Nové komentáře u knih Dagmar Popová
Moje cesta životem i mimo život pozemský
„Oceňuji odvahu autorky podělit se o své dojmy při léčbě závažné nemoci. Kniha je však jen útržkovitá a věty mnohdy nedávají smysl. Je to spíš reportážní záznam událostí, přičemž chybí detaily. Autorka zachycuje několik let na méně než 100 stranách. Dost mě rušilo nemotivované střídání času a osob.
"Vidím se ponechanou v hotelovém pokoji...Auto zpočátku ani nejde řídit, postupně se to zlepšuje, ale jezdíte velmi pomalu a při řízení posloucháte vyprávění pohádek. Ráda jezdím autobusem nebo vlakem, pozoruji bytosti okolo. Často vidím jejich duše, barvy. Dívám se na ně jakoby zvenku. Vidím, jak jdou, a nevědí kam. Jdou, vědomí mají ještě zavřené..."“... celý text
— Ema22
