Božidara
Veronika Hájek Hurdová
Vyražte spolu s Božidarou na bláznivý road trip. Nebudete litovat. Dost možná to bude cesta vašeho života. Božidara žije sice možná zvláštní, nicméně poklidný život. Když se jednoho dne na prahu její chalupy zjeví dospívající vnučka Rosie s žádostí o azyl na dobu neurčitou, ani jedna z nich ještě netuší, jak moc se jejich každodennost promění. Zatímco Božidara se musí vypořádat s tím, že její mnohaletou samotu narušila nová bytost, Rosie se pokouší zbavit okovů, které jí nasadila její matka Milada v podobě až příliš dokonalého života, v němž každá vteřina je předem naplánovaná. Po společně stráveném loudavém létě ale vyvstanou dvě zásadní otázky. Vrátí se Rosie na gymnázium, aby dokončila maturitní ročník? A kam každý podzim Božidara na půl roku zmizí, aniž by o tom cokoli kdokoli z rodiny věděl? - Román o třech generacích žen. Román o tom, že i když se snažíme být těmi nejlepšími matkami, jakými dokážeme, nemusí to vést ke krásnému vztahu s dcerou.... celý text
Přidat komentář
Jako audiokniha se to poslouchalo moc dobře. Ale já jsem to musela brát hodně z nadledem. A nesměla jsem si moc představovat, že jsem na místě Milady což mi někdy moc nešlo. Asi toto nebude typ knih pro mě. I když jak audio velice dobře udělaná kniha.
Poslouchala jsem jako audiokniku. Líbilo se mi to. Hlavně Božidara a trochu i Milada se mi zdály trochu jako extrém typu, který měly v knize reprezentovat, ale to je zřejmě autorčin záměr.
Ze začátku to vypadalo, že Božidara je vetchá stařenka. Ona je přitom moje vrstevnice, možná o 2-3 roky mladší. Dnes šedesátnice často pracují, nárok na řádný starobní důchod ještě nemají. Jako praktické osobě mi chyběla zmínka, čím se Božidara vlastně živila, co ty roky dělala. Moc toho nepotřebovala, ale i skromný život něco stojí. Že by stačil výdělek z prodeje bylin a nějaké dávky? A co peníze na každoroční výlet? Božidara je na jednu stranu vlastně čupr a akční ženská, na druhou stranu absolutně odmítá jakékoli nové technologie.
No nebudu šťoura, poslouchalo se to hezky. Vždyť právě o tom , že konvenční život, jaký většina z nás žije, není jediná možnost, ta knížka je. A bylo tam dost zajímavých myšlenek a moudra.
Zmínky o budoucnosti mi nevadily, spíš naopak.
Božidara je číslo, kašle na konvence, žije si tak, jak chce ona a nikoho nenechá, aby jí diktoval nějaký řád. A nedokáže to změnit ani její sedmnáctiletá vnučka Rosie, která se k babičce přijede schovat před příliš ochranitelskou, manipulativní a diktátorskou matkou. Matkou, která je přesným opakem své vlastní, až moc volnomyšlenkářské matky - Božidary.
Příběh s krásnou, optimistickou obálkou a moc hezkými grafikami uvnitř knihy.
Velmi se mi líbila první třetina knihy, kdy jsem chtěla být aspoň na čas Božidarou, ale chápala jsem i mladou Rosie i perfekcionistickou Miladu. Prostřední část se mi trošku vlekla, ale konec měl spád a zajímavé a lákavé místo děje.
Příběh tří generací žen, která má každá svoje a dá se pochopit každá z nich.
Krásná kniha plná moudrých myšlenek. Opravdu mi spadla brada a knihu jsem si koupila, i když jsem měla původně pouze půjčenou z knihovny. Kdybych vychovávala dceru v tomto věku, tak by mi kniha strašně pomohla. Určitě se k ní několikrát vrátím a před autorkou klobouk dolů, skutečně parádní čtení.
Skvělá knížka, přišla mi do ruky jako na zavolanou, tolik vhledů, pochopení žen tří generací. Moc děkuji, četla jsem ji jedním dechem a bylo mi líto, že končí. Všem doporučuji, je to úžasná kniha ke které se budu ráda vracet.
Chcelo to nejaký čas, aby som mohla napísať aj komentár k tejto knihe.
