• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Charles Kingsley

Řecké báje

„Staré řecké báje, mýty a pověsti jsou i po uplynutí několika věků nadále velmi sympatickým čtením. Je těžko hádat, proč zrovna řecké báje nadále válcují všechny další zdroje pověstí napříč Evropou. Ať už je příčina jakákoliv, ani Charles Kingsley neušel okouzlení těchto příběhů a vybral pro malé čtenáře tři z nich, které i dospělému nabídnou příjemné čtecí odpoledne. Perseus, Argonauti a Theseus čtenáře vtáhnou do mýtického světa nestvůr, zázraků a těsného kontaktu božstev s lidmi. V různých podobách jsme je slyšely už několikrát, takže o samotných příbězích nemá smysl se rozepisovat či v nich čekat nějaké překvapení. Ostatně v našich luzích a hájích jsou těžko překonatelné kompletnější verze od Petišky. Kingsley však do své trojice hezky vstupuje několikerým poučením pro nejmladší čtenáře. Jinak je to příjemná oddechová, přesto dobrodružná procházka antickým světem za doprovodu překladu Boženy Šimkové, na němž není znát rok 1910.“... celý text
— Kozel

---

Pohádka o vodňátkách

„Běžně se na mém hodnocení knihy překlad až tak nepodepisuje, neboť nechci, aby pro hříchy chabých následníků svatého Jeronýma trpěla dobrá pověst autorů. U Charlese Kingsleyho, u nás poněkud opomíjeného anglického klasika, to ale musím učinit - ne proto, že by překladatel byl neobratný, ale spíše proto, že je až příliš obratný. Řečená obratnost se ovšem týká zacházení s odstavcořezem. Mnoho skvělých a zajímavých míst, které se najdou v anglickém originálu, zde prostě chybí - nejspíše proto, že by satira byla pro děti příliš krutá nebo proto, že některé slovní hříčky je obtížné přeložit, a tak je raději vypustíme. Nebo je snad problém v tom, že se překládalo zkrácené vydání pro umouněná dítka školou povinná? Nevím, nechci vědět. Ale smutek mě zakrývá jako saze kominíčka. Považte: setkáváme se zde se situacemi, kdy dojde k podivuhodnému začátku dobrodružství (například: řekne se, že hrdina je odpálen na kusu země na gejzíru - malý čtenář řičí radostí a očekává věci příští) a ihned poté dojde k jeho ještě podivuhodnějšímu brutálnímu konci (například: řekne se lakonicky, že během letu zažil "mnohá dobrodružství", až se "konečně dostal k jakési budově" - a dále se již hovoří o něčem novém a malý čtenář řičí zklamáním). Běda, milý Charlesi, ty anglikánský kněžíku se sklonem k rasismu a obdivování Darwina! Jak ti bylo ukřivděno! Dokonce i ony slavné pasáže o afrických goriloších byly vystřiženy! Křičím hanba a doufám, že časem se objeví nový a úplnější překlad. Po sedmdesáti letech od toho předchozího by už bylo načase.“... celý text
— zlovlk

---

Vzhůru přes oceán

„Já jsem si tu knihu loni znovu přečetla a zážitek byl pořád tentýž. Když jsem ji četla prvně pokupovala jsem si různé puzzle s námořními bitvami a loděmi vůbec.Takové ovzduší byla svého času moje obrovská láska, proto mě také uchvátil např. Hugo ve devadesát trojce se svým utrženým dělem. Tato kniha je doslova půvabná a to jazyku navzdory, její malebnost je nepopsatelná, její neohroženost neurčitelná, je to lahůdka.“... celý text
— Atuin

---

---

Vzhůru přes oceán

„Během prvních asi 150 stran, než vzniklo bratrstvo Torridgeské růže, bylo pro mě čtení knihy Vzhůru přes oceán malým soubojem. Přičítám to především jazyku, který svou květnatostí, popisností a chvílemi těžkopádností odrazoval od otačení stran. Pak ovšem do plachet zadul silný a svěží vítr, který Amyasovým dobrodružstvím ve společnosti skutečných historických postav, námořních bitev (především kapitola o souboji mezi Anglickým námořnictvem a Armadou je krásná sama o sobě) a událostí změnil směr a plavba začala být mnohem příjemnější. Pokud vás dokáží okouzlit napnuté plachty, vrzající ráhnoví, kluzká paluba, po níž s rachotem pobíhá pracující posádka, a mořské vlny obklopující a pleskající o trup při plavbě do neznámých krajin plných kouzel stvořených přírodou či nejistot z odvážné cesty, pak Vzhůru přes oceán lze jedině doporučit a onou první stovkou stran (pokud by se někomu zdály podobně těžké) se probojovat; pozdější zážitek za to stojí.“... celý text
— Kozel

---

Vzhůru přes oceán

„Je to dosti starožitná oslava udatnosti britských námořníků, plavících se do Západní Indie, což nejde "pod fousy" Španělům a také proto se schyluje k válce se Španělskem. Dnes již klasické dílo Charlese Kingsleyho samozřejmě vrcholí zničením Neporazitelné Armady, kteréžto zničení zařídila především příroda, ale i tak je tam spousta úchvatných dělostřeleckých soubojů, složitého manévrování a námořnické hantýrky pro všechny, kdo milují hrdinské příběhy o moři a námořnících.“... celý text
— woodward