Christina Dalcher
americká
Nové komentáře u knih Christina Dalcher
Vox
„Rozhodovala jsem se mezi 3 a 4 *, protože přece jen ten svět příliš staví na Příběhu služebnice, i když přiznaně a s vlastními pravidly.
Čtení Voxu ve mě vyvolalo emoce a celou dobu jsem se hnala dál, abych zjistila, jak to dopadne. Finále jako z akčního filmu s Brucem Willisem bylo dost přitažené za vlasy. Na druhou stranu pocity v mateřství a těhotenství autorka popsala dost věrohodně.
Hodnocení tedy trochu rozporuplné, ale základní myšlenku si čtenář určitě odnese s sebou. Hlavně se nenechat umlčet.“... celý text
— VeruFreckles
Vox
„Tato kniha mě uchvátila svým vzhledem a názvem v regálu knihovny mezi stovkami jiných - takový malý knižní halo efekt. A nejsem zklamán. Vlastně mě už dlouho nic tak nápadem nenadchlo jako tohle dílo. Chápu, že je to podobné "příběhu služebnice" (což tu padlo několikrát a je to i dvakrát zmíněno na přebalu), ale jelikož jsem ho nečetl, tak nemám s čím srovnat.
Do kladů patří hezky rozpracovaná hlavní postava. Pro mě to byl krásný výlet do nitra ženské duše. Další kladná věc je ten supr nápad omezení řeči a propracování dopadů na společnost. Jsem rád, že autorka zabředla do různorodých sfér makroprostředí, počínaje filozofií, náboženstvím, přes lingvistiku, po ekonomii. Dalším kladem jsou kratičké kapitoly, které se čtou samy.
Jako jeden jediný zápor, který vzal tu pátou hvězdičku, je zakončení, které mi přišlo jako sešité horkou jehlou. Bylo to takové rychlé, špatně vysvětlené, bez zpracování dopadů a následujících procesů.
Obecně ale hodnotím jako velmi povedené dílo. "K tomu, aby vyhrálo zlo, stačí jen mlčet."“... celý text
— Profesorskey
Vox
„Na tuhle knihu jsem se hodně těšila, mám ráda Příběh služebnice a věděla jsem, že tohle je z podobného ranku, téma mi přišlo naprosto skvělé. První půlka knihy byla svižná, napínavá a čtivá, ale druhá půlka - obzvlášť závěr - mi přišel jako laciný román křísnutý béčkovým krimi. Za mě velká škoda, že si kniha neudržela napínavé tempo až do konce a že závěr nebyl trochu propracovanější.“... celý text
— MadameKeroufac
Vox
„Dystopický a antiutopický román, který se nebude číst snadno žádné ženě. Představte si svět, kde žena, (samozřejmě včetně malých dětí) dostane na ruku "náramek" a limit slov na den je 100. V případě, že řeknete o slovo víc, dostanete elektrický šok, který se s každým slovem stupňuje. Přijde Vám to v pohodě? Tak si představte, že Vaše malá dcerka má noční můru a počítadlo jede na plné obrátky... Ženy mají svou úlohu v domácnosti, mají být poslušné a nedělat problémy. V opačném případě jsou odeslány do táborů a kolonií, nebo rovnou popraveny. A pak je tu hlavní hrdinka Jean - doktorka lingvistiky a neurovědy, která pracovala se svým týmem na séru proti afázii. O všechno samozřejmě přišla - do doby, než byla oslovena vládou, aby na projektu začala znovu pracovat. Velmi brzy ale pochopí, že její sérum má být použito na úplně jiné účely. Zároveň se znovu setkává se svým milencem a hrozí ji, že v případě prozrazení bude popravena. Její manžel totiž pracuje pro vládu a Jean si nemůže být ničím jistá. Ano, místy je to hodně podobné příběhu služebnice a je jasné, že autorka ten příběh zná. Na druhou stranu je dobré se od Margaret Atwood oprostit a vnímat to jako samostatný příběh. Který má díry, ale jinak drží vcelku dobře pohromadě. Konec byl na mě až moc velký happyend, na druhou stranu, když čtete takovouhle depku, tak to vlastně i svým způsobem potěší. Na knížku jsem se chystala už co vyšla, ale nějak na ní nebyla nálada. Teď jsem ji ale vlastně přečetla na 2 dny a rozhodně toho nelituju.
Moje hodnocení: 8/10“... celý text
— Arkagas
Vox
„Nečetlo se to úplně špatně ale podobné téma tu již bylo a Příběh služebnice je jen jeden, Margaret Atwood to dokázala zpracovat prostě mnohem lépe.
Některé věty jsem musela číst několikrát a i tak jsem občas měla problém s tím, co tím autorka chtěla říct či naznačit. Do hlavní postavy jsem se nedokázala vcítit, přílišné řešení politických věcí mi ani trochu nesedlo a abych pravdu řekla tak s většinou názorů hlavní hrdinky (autorky) jsem se nedokázala ztotožnit. Bohužel se autorce nepodařilo téma lépe zpracovat, hodnotila bych lépe.
Na druhou stranu to bylo svižné a čtivé takže za mě 2*.“... celý text
— GeorgieAnne
Christina Dalcher - knihy
| 2019 |
 Vox |
Žánry autora
Štítky z knih
antiutopie, dystopie, kakotopie feminismus náramky ticho
Dalcher je 1x v oblíbených.
Osobní web autora