Užili sme si spolu skvelú, dobrodružnú aj oddychovú cestu. Padla aj nejaká tá slza a aj som sa od srdca zasmiala na situáciách, ktoré boli mne samej povedomé a blízke.
Božidara je skvelá kniha. Je to aj úžasná knižná hrdinka a páčila sa mi aj Rosie a rovnako postava Milady, ktoré znázorňovali v niečom každá svoju generáciu a zároveň každá sama seba. Videla som sa osobne hlavne v Rosie a v Božidare, ale nebola mi cudzia ani Milada, pretože som mala v živote okolo seba aj takých ľudí ako bola ona a chcelo to čas aj dlhú cestu, a cestu k sebe sme si dokázali nájsť.
Posolstvo aj príbeh knihy je nadčasový a ja som sa naozaj spokojne nechávala unášať stránkami a slovami v knihe. Mala som chuť vyfarbiť si aj omalovánky v knihe a žila som vtedy doslova dva životy. Svoj a zároveň som bola aj na ceste spolu s Božidarou a Rosie.
Kniha stojí za prečítanie a myslím si, že pohladí dušu každému, kto do istej miery vníma v živote aj spiritualitu a nielen fyzično samotné.
Pretože, život je aj o niečom inom ako sa len zobudiť, ísť do práce či školy, zarábať peniaze, za ktoré máme “dovolené žiť tu, na tejto planéte, a užiť si dva týždne dovolenky…
Je to o tom, vnímať tú cestu aj bez cieľa, nájsť naše poslanie, milovať a vnímať lásku, nájsť seba samého, to, kto sme a vnímať to. Pretože, ak by sme nemali nič iné, máme stále seba a máme sa navzájom.
Posloucháno jako audiokniha: To byl velmi příjemný poslech a pohlazení po duši. Líbí se mi, když si jde někdo svojí cestou a život snaží nebrat moc vážně. V příběhu je spousta mouder, některá by se dala tesat do kamene. Asi bych knihu doporučila mladším čtenářům.
Autorku samotnou neznám a i to je důvod, proč jsem od knihy nic neočekávala. Samotný příběh se četl dobře. Líbila se mi moudra, která příběh provázela. Samotné postavy mě ale chvílemi dost iritovaly. Bylo hezké, jak se spřítelila Rosie a Božidara, ale odvléct jí v sedmnácti bez dovolení mamky do zahraničí. Nevím, to mi přišlo dost neuvážené ze všech stran. Bylo více věcí, kdy mě jednání postav zarazilo a ne v dobrém. Proto jsou mé pocity nakonec trochu rozporuplné. Každý si v knize řeší problémy podle svého. Chybí mi tam to, že si dva sednou a pokusí se v klidu si promluvit, místo aby dělali unáhlené závěry. A všechny unáhlené závěry jsou v knize popsány jako to nejlepší, co mohl dotyčný udělat. Osobně asi žiji podle jiné filozofie, takže se s tím úplně neztotožňuju. Jsem ráda, že jsem mohla něco od autorky přečíst, ale nemyslím si, že bych aktivně vyhledávala její další knihy, ale uvidíme.
Pro mě jedna z nejlepších knih tohoto roku. Hezký příběh, inspirativní vztah Rosie a Milady, klid, pevnost, jemnost a moudrost Božidary okořeněná nespočtem mouder, které se mě hluboce dotkly.
Příjemné čtení, jen těch moudrých rad tam bylo příliš. Představa, že se po dlouhých letech neporozumění třem generacím žen v rodině najednou rozbřeskne a všechno bude zalité sluncem, je dost nereálná.
Vhled do života a složitých vztahů tří generací žen. Božidara (babička) a její vcelku bezstarostný život, plný tajemna a překvapení. Život bere s nadhledem a příliš problémy neřeší. Navenek tvrdá, nekompromisní... uvnitř ukrývá pochybnosti, zda byla dobou matkou. Její dcera Milada, jejíž život je naopak plný starostí. Zcela jiná povaha a dá se říct, že si se svou matkou nikdy nerozuměla. Chce žít svůj život po svém, dát svému jedinému dítěti všechno, ale to naopak příliš svazuje její téměř dospělou dceru Rosie. Také ona si se svou matkou nerozumí, nechápe její požadavky, trápí se mezi svými vrstevníky ve škole a utíká na prázdniny za babičkou. Domů ani do školy se vrátit nechce. Pokouší se bojovat s vnitřním neklidem a společně s babičkou se vydává na tajemnou podzimní cestu do Portugalska.
