jsem se ani moc nedivila, když jsme si ani po 58 stranách prostě nesedli. Není to můj styl a ani netuším, proč jsem si jí tak nutně potřebovala koupit. Ale stalo se.
Nechápala jsem význam, způsob ani myšlenky autora, utíkal od jednoho k druhému a dělalo mi opravdu problém se na knihu soustředit.
No a jelikož tento rok jedu v myšlence "mám víc knih, než stihnu v životě přečíst", tak prostě nebudu dočítat věci, který mě úplně neberou.