• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Nic mě nezlomí - David Goggins

Dětství Davida Gogginse bylo noční můrou - chudoba, předsudky a fyzické týrání ho velmi poznamenaly. Díky sebekázni, psychické odolnosti a tvrdé práci se však G... detail knihy

Populární knihy

Nové komentáře u knih David Goggins

Nic mě nezlomí

„Kniha se četla skoro sama. Příběh mě velmi bavil a inspiroval pro mé vlastní překonávání překážek.“
— lucin_a

---

Nic mě nezlomí

„Kniha je nutnost pro fanoušky Davida... Je zde detailně popsané vše, co se mu děje v hlavě během jeho "nadlidských" aktivit. Výborně ukazuje, jak k sobě sám promlouvá, když mu je nejhůř - z toho se dá hodně naučit pro zdokonalování sebe sama.“... celý text
— yousips

---

Nic mě nezlomí

„Neuvěřitelný příběh o mladém afroameričanovi který je dost tvrdohlavý aby přesvědčil všechny o tom že když něco opravdu chceš a dřeš tak je možné vše.“... celý text
— KaiShun

---

---

Nikdy sa nezastavím

„Geniální.“
— lukaskmn1

---

Nikdy sa nezastavím

„Přiznám se, že neznám předchozí knížku autora, která je světovým bestsellerem. Asi i pro to, že obálka s vojákem mě nějak nenadchla. Ale běhání, to už je jiná a tak mi nešlo nezkusit pořádnou nálož běžeckého utrpení od dalšího autora. Ale byla to chyba. Knížka je z části autobiografií. Autor je na můj vkus příliš vulgární a prostořeký a osobě mi styl, u kterého se autor prezentuje jako "divoch" protože je to jeho vnitřní nastavení, kterým si omlouvá nadávky a urážky sebe i druhých, jednoduše nevyhovuje. Ale věřím, že pro spoustu lidí to bude přesně to, co hledali, nebo to, co potřebují. Biografická část, která pojednává o dětství a dospívání mě celkem překvapila a byla taková, no nudná? Ale to je opět můj problém, mě ty stereotypní příběhy afroamerických nebožáků, kteří nezdolnou sílou své vůle překonali jařmo svého původu, aby těm bílím rasistickým utlačovatelům ukázali, že jsou lepší než oni, jednoduše už nebaví. Zbylá část knížky pak pojednává o tom, jak si David stanovuje cíle, jak si pozmění své uvažování, aby i z nezdarů vytěžil co nejvíce. A také jeho odhodlání zkusit, zda ty limity jeho těla jsou opravdové limity a zda to není jen hra, která se dá vyhrát jenom tak, že člověk ty limity posune dál. Zaujalo mne i to, že David není úplný blázen a respektuje svůj zdravotní stav. Ale jen do té úrovně, kdy je ochoten zvolnit a klidně vypadnout ze závodu, aby jej po 16 hodinovém odpočinku neoficiálně dokončil ve stanoveném času, i když se to počítá jen pro něj. Bude záležet na čtenáři, zda mu autorův styl vyhovuje, nebo nikoli a jelikož jeho knížky jsou tak populární, věřím, že většina lidí bude spokojena. Pro mě zklamání.“... celý text
— Pasadenka