Jak se jejich cesty protnou se dozví všichni, kteří knihu dočtou do konce....
Každá postava - jiný typ ženy a jediný možný přístup k životu je jedna druhou pochopit, více si naslouchat a respektovat odlišnosti povah.
Oceňuji lehkost a vtip, s jakou je kniha napsaná. Rovněž ilustrace Alishy Zalesak, která svými kresbami (antistresovými omalovánkami) posouvá knihu ještě o stupínek výše.
4 hvězdičky za to s jakou lehkostí a vtipem, je kniha napsaná. Díky tomu ji lze odpustit mnohé. Spíš bych ji doporučila mladým čtenářům do 30let. Kdo trochu víc proniká do charakterů a povah lidí, tak ty postavy si neustále protiřečí a vykazují nelogičnost v typologii. Vypadá to, jak když autorka chce sdělit nějaké moudro( nebo příhodu), tak ho soupne nekomu do pusy bez toho, aby to sedelo k povaze daneho charakteru. Nekdy se zdá, ze jen píše o sobě a zapomina, ze k postavě se to nehodi. Takže v blogu to funguje skvěle, v knize uz stejny přístup pokulhává. Pusobi to jak rychlo psana knizka na kolene, kterou uz podruhé nikdo nečetl. Ale ta rychlost ji i dava již zmíněné kouzlo lehkosti....Na druhou stranu putovani vnucky a babičky se mi libilo o poznani vic, protože to, co se jim dělo cestou bylo pro mě naprosto uvěřitelné. To potvrzuji jako cestovatel dobrodruh :D....
Ps: Dlouho me i odrazovala ta obálka, za mě hrozná ( nojo, pardon..., sežerte mě).
Tohle je tak krásná a skvostná knížka. Úplně se dotkne srdce. Několikrát jsem se přistihla, jak se mi po tváři kutálí slzy. Často je tam "jen tak mezi řečí" něco psáno a přitom je to tak hluboká myšlenka. Opravdu dlouho jsem nečetla takto nádhernou knihu. Naposledy mě takhle hluboce zasáhla Geniální přítelkyně. Opravdu stojí za to přečíst. Mám ji půjčenou od kamaradky, ale musím si ji koupit.
Na závěr bych jen ráda dodala, že tohle není můj obvykle psaný proslov, ale tady to šlo tak nějak samo. Pusťte si ke čtení příčnou flétnu
Děkuji autorce za opravdu krásný zážitek. Poznámky ke knize jsem si dokoupila taky a těším se, až se dozvím, jak to celé vzniklo.
Chyběl závěr. Oproti tomu se začátek dost táhl. Super zpracovaná psychologická přednáška do příběhu. Rozdávala bych rodičům na sportovních zápasech jejich ratolestí. Jen nedoporučuji ročníkům, co dýchají padesátce na paty a výš. O Božidaře se píše jako o stařeně a důchodkyni, ačkoliv je jí 59?! Myslím, že by jí ve skutečnosti nestíhala starostka, ale exekutor za dluhy vůči státu :-)
Skvělá kniha plná mouder, která jsou atraktivně přidána do příběhu. Takto si je lze snadněji zapamatovat. :)
Po přečtení knížky už vím, proč titulní postava na obálce knihy drží peříčko, a přemýšlím, zda někdy budu dospělá...
Štítky knihy
ženy humor cestování tajemství ze života poutníci kamarádky matky a dcery nový začátek české romány
Autorovy další knížky
2020 | Agnes a Zakázaná hora |
2017 | Moje milá smrti |
2022 | Božidara |
2017 | Krkavčí matka? |
2021 | Agnes a ostrov Stínů |
Nebylo to špatné čtení, postavy trochu přitažené za vlasy, ale asi by se mi to i líbilo, ale těch nelogičností! Pořád jsem nějak čekala, že se vysvětlí, jak mohla Božidara 30 let trávit půl roku někde v Tramtárii. Jako přece měla 10-ti letou dceru?! A ta notabene 30 let vůbec netušila, kam máma 30 let na půl roku mizí… No, na mě tohle bylo trochu moc.