Danielle Valentine

Nová kniha

Jak přežít vlastní vraždu - Danielle Valentine

Alicina sestra Claire byla před rokem zavražděna a Alice se zhroutil celý svět. Něco totiž viděla a teď je jediným svědkem v případu sestřiny vraždy. Alicino ok... detail knihy

Nové komentáře u knih Danielle Valentine

Jak přežít vlastní vraždu

„Za mě byl příběh docela chaotický... díky něco na způsob představy se změnila minulost a počet obětí halloweenu ... až ke konci jsem nějak trochu pochopila, o co jde ... ale konec jako takový se mi nelíbil....“... celý text
— Ronnie68

Jak přežít vlastní vraždu

„tento príbeh by bol fakt dobrý, aj napriek trochu chaotickému začiatku, no úplne to pokazil záverom, možno to niekomu vadiť nebude, no ja som zostala zaskočená a vyslovene sklamaná začiatok príbehu bol mierne nudný, skoro ma až prestával baviť, ale fakt to bol len začiatok, neprispelo k tomu ani to, že je v knihe použité veľmi malé a natesno písané písmo, čo ma dosť vyrušovalo našťastie sa hlavná hrdinka prenesie v čase, kedy je znova nažive jej sestra a príbeh začína byť dosť výrazne akčný a zaujímavý, presne v štýle teenegerských hororov z 90tych rokov /Vreskot ... Viem, čo ste robili minulé leto ... a podobne/ fakt to bolo dobré, aj napriek tomu, alebo možno preto, že autorka zabíjala svoje postavy jedna radosť a tak sa vlastne míňali možnosti, kto by mohol byť tým vrahom, doplietla aj hlavnú postavu a teda aj mňa no a nakoniec prišiel záverečný zvrat, kedy som JA nepochopila, čo sa vlastne stalo, nechápala som, načo toto takto autorka urobila, lebo tým príbeh stratil svoju logiku, teda pre mňa ja mám rada uzavreté konce, znesiem aj otvorené, keď majú svoju logiku alebo príčinu, ale toto ??? čiže pre mňa to tým záverečným rozuzlením úplne pokazila a príbeh stratil svoje opodstatnenie“... celý text
— dikara

Jak přežít vlastní vraždu

„Z této knihy mám poněkud rozporuplné pocity. Nejsem zrovna příznivec hororů a tohle byl nejspíš můj první YA horor vůbec. Ke knize mě přilákala spíš otázka vraždy než touha po scary příběhu, ale ve výsledku to byl takový mix thrilleru, hororu a cestování v čase. Musím říct, že mě kniha ničím moc nezaujala. Jako hororový ne-příznivec jsem nechápala časté narážky na filmy a snad i knihy tohoto žánru a nejspíš se tím o něco z kouzla knihy ochudila. Ale i mimo to, postavy si mě zkrátka nedokázaly získat. Nebyl mezi nimi nikdo, kdo by byl napsán více plasticky, aby se s ním mohl čtenář ztotožnit. Všechny postavy mi přišly podivně ploché a odosobněné. Jestli je to pro YA horory typické, nevím, ale rozhodně je to jeden z důvodů, proč si mě kniha ani nemohla získat. Zvláštně nedovysvětlené mi přišlo i samotné cestování časem. Chci moc, když i od hororu čekám nějaké logické vysvětlení takového jevu? Má záhadnost přemístění hlavní hrdinky do minulosti napomáhat v navozování tajuplné a neproniknutelné atmosféry? A co ten konec? To byl neskutečný mindfuck. Tak nějak jsem do poslední chvíle doufala, že ten příběh skončí aspoň spravedlivě, když už nic jiného. Jako příliš neznalá hororového žánru hodnotím tuhle knihu 3 hvězdičkami. Musím ale říct, že i s odstupem času ve mně vyvolává zvláštní směsici pocitů. Vlastně ani nevím, jestli bych ji doporučila, nebo ne. Rozhodně pro mě ale nemá takovou hodnotu, abych ji ještě někdy četla znovu.“... celý text
— pleybe

Jak přežít vlastní vraždu

„Trochu mě rozhodilo, když jsem zjistila, že knížka tak trochu kombinuje prvky thrilleru a fantasy. Je v ní aspekt cestování v čase, který mě zpočátku hodně mátl, ale dokázala jsem si na to nakonec zvyknout. Hlavní hrdinka mi přišla skvělá v tom, jakým způsobem přemýšlela, jak využívala svou zvědavost a lásku k hororům (a je tam na ně fakt hodně odkazů) a fakt, že si nutně nestála za všemi svými rozhodnutími, ale měnila se v průběhu knihy. Sice jsem v průběhu čtení věděla, že 5 hvězdiček to nebude, ale četlo se to dobře a mělo to spád. A pak přišel závěr knížky a s ním totálně trashy konec. Nebudu spoilerovat, ale už dlouho mě žádná knížka nedokázala donutit ji naštvánim prudce zavřít a nahlas nadávat. Existuje trope, kterej fakt nedávám a přesně ten se tady (společně s nedovysvětlením zvratu s tím spojeným) objevil. A jako jo, kdyby bylo pokračování, asi by mi to nevadilo a pár hvězdiček bych vrátila. Ale nebude, je to standalone, takže božužel. Poslední tři stránky se opravdu nepovedly, za mě jeden z nejhorších konců od dob Ztracených a Hry o trůny. Nápad dobrý, potenciál na 4 hvězdičky tam byl, stejně tak napínavý a gore scény, to jo, ale pokud chcete od knih co čtete nějaký rozumný závěr... Nicméně podle GR jsem rozhodně v menšině, najdete tam hromady nadšených recenzí, které vám knížku možná přecijen “prodají, protože pojďme si přiznat, že já jsem možná prostě jen příliš velký hnidopich.“... celý text
— martinakraus

Jak přežít vlastní vraždu

„Přesně takhle si představuju perfektní YA thriller. Zápletka, svižnost čtení, rozuzlení... Mělo to všechno, co jsem zrovna potřebovala. Konec byl sice velmi obvious, ale já to stejně nikdy neuhodnu, takže XD“... celý text
— Bettybook

Přejít na knížky autora