Dugpa Künleg

tibetská, 1455 - 1570

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Dugpa Künleg

Bláznivý jógin

„Lama odpověděl takto: „Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil klášterní školu Kagjü a ve škole Kagjü měl každý mnich v ruce džbán plný čhangu – ze strachu, abych se nestal opilým prostopášníkem, zůstal jsem sám. Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil akademii Sakja a v akademii Sakja se mniši přeli o malichernosti související s doktrínou – ze strachu, abych neopustil pravou stezku dharmy, zůstal jsem sám. Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil akademii Gandän a v akademii Gandän každý mnich hledal milence – ze strachu, abych nepřišel o své semeno, zůstal jsem sám. Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil školu gomčhenů, v jejíchž poustevnách chtěl každý gomčhen milenku – ze strachu, abych se nestal otcem a hospodářem, zůstal jsem sám. Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil akademii Ňingma a v akademii Ňingma každý mnich toužil vystupovat v tanci s maskami – ze strachu, abych se nestal profesionálním tanečníkem, zůstal jsem sám. Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil horské poustevny a v těchto poustevnách mniší shromažďovali světské bohatství – ze strachu, abych neporušil slib svému lamovi, zůstal jsem sám. Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil pohřebiště a přilehlé oblasti a šamani v těchto neobydlených místech vyvolávali démony a hloubali o slávě – ze strachu, abych se nestal otrokem bohů a démonů, zůstal jsem sám. Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil karavanu poutníků a zjistil, že se poutníci věnují obchodu – ze strachu, abych se nestal obchodníkem toužícím po zisku, zůstal jsem sám. Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil místo pro pobyty v ústraní, kde se meditující vyhřívali na slunci – ze strachu, abych nespočinul v bezpečí malé chatrče, zůstal jsem sám. Já, věčně putující naldžorpa, jsem seděl u nohou převtěleného lamy, který se bez ustání zaobíral svými svatými poklady – ze strachu, abych se nestal sběratelem či lakomcem, zůstal jsem sám. Já, věčně putující naldžorpa, jsem bydlel s lamovými sluhy, kteří lamu považovali za výběrčího svých daní – ze strachu, abych se nestal sluhou žáků, zůstal jsem sám. Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil dům boháče, kde si nevolníci bohatství stěžovali jako obyvatelé pekla – ze strachu, abych se nezrodil jako pán hladových duchů, zůstal jsem sám. Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil dům prostých chudáků, kteří dávali do zástavy své dědictví a majetek – ze strachu, abych se nestal hanbou svého rodu, zůstal jsem sám. Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil náboženské středisko Lhasu, kde hostitelky doufají v přízeň a dary svých hostů – ze strachu, abych se nestal lichotníkem, zůstal jsem sám. Já, věčně putující naldžorpa, jsem se toulal po celé zemi a kamkoli jsem pohlédl, nacházel jsem sobecké a trpící lidi – ze strachu, abych nezačal myslet pouze na sebe, zůstal jsem sám.““... celý text
— Jelitovna

Žánry autora

Duchovní literatura Náboženství

Štítky z knih

buddhismus tibetský buddhismus tibetská literatura jogíni

Künleg je 0x v oblíbených.