Nové komentáře u knih Claire Hamilton
Tajemný svět Keltů - Poodhalené dědictví keltské tradice
„Myslím, že Hipi to v komentářích uvedla jasně. Tato kniha "není moc vhodná pro lidi, kteří toho o Keltech moc nevědí nebo hledají výhradně seriozní historické informace typu, kdy a kde Keltové působili." A také že to "není žádná vážná vědecko-seriozní práce." Jen v tom případě moc nechápu, proč ji tedy doporučuje ostatním, obzvláště lidem, co se o Kelty zajímají.
Jistě, kniha je hezká, ale tak jen z dálky, nebo na první rychlé prolistování. S grafickou stránkou si nakladatelé a možná i sami autoři dosti vyhráli, takže je plná barviček a pěkných fotografií, a navíc je tištěna na pevném, kvalitním papíře. Ale po přečtení pár těch krásně zdobených stránek však zjistíte, že informační hodnota knihy bude dosti nulová. Tedy - pokud hledáte fakta. Ona kniha totiž stojí na pár základních pilířích, těmi jsou: polopravdy a mýty, historické nepřesnosti a někdy dokonce nesmysly a pár irských legend, legend Keltů ze Smaragdového ostrova, Walesu (obzvláště a pouze o Cúchulainnovi, kterou opsali do knihy snad dvanáctkrát, aby zaplnili stránky) a hlavně wicca.
Pojďme se tedy podívat na knihu blíže....
V první kapitole se dozvíme úsměvné vysvětlení, kdo že je to tedy Kelt, přičemž autoři neví o historii Keltů v Evropě ani co by se za nehet vešlo. Ale v této kapitole je na fotografii fešný dudák s americkou vlajkou, takže je to v pořádku. Svou neznalost se snaží autoři však na další stránce doplnit kapitolkou "Kořeny keltské identity", která je plná zkopírovaných údajů snad jen z výpisů a odkazů na články o antice z Wikipedia.org, či nějaké encyklopedie o době antické v barbarské Evropě. Ale aby zvýšili jistou "autenticitu" knihy a ukázali, co vše o Keltech vědí, pustí se v následující kapitoly do wicca praktik. Povídání o živlech, kartách, cyklech ročních období, zvěrokruhu, a magických předmětech - a to vše ani, bohůmžel, ne v historické rovině... Po slavnostech pod jmény svatých křesťanů, které se slaví dnes a v dnešní podobě, se kniha zaobírá ženským aspektem v keltské kultuře. Bohyním tu věnovali zhruba deset až patnáct stránek, kde se autoři snažili popsat jejich význam a "mystický vztah" pro jejich uctívače, následníky, stoupence. A opět - nevycházelo se zde ani tak z historických faktů, archeologických nálezů, či jiných zdrojů jako spíše snad z učebnic wicca. Legendy o bohyních, tak jak je sepsali mnohem později křesťané i s rituály, které poté převzali, takto mnohdy překroucené, "wiccané". A ještě abych k bohyním poznamenal - samozřejmě se zde jedná z valné většiny o bohyně ostrovů. O keltských bohyních, které se uctívali na kontinentě (tedy naprostá většina keltské civilizace), se zde nic moc samozřejmě nedozvíte. Podobné je to i s bohy. Cernunnos, Lugh, Angus, Manannan a nesmí chybět pokřesťanštělý "Dis pater"... Taranis? Teutates? Esus? Ale kdeže. Ne, ti jsou prý galští a s Kelty nemají asi nic společného. Přičemž hned v další kapitole vás seznámí s "úlohou hrdiny", kde je vyobrazen Vercingetorix.
Kniha "o Keltech" - takže jen o Irksu, okrajově Walesu, legenda o Cúchulainnovi už byla převyprávěná asi šestkrát a devětkrát ještě bude... Čáry z wicca už jsme zmínili... Co tomu ještě chybí...? Ah! Já vím! Druidové... Takže se pojďme na ty milé staříky s bílým plnovousem tančících v kruhu a chrlící básně ve Welštině podívat z blízka.
Druidové jsou tu jakožto čarodějové v bílém, mluvící se zvířaty, objímající stromy, filozofové doby sedící pod duby hrající na harfu (nemusím opět zmiňovat tu úžasnou historickou hodnotu těchto informací, že ne?). Po této pohádkové kapitole následuje asi dalších třicet stran věštění a kouzel pro oddych, volný čas, nebo prokletí sousedovic kočky, co vám kálí do záhonu s růžemi. Po kouzlech dokonce autoři věnovali i pár stran "materiálnějšímu" tématu a tím je umění a hudba. Moc informací zde není, ale zato jsou tu moc hezké obrázky! Ale nebojte, už se probere jen "keltské křesťaství" a je konec.
Takže toto je "kniha o Keltech", ta "moc hezky udělaná a kvalitní". Ano, kvalitně vytisknutá je. Grafická stránka je úžasná. Pozlátko dokonalé.
V textu jsem našel pár chyb - ale v knize plné polopravd, nepravd, nepodložených domněnek, zcestných záležitostí a wiccy je tato skutečnost už trochu bezvýznamná.
Závěrem? Tuto knihu bych nedoporučil ani dětem na prvním stupni základní školy. U Teutatise! Vždyť je v knize i popsán "klasický keltský pokrm" z kukuřice! KUKUŘICE!!! V Irsku měli už před křesťanským letopočtem kukuřici!!! Buď jsou autoři hloupější, než jsem si myslel, nebo je překladatel idiot. Jak někdo tuto knihu může považovat za nějak přínosnou?!
......Kukuřice!!!!!!!!! Cúchulainn se jí v zásvětí určitě dusí!!“... celý text
— Skallarix
Tajemný svět Keltů - Poodhalené dědictví keltské tradice
„Příjemná kniha o Keltech. Zajímavé výtvarné zpracování.“
— cukrovka
Tajemný svět Keltů - Poodhalené dědictví keltské tradice
„Krásně udělaná kniha, pro příznivce Keltů nezbytná“
— bookcase
Tajemný svět Keltů - Poodhalené dědictví keltské tradice
„Skvělé výtvarné provedení, nádherné ilustrace, které hrají prim oproti textu. Ten je spíše duchovně a romanticky/stylově ladený- není to žádná vážná vědecko-seriozní práce. Knihu bych doporučila všem "keltským" nadšencům, především těm, kteří už o nich něco vědí a zajímají se o jejich svátky, kulturu, víru, mýty, ženské/mužské hrdiny a principy. Je to skvělá kniha, ale není moc vhodná pro lidi, kteří toho o Keltech moc nevědí nebo hledají výhradně seriozní historické informace typu, kdy a kde Keltové působili.“... celý text
— Hipi
Tajemný svět Keltů - Poodhalené dědictví keltské tradice
„Moc hezky udělaná a kvalitní kniha zaměřující se hlavně na duchování podstatu keltského národa. Najdete zde informace o bozích, o archetypech v keltské víře, o původu svátků i každodenním životě Keltů. Textu moc není, ale je nabytý informacemi a dobře strukturovaný, výborná je i grafická podoba knihy.“... celý text
— Jíťa
Claire Hamilton knihy
| 2009 |
 Tajemný svět Keltů - Poodhalené dědictví keltské tradice |
Hamilton je 0x v oblíbených.
Osobní web autora