Christopher J. Yates

Nové komentáře u knih Christopher J. Yates

Provaz lží

„Knihu bych zařadila spíš do kategorie psychothriller. Je zvláštní tím, že autor nepoužívá uvozovky. Osobně mi to nevadilo a četlo se mi dobře.“
— Allena24

Provaz lží

„Kniha není úplně nejhorší, ale není ani zrovna nejlepší. Co mi nejvíce vadilo, tak byly rozhovory a taky tedy neustále dokola se opakující řekl jsem, řekl jsi..... Pak mi občas prošlo, že děj opravdu hodně skáče. Jednou se baví o tom a z ničeho nic jsou jinde. Po přečtení knihy jsem byla "zmatená" a měla jsem hodně smíšené pocity z celého děje. Dočetla jsem knihu ze 2 důvodů - nemám ráda nedočtené knihy a čekala jsem kdy se děj trochu změní na pořádný thriller. Za mě bych se ke knize už nevrátila a myslím si že kdyby byla kniha o polovinu tenčí, tak by byla zajímavější.“... celý text
— ErčaV.

Provaz lží

„Kniha se mi četla hodně špatně. V knize není přímá řeč, takže to kdy se jedná o rozhovor jsem poznala až po nějaké době. Musela jsem se hodně soustředit a nebo vždy vrátit a začít ho znovu číst. Konec také nic moc, vlastně ani pořádně nevím jak to dopadlo. Dočetla jsem to vlastně jen proto, že jsem byla zvědavá co se mezi dvěma nejlepšíma kamarádama a jejich spolužačkou stalo. Každý měl tajemství a v knize se vrací do dne, kdy došlo ke zločinu, který jim změnil život. Tohle za mě bohužel ne...“... celý text
— Nixa

Provaz lží

„Když si hned na prvních stránkách přečtete, že někdo střílí po dívce uvázané ke stromu, budete si myslet, že vás čeká nějakej krvák. Ale není tomu tak. Čeká vás složitý dospívání, ještě složitější dospělost. Nepochopení, láska, zrada, zabití, sny, napjatý rodinný vztahy. A nakonec v co může tohle všechno vyústit.“... celý text
— Zrzavá_Tereza

Provaz lží

„Psychologický román rozdělený do tří částí, vyprávěných třemi hlavními postavami o tom, co se stalo před 26 lety a současně sledujeme jejich osudy v současnosti. Jak se pomyslný Provaz lží rozplétá, dozvídáme se, co se vlastně před těmi lety stalo, proč k nesmyslnému zločinu došlo a kdo je vlastně vinen. A popravdě je to velmi těžké určit. Líbil se mi styl autorova psaní, přiléhavé úvahy, popisy situací a dialogy, které vlastně klasické dialogy nebyly, protože je tady absence uvozovek, což mi nevadilo. ................ Myslel jsem si, že už to pomalu utichá. Anetta vykřikovala čím dál tím míň. A mezi těmi výkřiky sice zněl pláč, ale i toho bylo míň a míň. Dokud tedy- Když Matthew stisknul spoušť po čtyřicáté deváté a naposledy, zazněla z výkřiku jenom půlka, ostré vyjeknutí, které se rychle utopilo v Anettině hrdle.To vyjeknutí bylo hrůzostrašné samo o sobě, mně ale nejsilněji v hlavě zvoní nepřítomnost jeho druhé poloviny. .................. Místy mi kniha přišla zdlouhavější, proto jednu * ubírám, ale považuji ji za velmi dobrou.“... celý text
— ArwenAragorn

Přejít na knížky autora