• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Emily Itami

Kaligrafie zlomu

„Moje prvni setkani s japonskou literaturou a hrozne jsem si ji oblibila. Styl psani byl mily, pak misty vulgarni, coz me prekvapilo. Ale jinak jsem ocenila pribeh z pohledu matky, ktera zazila i neco jineho, nez jen “byt poslusna japonska zena. Moc se mi libil popis mist, tradic, jidla a obleceni. A celkove to popsani kultury a mysleni. Na konci vas ceka slovnicek s vysvetlivkami - a to jsem tedy ocenila velmi :). Moc hezke cteni“... celý text
— hey123

---

Kaligrafie zlomu

„Mizuki má všechno, co by si jen každá z nás mohla přát : Úspěšného manžela, dvě zdravé děti, krásný byt ve výškové budově v centru Tokia. Mizuki se však cítí neuznána a nachází uspokojení jen ve chvílích, kdy poskytuje cizincům konzultace o praktických stránkách života v Japonsku. Když pozná Kijosiho a vznikne mezi nimi zpočátku platonicke přátelství, zda se, že je vše na dobré cestě. Co Mizuki udělá? Velmi dobrá kniha, čtyři hvězdičky.“... celý text
— Nofar197

---

Kaligrafie zlomu

„Příběh o japonské ženě, matce, která je rozpolcená mezi dvěma světy. Její rodnou zemí Japonskem a mladistvým únikem do USA. Mnohokrát jsem se našla ve stejných dilematech, reagovat jak jsem naučená nebo jak se mi to líbí? Není to žádné drama, jen příběh jedné ženy.“... celý text
— Luciasek31

---

---

Kaligrafie zlomu

„Líbilo se mi. Z mnoha důvodů. Co víc říkat.“
— Alena_s_knihou

---

Kaligrafie zlomu

„Na začátku mi pár kapitol trvalo, než jsem se naladila na vlnu vyprávění a asi i mentality, ale jak příběh ubíhal, tak to šlo ráz naráz. Úplně nejsem fanoušek nevěr, takže pominu celý ten koncept, ovšem vím, že jsem natolik realistická, že se to děje stále (což mě asi nejvíc štve). Moje první úvahy byly: no do h...., ten Tacu je dobrý magor (asi by mě zajímal jeho příběh a jestli ono jsem dlouho v práci nesvědčilo spíš o milence a jeho druhém životě, jak už jsem měla možnost vyzkoušet i v reálu). Pak jsem četla dál. A na mysl mi vytanulo - ty jo, ale já čtu často (na mne často :o)) Murakamiho a tam si zase vždycky říkám, že ty ženské jsou šílené :o) Inu, jiná mentalita, jiný úhel pohledu. Takže jsem to začala brát - chm, tak budu číst a nechám se překvapit, jak to skončí. Asi tak, jak se nabízelo. Během čtení mi tam trochu neseděly určité události v čase. Docela dost se mi líbilo, jak tam byly použity japonské tradiční svátky, místa, jídla apod. O to víc jsem si v závěru knihy užila ten přehled japonských pojmů. Něco už jsem věděla, ale pro mne je to natolik zajímavé, že bych jen o tom mohla číst celou knihu :o) Kniha má nádhernou obálku a ještě krásnější přebal. Ale musím se přiznat, že jsem očekávala asi něco o kaligrafickém písmu nebo tak. Za přečtení to určitě stojí. Bylo to vtipné natolik, aby mne to rozesmálo a je tam spousta popkulturních narážek.“... celý text
— Niu