bookcase komentáře u knih
Tahle knížka se ke mně dostala víceméně náhodou a asi to tak mělo být. Dostala mě námětem i kombinací žánrů.
Dlouho jsem si k příběhu hledala cestu. Je velmi dobře napsaný, odráží problémy současného Irska, můžeme ho brát jako melancholickou připomínku bujarého mládí, ale nemohla jsem se nějak ztotožnit s Rachel, její osobnost mi nesedla.
Hořkosladké čtení o jednom seznamu přání a hledání sebe sama.
Dojemný příběh, o osudových setkáních, náhodách, lásce i zradě. Pěkně se četl.
Já nevím. Irsko krásné, postavy divné, jak se píše v komentářích níž, chvíli na sebe řvou a vzápětí jsou nej nej. Takoví trochu nevyrovnaní psychopati. Enda nejlepší postava, rodinná tajemství dost divná, ale kdoví, co je všechno možné, když to autorka dávala dohromady z posbíraných příběhů. Ale jako celek ten příběh bohužel nefunguje, tak, jak jsem čekala a chtěla.
Jestliže "tahle země není pro starý" , tak tenhle psychothriller není pro slabý. Nářez, který vyžaduje vaši stoprocentní pozornost. A ne, vraha jsem neuhádla a jsem ráda, protože na konci jsem málem odpadla, ani ve snu mě nenapadlo, že...
Zajímavé, inspirativní, mám chuť prolistovat všechny knížky, o kterých tam byla řeč. Pan Palán vede úžasné rozhovory, miluju to.
Krásný, pohodový, hodně vánoční příběh s přesahem. Každá další knížka autorky je o fous lepší než předchozí. Paráda.
Mělo to spád, zvraty, které jsem nečekala, thriller, jak mám ráda. Až na ty překlepy, které jsou zmíněny v předchozím komentáři, ty trochu kazí dojem.
Hodně silný příběh o přátelství a lásce, plný naděje i těžkých okamžiků. Čím vším si hrdinové prošli...
Příjemné vánoční čtení o osudových láskách. Vánoce mají své kouzlo a na této knížce je to znát.
To je pan Hájíček. "Můj" pan Hájíček, tak jak ho ráda čtu. Ze života, tne do živého, místy to bylo tísnivé, bolavé i dojemné.
Krásný příběh, sednul mi, příjemné čtení, i když Vánoce byly pořádně až v poslední třetině. Zato hodně Paříže, kávy a romantiky.
Tak to byla krása, pohlazení na duši. Kouzelné pohlazení na duši. Jestli ve vás zůstal kousek dítěte, i když jste dospělí, tak si ji užijete.
Kruciš, to byl zase nátěr! Opět téma mezilidských vztahů, tentokrát patologických, zpracované hodně čtivě, jak to DDČ umí.
Myslela jsem, že tam bude víc z práce v knihovně, nakonec se z toho vyklubal milý, hořkosladký příběh o vztazích mezi lidmi, jež spojovaly právě knihy.
Obsáhlý a propletený román, v němž tajemství střídá tajemství. Nečetl se mi úplně snadno, politika mě míjí, spíš jsem si užívala části, v nichž se řeší rodina. A že to je tedy rodinka k pohledání!
Některé povídky mě zaujaly hodně, jiné trochu méně, tak už to u povídek bývá. Každopádně zajímavé náměty i zpracování, užila jsem si to.