• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Ernie Pyle

Poslední kapitola války v Pacifiku

„Odkojen Hubáčkovými knihami o válce v Pacifiku mě tohle příjemně překvapilo. Jde o novinářské postřehy z přímých akcí i z týlu daleko od fronty (připomíná to spíše novinové reportáže, ale vůbec to nevadí). Pyle se zaměřuje na běžný každodenní život prostých vojáků, na vnímání času a vzdáleností, na pocity vojáků během akce atp. Chtěl být raději s nimi, snášet s nimi všechny útrapy než to zpovzdálí pozorovat ve štábu. Zajímavé jsou popisy činností v zázemí na dobytých územích (ten stavební ruch, neustálý přísun materiálu, úpravy terénu, nepřetržitý hluk...) nebo vybavení základny na malém atolu nebo na letadlové lodi. Předpokládám, že vydání z r.1998 používá původní překlad z r. 1948, a že jde o pouhý přepis (aniž by se však vydavatel snažil aspoň cokoli z toho zmínit). Tomu totiž nasvědčují archaismy (jak je psáno v komentáři níže) a navíc i četné gramatické chyby (ve stylu "křižníky prováděli dělostřeleckou přípravu", "bitvy se odehráli" apod. - patrně únava přepisovatele).“... celý text
— Kasperle

---

Poslední kapitola války v Pacifiku

„Zajímavé líčení válečných osudů na pacifickém bojišti z pera válečného korespondenta, nicméně jeho styl psaní mi přišel takový jakoby dětský, jednoduchý. Je však možné, že se na tom podepsal překlad, který navíc, pokud je skutečně z roku 1998, jak je psáno na obálce, používá nezvykle archaickou češtinu, jako kdybych četl knihu z první republiky. Přeložené odborné výrazy také občas pokulhávají, jako "spojení rozhlasem" (myšleno rádiem), "Obří pevnost B-29" (doslovné přeložení názvu amerického bombardéru Boeing B-29 Superfortress" a podobně. Třešničkou je úvodní fotografie na předsádce knihy, notoricky známá německá válečná fotomontáž Messerschmittů Bf 110, utočících na B-17, samozřejmě v Evropě.“... celý text
— pavel80

---

Stateční muži

„Víceméně deníkovou formou sepsané zápisky a postřehy z operací americké armády v Itálii a Francii během 2WW. Řekl bych, že válečný korespondent psal velmi objektivně, standardně bych čekal daleko více glorifikace vlastních sil (možná je to ale dnešní pohled). Dozvíme se, jak to chodilo u různých složek armády a že to bylo ve většině případů skutečně nepředstavitelné. Dost mrazivě na mě působil určitý užívaný výraz, slovo „usmrtit“ (i když – přeci jen tato slova nám zprostředkoval překladatel). Např. na daném místě bylo usmrceno tolik a tolik Němců. Já bych tam dal slovo „zabito“. Přijde mi to adekvátnější. Usmrcuje se odsouzenec na popravišti. Anebo mi slovo „zabít“ přijde přijatelnější? Ve smyslu toho, co si lidé navzájem ne/dobrovolně provádějí? Hrůza.“... celý text
— Radous

---

---

První úder

„Jedná se o reportáž, ne o válečný román - můžeme zde jasně vidět, že válka není jen masakr na frontové linii, ale i tvrdá práce tisíců mužů v týlu. Jedinečný pohled do zákulisí.“... celý text
— Back